Stalo se tak při záchranném průzkumu v místech, kde stávala někdejší sodovkárna, v lokalitě mezi ulicí Hradební, autobusovým nádražím a Palackého náměstím.

Tam totiž hloubí těžká mechanizace základy polyfunkční stavby soukromého investora, kde kromě bytů nemá chybět obchodní centrum s průchozí pasáží či podzemními garážemi.

A právě hloubka parkovacího prostoru, díky níž měli archeologové možnost zkoumat podloží dva a půl metru pod současným terénem města, umožnila objevit pozůstatky života v Uherském Hradišti z časů třicetileté války v době pobělohorské až po předminulé století.

„V těch místech vedl vodní příkop z ramen řeky Moravy, která obtáčela celý ostrov svatého Jiří, na kterém bylo královské město vystaveno. Výzkum nám doložil, že je tam zasypané koryto, které kdysi fungovalo jako vodní příkop. Pak se tady nacházejí desítky objektů, které ve své době plnily různé funkce. Například jsou to jámy na hašení vápna, nějaké zděné konstrukce cihlovo kamenné i ryze kamenné,“ poznamenal archeolog Jaroslav Bartík.

Keramika, přezky i stříbrné mince

Ten tam s kolegy narazil také na základy technických staveb. „Zatím nevíme přesně, co to je, je možné že zde někdy v tom 18. století stála cihlářská pec. Pak jsou tady pyrotechnická zařízení. Další tři nebo čtyři pece na vnější straně hradeb, logicky umístěné k vodnímu prostředí, protože u řemesel, zpracovávajících železo, či výpal keramiky, hrozil požár a tak je kvůli tomuto nebezpečí záměrně umísťovali vně hradeb,“ doplnil Jaroslav Bartík.

Jakmile podle jeho slov opevnění města ztratilo na konci 18. století svou funkci, tak terén mezi hradbami začali zasypávat a zvedat a v 19. století tam domy vznikaly na ploše, kde se před tím tyčilo opevnění. Současné nálezy jsou z vykopávek na místě jednoho z jedenácti bastionů, které byly součástí hradebního opevnění města.

„Nyní se dno základů budoucí stavby nachází na výškové úrovni města po třicetileté válce, než se terén začal násypy zvedat. Současná úroveň městských chodníků, silnic a náměstí je o zhruba dva a půl metru výš,“ upřesnil Jaroslav Bartík.

Jeho týmu se v samotném centru Uherského Hradiště podařilo objevit tisíce artefaktů.

„Desítky beden keramiky, zlomků cihel, kachlí, strusek už jsme odvezli do laboratoře k podrobnějšímu ohledání. Mezi nálezy nechybí ani skleněné střepy, kovové artefakty, stříbrné mince, přezky, náprsteníčky, klasická materiální kultura novověkého období z 16. - 18. století. Kostěné artefakty, včetně dokladů jejich výroby. Polotovary kostí, ze kterých se vybrušovaly knoflíky, kříž z perletě s vyrytou postavou Ježíše Krista, nebo poškozená soška sv. Jana Nepomuckého, včetně předmětů odkazujících na liturgické užívání v té době,“ doplnil bohatý výčet Jaroslav Bartík ze Slováckého muzea.