Mezi technologiemi, jimiž technici nové satelity vybaví, budou digitálně konfigurovatelné antény či nové atomové hodiny. První takové zařízení by mohlo být na oběžné dráze v roce 2024.

Zakázky na novější generaci satelitů dostali dva velcí evropští producenti kosmické techniky, a to Airbus a Thales Alenia Space. Každá z firem vyrobí šest zařízení.

Ilustrace, jak by mohly vypadat hibernační komory při letu do vesmíru.
Hibernace lidí ve vesmíru je zase o něco reálnější. Pomoci mají lemuři

Galileo je evropská obdoba amerického Global Positioning System, který je známý pod zkratkou GPS. Miliardám uživatelů smartphonů po celém světě umožňují obě služby určit polohu na planetě s přesností na metry.

Systém má řadu nejrůznějších využití v průmyslu, a to například v telekomunikacích a v energetice. V dopravě umožňuje zavedení technologií, díky kterým vozidlo při havárii automaticky zavolá pomoc, pokud je jeho osádka vážně zraněná.

Devítimiliardový rozpočet

Evropský navigační systém Galileo má v současné době na oběžné dráze 24 zařízení. Dalších 12 z první generace je v různých fázích montáže v továrnách. První z těchto starších modelů chtějí experti dostat na oběžnou dráhu letos.

Firmy Airbus a Thales Alenia Space odmítly nový kontrakt komentovat, dokud smluvní strany nevyřeší všechny jeho detaily a dokud nepodepíší potřebné dokumenty. Je pravděpodobné, že to bude trvat několik týdnů.

Vizualizace soustavy s exoplanetou WASP-107b. Ta představuje plynného obra, obíhajícího zblízka vysoce aktivní hvězdu vzdálenou asi 200 světelných let od Země
"Nadýchaná" planeta ukrývá poselství. Může změnit naše chápání vesmíru

Evropská unie vyčlenila v příštím sedmiletém rozpočtovém období pro Galileo a jeho sesterský program Egnos přes 9 miliard eur.

Navigační systém Galileo pracuje v testovacím provozu od roku 2016, v plném provozu je od roku 2019. Provozuje ho Agentura pro evropský globální navigační systém GSA se sídlem v Praze. Pozemní operační centra Galilea jsou v Itálii ve Fucinu a v Německu v Oberpfraffenhofenu.