Polarografie umožnila jednoduše, rychle, přesně a také levně zjistit při analýze, jaké látky a v jakém množství se ve zkoumaném prostředí nacházejí. Princip spočívá ve využití měření elektrického proudu, který prochází rtuťovou kapkou a roztokem, do něhož rtuť odkapává. V odvětvích průmyslu se používá ke zjištění složení surovin nebo produktů. V medicíně pak například při rozboru krve. Umožnila určit některé choroby, zvláště rakovinu díky pozorované změně bílkovin obsažených v krvi. V potravinářství posloužila ke stanovení i nepatrných složek v potravinách.

CT vyšetření sochy takzvané Černé Madony v brněnské svatoanenské nemocnici v roce 2020.
Odhaluje nemoci i škůdce v sochách. Počítačová tomografie slaví půl století

K objevu vedla zčásti šťastná náhoda, jak říkával i jeho syn a vědec Michael Heyrovský, ale i trpělivost. Heyrovský po pozvání od profesora experimentální fyziky Bohumila Kučery studoval takzvanou elektrokapilaritu, tedy ovlivnění povrchového napětí kovu přítomností elektrického náboje na jeho povrchu. Princip spočíval ve vážení kapek rtuti vykapávajících ze skleněné kapiláry do roztoku. Zkusil měřit dobu kapky, tedy čas, po který kapka rtuti setrvá na elektrodě, než se utrhne. Takový postup trval příliš dlouho.

Na začátku roku 1922 se proto poprvé pokusil měřit elektrický proud, který prochází mezi kapkovou a referentní elektrodou. Desátého února zapojil do měřícího okruhu ten správný galvanometr a sledoval malou výchylku. Proud se zvyšováním napětí ještě zesílil a Heyrovský si uvědomil, že přišel na něco převratného.

Přednost dostala lobotomie i DDT

Metoda se okamžitě začala využívat v nejrůznějších odvětvích průmyslu ke zjištění složení surovin nebo produktů. Jak zmiňují odborníci z Akademie věd ČR, po řadu let byla polarografie „královnou“ mezi analytickými metodami. „Uplatnila se například v medicíně při rozboru krve, v potravinářství k určení množství složek potravin, a to jak žádoucích, třeba vitaminů, tak nežádoucích, jako jsou pesticidy. Dodnes na jejím principu fungují glukometry, čidla pro měření koncentrace rozpuštěného kyslíku nebo sondy optimalizující poměr benzinu a vzduchu zážehových motorů,“ vyjmenoval Martin Hof, ředitel Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Heyrovský polarografii po mnoho let rozvíjel, zjednodušoval, představoval a propagoval na zahraničních cestách. Na pražské Karlově univerzitě vznikla dokonce první polarografická škola. V roce 1925 sestrojil spolu s japonským žákem Masuzó Šikanou první polarograf, který při měření automaticky zaznamenával křivky.

Chemici, fyzici a lékaři opakovaně navrhovali Heyrovského na Nobelovu cenu - celkem osmnáctkrát. Před druhou světovou válku mu unikla patrně kvůli politickému napětí. Po válce byl zase obviněn z kolaborace, za německé okupace totiž setrval ve své laboratoři fyzikálně-chemického ústavu. V dopise Akademii věd pak napsal, že to nebylo správné. Trvalo víc než rok a půl, než se očistil z nařčení. Pro cenu za chemii si nakonec odjel do švédského Stockholmu až v roce 1959.

Bezpilotní studentská formule z Fakulty elektrotechnické ČVUT se představí na EXPO v Dubaji.
Z Česka až do Dubaje. Formule studenů bude reprezentovat na světové výstavě EXPO

Z dnešního pohledu je zajímavé, které objevy dostávaly v období 37 let přednost před Heyrovského polarografií. „Nobelovu cenu získal například chemik za objev účinku dnes již zakázaného DDT, dále objevitel kontroverzní lobotomie, za chemii pak těsně po válce vědec za štěpnou jadernou reakci," vyjmenovala lektorka brněnského VIDA! science centra Lucie Hebedová.

Jaroslav Heyrovský zemřel 27. března 1967 ve státním sanatoriu v Praze. V odkazu jediného českého nobelisty v technickém oboru dále pokračují vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR. Jejich objevy pomáhají ve zdravotnictví, při ochraně životního prostředí, přeměně a ukládání energie a v dalších oblastech.