Kliknutím zvětšítePřednosti takového technologického procesu, který popsal výše zmíněný stíhač, jsou samozřejmé, nicméně „fúze senzorů“ přináší také zajímavou taktickou dynamiku, zkrátka F-35 mění piloty ve skutečné mistry taktiky.
Pohledem Jiřího VojáčkaTestovací pilot F-35 Tony Wilson, který nyní pracuje pro společnost Lockheed Martin, v rozhovoru pro Warrior Maven prohlásil: „Použití fúze senzorů snižuje pracovní zátěž pilotů a umožňuje jim mít situační „bublinu“, takže jsou více než jen pilotem a jsou více než jen správcem senzorů. Jsou skutečnými taktiky. Skutečnost, že pilot má volnou kapacitu, zvyšuje jeho schopnost přežití a činí ho to těžším nepřítelem,“ řekl Wilson.
Stíhací letouny operují s řadou proměnných, jako je výška, navigační trajektorie, rychlost a potřeba shromažďovat a zpracovávat časově citlivé údaje a informace o zbraních. Letouny F-35 jsou vyzbrojeny sadou zbraní nové generace, modernizovanými útočnými raketami vzduch-vzduch, senzory pro zaměřování na velké vzdálenosti, soubory s údaji o misích nebo knihovnou hrozeb pro „identifikaci“ nepřátelských cílů; fúze senzorů to vše ale „deklasuje“, řekla v rozhovoru Monessa Balzhiserová, další z testovacích pilotů společnosti Lockheed Martin.
„Skvělá věc na displeji je, že můžete ovládat, co vidíte a co ne. Můžete na něj dát vše, co potřebujete, takže vidíte pokročilý obraz nepřátel nebo navigační body. To vše je zahrnuto v jednom displeji. A proto říkám, že se stává otázkou, jak dobře pilot dokáže všechna tato data zpracovat, protože je to spousta dat a jsou vždy dynamická. Vždy vám to poskytuje informace v reálném čase z každého jednotlivého senzoru v letadle,“ dodala Balzhiserová.
Pokud jde o zničení nepřítele, pokročilá elektronicky skenovaná radarová soustava F-35 může najít hrozbu, infračervený senzor dlouhého dosahu jej může zobrazit, palubní databáze knihovny hrozeb může cíl pozitivně identifikovat a poté ho mohou zasáhnout přesně naváděné zbraně. Na konci tohoto procesu nakonec dojde k jednoduchému rozhodnutí neboli bodu, kdy pilot musí jednat rychle a rozhodně. Vše předtím ale mohou zvládnout senzory a počítače.
Že je F-35 multinárodní program, dlouhá léta připomínal konvolut vlajek na bok prototypů
„Když jsem se poprvé dostal k letounu F-35, a dokonce i dnes, největší rozdíl, který mění pravidla hry, vidím v tom, že pilot je nově zejména „rozhodovatel“. Integrace všech různých senzorů letounu F-35 mu dává dohromady ucelený obraz, který nikdy předtím nebyl vidět na žádné platformě čtvrté generace, a on už jen rozhoduje" řekl testovací pilot Chris Spinelli.
Umělá inteligence v boji
Proces fúze dat je vedlejším produktem pokročilé výpočetní techniky. Datová fúze ze senzorů F-35 je přitom ve skutečnosti ranou iterací umělé inteligence. Pokročilé počítačové algoritmy provádějí širokou řadu automatizovaných funkcí, což znamená, že mnoho analytických úloh lze provádět bez nutnosti lidského zásahu. To nejenže ulehčí pilotům od tzv. kognitivní zátěže a uvolní je pro důležitější úkoly vyžadující lidské poznání, ale také nezávisle porovnává jednotlivé soubory příchozích dat a vyvozuje z nich závěry.
Například rychlost a výška ovlivňují navigaci i zaměřování zbraní. Údaje o hrozbě mohou určovat rychlost přiblížení nebo řídit rozhodnutí o tom, která zbraň by mohla být optimální pro určitou konkrétní hrozbu.
Výpočetní technika s umělou inteligencí může mnoho z těchto funkcí vykonávat autonomně, do značné míry na základě porovnávání proměnných s existujícími informacemi a precedenty stanovenými v předchozích případech, aby mohla vydat doporučení pro lidského rozhodovatele. „Létání je super, super, super snadné. Z nějakého důvodu se s ním létá snadno, protože v kokpitu se musí všechno řídit,“ dodal testovací pilot Tony Wilson.
Rozdíl vůči letounům 4. generace
Při všech diskusích, debatách a kritice, které se kolem F-35 vedou, pokud jde o jeho dlouhodobé problémy s údržbou, náklady na provoz a údržbu a logistickou složitost, mnozí by se mohli ptát, jak moc se F-35 liší od vyspělého, modernizovaného stíhacího letounu 4. generace, jako je F/A-18, F-16 nebo dokonce masivně přepracovaný F-15EX. Je rozdíl a převaha F-35 natolik dostatečná, aby ospravedlnila obavy z dlouhodobě extrémně vysokých nákladů?
„F-35 má skvělý radar, který vám umožňuje střílet mimo vizuální dosah dříve, než by vás nepřítel vůbec odhalil. Takže to je u stíhačky 5. generace obrovská výhoda,“ řekla Monessa Balzhiserová. Kromě schopnosti útočit mimo dosah přímé viditelnosti, když dojde na možnost, že se F-35 bude muset zapojit do boje zblízka, nabízejí jeho senzory novější druhy údajů o poloze. Testovací pilot F-35 Chris "Worm" Spinelli strávil 24 let u letectva, kde létal na stíhačkách F-22 a F-16, než nastoupil ke společnosti Lockheed.
Technologie F-35 podle něj dává pilotům zcela nový přehled o tom, kde se ve vzduchu nacházejí ve vztahu k nepříteli, což je něco, co rozhoduje o životě a smrti v boji ve vzduchu. „Při střetu vzduch-vzduch se stíhačkou čtvrté generace střílíte a pak manévrujete, abyste přežili následný útok nepřátelského letounu, a mohu vám osobně říci, že z vlastních zkušeností z bojů v Raptoru F-22 a v F-16 bylo velmi frustrující snažit se mít přehled. Upřímně řečeno, někdy ani nevidíte nepřátelský letoun, ani nevíte, co se děje,“ řekl Spinelli. Podle něj F-35 vytváří pro piloty, kteří potřebují znát své okolí ve vzdušném boji, zcela jiný taktický obraz.
„Ve stíhačce čtvrté generace si musíte tento obraz vytvořit v hlavě a podle něj se pak snažit rozhodovat. To samozřejmě může být náročné v závislosti na tom, jak husté je prostředí hrozeb, pokud jde o vzdušné i pozemní hrozby nebo jiné hrozby, které mohou být venku. Proti tomu v F-35 vidíte mnohem širší obraz, složený i ze zdrojů mimo vaše letadlo a přitom vám ho nabízí vaše vlastní platforma.“
Jedním z důležitých prvků informační nadvlády letounu F-35 je přilbový zaměřovač
„Jste tak dobří, jak dobré máte znalosti a informace. F-35 vám umožní učinit snad správné nebo vhodné taktické rozhodnutí podle situace a pak ho být schopen provést v časovém horizontu, který umožňuje největší pravděpodobnost úspěchu vašeho útoku oproti útoku nepřítele,“ dodal Spinelli.
Ohlušující ticho
Tony „Brick“ Wilson kolegu pilota doplňuje: „Jedním z největších rozdílů, který vás zaujme, je ticho v kokpitu. V závislosti na tom, jaké jsou hrozby, je spousta chyb, které se mohou stát za letu, převážně způsobena špatně slyšenou komunikací. Buď klíčové informace neslyším, nebo je přehlédnu,“ říká Wilson. „Letoun F-35 fúzí senzorů předkládá informace pilotovi takovým způsobem, že naopak není potřeba mnoho komunikace.“
Jestli toto „ohlušující ticho“ zažijí i čeští piloti, se dozvíme již letos v září, do kdy by měla ministryně obrany Jana Černochová předložit vládě výsledky jednání s americkou stranou.
2
13
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
