Dva mrtvé satelity jsou na kolizní dráze. Buď se v pátek srazí, nebo těsně minou

Podle služby pro sledování vesmírného odpadu LeoLabs se mají 16. října 2020 v 00:56 univerzálního světového času (tedy v 1:56 středoevropského času) jen těsně minout starý vyřazený čínský raketový stupeň a zaniklá ruská vojenská družice. Vzdálenost mezi nimi by měla v okamžiku největšího přiblížení činit maximálně 12 metrů, možná i méně.

Podle LeoLabs existuje více než desetiprocentní pravděpodobnost, že se tyto dva objekty srazí v nadmořské výšce 991 kilometrů nad Weddellovým mořem nedaleko Antarktického poloostrova.

"Jde pravděpodobně o jednu z potenciálně nejhorších náhodných srážek, které jsme za poslední dobu viděli," uvedla pro web ScienceAlert vesmírná archeoložka Alice Gormanová z Flinderské univerzity v Austrálii.

Jsou velké a letí rychle proti sobě

Oba objekty jsou značně velké, jejich celková hmotnost činí asi 2800 kilogramů, a pohybují se v opačných směrech relativní rychlostí 14,7 kilometru za vteřinu. Raketový stupeň pochází z rakety Long March 4B odpálené 10. května 1999; poté, co bezpečně přepravil své užitečné zatížení, byl odpojen a ponechán ve vesmíru, jak je obvyklým postupem po celá desetiletí.

Ruskou družici představuje bývalý komunikační a navigační vojenský satelit Parus o hmotnosti přibližně 825 kilogramů, vypuštěný dne 22. února 1989. V současnosti už není funkční. Ani s jedním z těchto vesmírných objektů tedy nelze nijak manévrovat, aby se vyhnuly potenciální srážce. Komunikovat se s nimi také nedá.

Vesmírný odpad se může Zemi vymstít. Na oběžné dráze to začíná vybuchovat

Podobná situace už jednou nastala začátkem letošního roku, kdy se předpokládalo, že se dva staré vyřazené satelity minou ve vzdálenosti od 15 do 30 metrů, přičemž pravděpodobnost kolize činila jedna ku stu. Oba satelity se tehdy šťastně minuly. "Propluly kolem sebe jako dvě lodi v noci," okomentoval to poeticky Science Alert.

Současný případ je bohužel o něco složitější. Nejenže přiblížení obou vesmírných těles je ještě o něco těsnější, pravděpodobnost možné srážky navíc zvyšuje tvar ruského satelitu. Družice Parus totiž disponuje sedmnáctimetrovým příčným ráhnem, které se může snadno natočit tak, že zaplní předpokládanou mezeru a zavadí o protiletící stupeň.

Nejhorší scénář? Přímá srážka

Nejhorším scénářem však zůstává přímá srážka obou objektů. Pro Zemi sice žádné riziko nepředstavuje, a to ani v situaci, že by se obě tělesa srazila nad hustě obydlenou oblastí. Přímá srážka by je proměnila ve spršku drobných úlomků, které by při případném vstupu do atmosféry shořely. Bohužel však je pravděpodobnější, že tyto úlomky zůstanou na oběžné dráze a budou představovat zvýšené nebezpečí pro všechny další objekty, které tam lidé vyslali.

"Když Indie loni provedla anti-satelitní test (vypustila raketu, která zničila jeden z jejích vlastních satelitů na nízké oběžné dráze Země, pozn. red.), vytvořilo to asi 400 sledovatelných úlomků. Takže musíme předpokládat přinejmenším takovýto počet. Ale existují samozřejmě ještě všechny menší kousky odpadu, které se už sledovat nedají," uvedla Gormanová.

Sluneční soustava nemá jen jednu orbitální rovinu, naznačuje nový objev

"Nejsme ještě tak daleko, abychom dokázali všechny tyto drobné úlomky z oběžné dráhy odstraňovat, takže tam nějakou chvíli budou. A kvůli nadmořské výšce zhruba jednoho tisíce kilometrů nespadnou na zem během pár týdnů či měsíců, spíše je pravděpodobné, že aspoň některé z nich tam zůstanou o dost déle."

Ačkoli je míra srážek na oběžné dráze poměrně malá (za posledních deset let představovaly jen 0,83 procenta všech událostí, jež vedly ke vzniku drobných úlomků na nízké oběžné dráze kolem Země), vědci se obávají, že vážnější kolize by mohly vyvolat tzv. Kesslerův syndrom.

Mimozemský život? Vědci vytipovali čtyři nejslibnější místa ve sluneční soustavě

Jde o jev, který předpověděl bývalý astrofyzik NASA Donald Kessler v roce 1978. Ten uvedl, že s růstem odpadu a "vesmírného smetí" na oběžné dráze dojde nakonec ke kaskádovému efektu kolizí. Jedna srážka vytvoří stovky až tisíce kusů smetí, které se budou srážet s ostatními, až se stane vesmír v postatě nepoužitelný.

"V tomto bodě Kesslerova syndromu zatím nejsme, ale jak dlouho bude trvat, než se přiblíží?" ptá se Gormanová. "Srážka by znamenala náhlou injekci velkého množství trosek, které by se nedaly předvídat."

Takový scénář je nejhorší možný, ale podle výpočtů pravděpodobnosti, jež provedla společnost LeoLabs, není v tomto případě pravděpodobný.

Na druhé straně, i pokud se v noci z dneška na zítřek oba objekty minou, je jenom otázkou času, kdy se nějaká jiná velká tělesa ve vesmírném prostoru blízkém Zemi opravdu srazí. A zatím nemáme žádnou možnost to zastavit. 

"Tato událost je pochmurným připomenutím, že necháme-li problém vesmírného odpadu být, bude se jenom zhoršovat," připomíná Science Alert.

"Držme si palce"

Vesmírné agentury proto pracují na řešeních, která by pomohla oběžnou dráhu "uklidit". Největším problémem jsou v současnosti exploze dosloužilých vesmírných zařízení vyvolané zbytky energie v bateriích nebo zbytky paliva - právě ty generují odpadu nejvíc. Agentury proto začaly ve spolupráci se společnostmi zabývajícími se leteckým a kosmickým inženýrstvím začleňovat do plánování misí i jejich "ekologické ukončování" včetně vypuštění zbytku paliva, aby se tato rizika minimalizovala.

Vědci zmapovali deset milionů hvězd. Nyní vyřkli verdikt o mimozemském životě

Do provozu jsou také uváděny nové technologie umožňující automatické manévrování za účelem vyhnout se srážkám. Dokud se však nezlepší možnosti, jak vesmírný odpad z oběžné dráhy odstranit, můžeme v odvrácení kolize velkých objektů jen doufat.

"Můj pocit z toho všeho je, že ke kolizi pravděpodobně nedojde, abych byla optimistická. Ale budeme si muset počkat. Držme si palce," uzavřela pro Science Alert Gormanová. LeoLabs situaci nadále sleduje a informuje o ní na Twitteru.