Hravě se vejde do dlaní. Roztomilý australský vačnatec vakoplch trpasličí patří podle seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) ke kriticky ohroženým živočichům. Společně s dalšími desetitisíci druhy rostlin a zvířat se i vakoplch trpasličí nachází na takvaném Červeném seznamu.

Vědci si dlouhodobě kladou otázku, zda je to, který druh se dostane na hranici vyhynutí, podle něčeho možné předvídat. Zda existují ukazatele, které by pomohly ohrožený druh odhalit v podstatě ještě dříve, než se dostane na zmíněnou listinu. Recenzovaných studií, které by něco podobného řešily, však zatím není mnoho. Pokusem odpovědět na tyto dotazy je i nejnovější článek, publikovaný v odborném časopisu PLOS One.

Vymírání dinosaurů. Ilustrace.
Vymírání dinosaurů bylo ještě brutálnější, než jsme si mysleli, zjistili vědci

Trojice amerických vědců v odborném textu tvrdí, že budoucí "ohroženost" druhu mohou předpovídat jisté vzorce rozmnožování. „To, že některá populace bude k vyhynutí náchylnější, než jiné, může způsobit určitá kombinace podoby demografie druhu a jeho životního vývoje,“ nastínila autorka studie, ekoložka Haydee Hernandez-Yanezová z Woodwell Climate Research Center.

Dlouhodobě se ví, že za rychlým vymíráním stále více druhů stojí zejména lidské aktivity jako odlesňování, nadměrný rybolov, znečištění životního prostředí či globální oteplování. Podle vědců jsou při zažívání těchto negativních jevů některé druhy méně odolné, a to, co se kolem nich děje, je tak semele mnohem snadněji, než jiné druhy. „Vzorce rozmnožování, vývoje - to vše souvisí s tím, zda populace rostlin a zvířat dokáží odolat náporu lidmi způsobených změn životního prostředí a přizpůsobit se jim,“ poznamenává web Science Alert.

Hernandez-Yanezová a další vědci z týmu zkoumali celkem 159 druhů savců, ptáků a rostlin, které jsou v Červeném seznamu aktuálně v kolonce kriticky ohrožené. Na základě tohoto výzkumu si všimli, že tyto druhy sdílejí několik podobných vlastností - a právě ty podle odborníků mohly rozhodnout, že jsou aktuálně populace těchto živočichů a rostlin na pokraji vyhynutí.

Pomalejší dospívání, rychlejší zkáza

Například u savců podle nejnovější studie může být rozhodující doba, po kterou se příslušník dané populace vyvíjí. „Savci, kteří se déle vyvíjejí, jsou mnohem více ohroženi vyhynutím. Možná proto, že čím déle členům druhu trvá, než dospějí a rozmnoží se, tím hůře se druhu celkově přizpůsobuje rychlým změnám, jaké zažívá jejich životní prostředí. A hrozba zkázy je pro ně zesílena, pokud se tato zvířata rozmnožují pouze jednou za svůj život,“ nastiňuje server Science Alert.

U rostlin zase na základě výzkumu velkou roli hraje to, jestli před zimou odumírají a kvetou na jaře a v létě.

Nejstarší předkové současných chobotnic podle nového výzkumu obývali planetu zřejmě ještě dříve, než dinosauři. Žili před 330 miliony let.
Předci chobotnic žili na Zemi dříve než dinosauři. Dokazuje to unikátní objev

Výzkum ptáků vědce překvapil. „Nová studie tvrdí, že ohroženější vyhynutím jsou ti ptáci, kteří se často rozmnožují a rychle rostou. Což je překvapivé, protože logicky by se dalo očekávat, že produkce velkého množství potomků zvyšuje šance druhu na přežití,“ poznamenává web Science Alert. Jak ale vědci dodávají, jejich zjištění stojí v přímém kontrastu s předchozími studiemi, které tvrdí právě to, že čím menší je populace potomků, tím víc je druh náchylný na vyhynutí.

Většina výsledků studie je každopádně shodná s výzkumem, jenž byl v roce 2000 uveřejněný v časopisu Proceedings of the Royal Society Biological Sciences. „Nízká hustota populace, pomalý životní vývoj a zejména malá velikost geografické oblasti, kde druh žije, jsou významně spojeny s vysokým rizikem vyhynutí,“ konstatoval tehdy tým pod vedením Andyho Parvise.

Neviditelné vyhynutí

Autoři nové studie ale upozorňují, že jejich výsledky mohou být zkreslené. Jak oni, tak autoři předchozích výzkumů na stejné téma totiž sledovali pouze druhy z Červeného seznamu. Je tak možné, že některé ukazatele toho, že je druh náchylnější na příští vyhynutí, zatím nikdo nepopsal.

Zároveň podle serveru Science Alert zůstává v zapomnění na poli podobných výzkumů hmyz. Vzorce u hmyzu zatím nikdo blíže nezkoumal a podle některých vědců rovněž mnoho hmyzích druhů vyhyne, aniž by si to lidstvo vůbec všimlo.