Rozsáhlá série experimentů dokázala, že jsou krokodýli nilští schopni reagovat nejen na pláč dětí, ale také na naříkání malých opic. Mohou díky tomu rychle sehnat potravu. Některé samice krokodýlů na pláč reagují také kvůli mateřskému instinktu.

Vědci z Národního výzkumného centra (CNRS) ve Francii nejdříve shromáždili nahrávky dětského pláče ze dvou situací - během koupání doma s rodiči (nižší intenzita) a pak při očkování v ordinaci lékaře (vyšší intenzita). Dali dohromady rovněž nahrávky hlasového projevu opičích mláďat. Každý přitom vyjadřoval jinou úroveň úzkosti a naléhavosti.

V pláči pak odborníci podle listu Independent identifikovali osmnáct různých proměnných včetně výšky, chaotických a harmonických zvuků anebo počtu a délky slabik.

Vědci následně ve zvířecím parku Crocoparc v Maroku nainstalovali reproduktory, které nahrávky přehrávaly přibližně třem stovkám krokodýlů nilských. Badatelé nakonec zjistili, že zvířata na zvuky reagovala rychle. Některá na zařízení zírala zblízka, jiná se k němu přiblížila pod vodou, což by odkazovalo na útočný manévr, a některá do něj kousala.

Podle Élodia F. Briefera z Kodaňské univerzity reproduktory vyvolaly hlavně vrozené reakce krokodýlů. „Může to být dravá reakce na kořist v nouzi anebo reakce na to, že daný zvuk trochu připomíná trápení jejich vlastních potomků,“ citoval ho Smithsonian Magazine. Vědci upozorňují, že nelze vyloučit, že se někteří jedinci, hlavně samice, chovali v kontextu mateřského instinktu.

Krokodýli jsou lepší než lidé

K posouzení míry úzkosti dětského pláče používali krokodýli jiná kritéria než lidé. Konkrétně je více zajímal chaotický a nepravidelný zvuk s vyšší frekvencí, který je spojen s vysokou úzkostí. Lidé se naopak při posuzování úzkosti zaměřují spíše na výšku, přičemž čím vyšší je tón pláče, tím více za ním podle lidí stojí utrpení dítěte. 

| Video: Youtube

„Krokodýli dokážou spolehlivěji rozpoznat úzkost v dětském pláči než lidé,“ konstatovali nakonec vědci ve studii, kterou zveřejnili v časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. Je také jedno, jestli pláč pocházel od člověka či opice (šimpanzů či bonobů). Zvířata se zaměřovala spíše na takové rysy pláče, jež naznačovaly úzkost, než na to, od koho pláč pochází.

Výsledky studie přinášejí vědcům více informací o tom, jak se emocionální komunikace pomocí zvuku vyvíjela napříč různými druhy. Charles Darwin přitom předpokládal, že způsoby, jakými různé druhy volají v tísni, mohou mít staré evoluční kořeny. Přirozený výběr přitom mohl podporovat ty, které byly účinné mezi různými druhy.

Takové teorii odpovídá jiný výzkum, jenž prokázal, že psi dokážou rozpoznat lidské emoce díky naslouchání hlasu. Někteří ptáci také zvládnou identifikovat tísňové volání u různých druhů včetně lidí.