Pýcha zahrady, líbivá ozdoba interiéru nebo na pohled vábivá součást přírody. Na to, že rostliny jsou někdy také prvotřídní vražedné nástroje, se ale někdy zapomíná. Některé z nich jsou přitom tak jedovaté, že ke smrti stačí opravdu málo, nastiňuje v dalším díle seriálu Deníku 100 otázek a odpovědí vedoucí Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně Magdaléna Chytrá. 

Kandidátů na pozici vůbec nejjedovatější rostliny je opravdu mnoho. „Nikdo nemůže říci, která rostlina je nejjedovatější. Máme rostliny jedovaté po požití, u nás jsou to například konvalinky, ocúny, tis nebo oměj. U těch stačí opravu jen voda z vázy a jste po smrti. Z cizích u nás pěstovaných je to například velmi jedovatý oleandr, nať, ale i plody některých lilkovitých rostlin jako brambory, tabák a lilky obecně. Kromě plodů pěstovaného lilku, který se ale musí před jídlem dobře tepelně upravit. Také syrové fazole a další semena bobovitých,“ vysvětlila Chytrá.

close 100 otázek a odpovědí info Zdroj: Deník zoom_in 100 otázek a odpovědí Také vás trápí nějaká otázka, na kterou jste vždy chtěli znát odpověď? Pošlete nám ji na adresu 100otazek@denik.cz.

Nebezpečí v případě zmíněných rostlin hrozí při minimálním kontaktu. „Jedovatá mohou být i jídla upečená přímo na ohni z jedovatých rostlin, třeba právě na prutech z oleandru nebo dřeva z tisu. Samotný dým může být jedovatý,“ upozornila Chytrá.

Mezi nejjedovatějšími rostlinami světa pak vyniká jedna americká. „Z cizích druhů je ještě třeba zmínit nejjedovatější americkou rostlinu, a to je škumpa. U nás se pěstuje jako okrasná škumpa ocetná, která může být výjimečně pro někoho dotykově jedovatá, ale ostatní druhy škump jsou opravdu velmi nebezpečné. I jejich jméno tomu napovídá: jedovatec kořenující, Toxicodendron radicans, zvaný poison ivy. D alší druhy jedovatců jsou obávanými liánami nebo stromy a keři. Nebezpečná je i jejich likvidace či kácení či styk s pilinami,“ uvedla odbornice.

close Jedovatec kořenující, Toxicodendron radicans, zvaný poison ivy, patří mezi nejjedovatější rostliny na světě. info Zdroj: Wikimedia Commons, Famartin, CC BY-SA 4.0 zoom_in Jedovatec kořenující, Toxicodendron radicans, zvaný poison ivy, patří mezi nejjedovatější rostliny na světě

Další skupinou nebezpečných rostlin jsou pak ty dotykově jedovaté. „Každý zná kopřivu a mnoho lidí slyšelo o invazním bolševníku, které způsobují nejen vyrážky, ale mohou to být opravdu rozsáhlé dermatitidy připomínající popáleniny. Nebezpečná je v tomto případě v našich teplých oblastech rostoucí třemdava bílá z čeledi routovitých. Celá tato čeleď, kam patří i citroníky a samotná routa vonná, mají spoustu silic, pro někoho silně dráždících,“ zmínila odbornice z Masarykovy univerzity.

Reakce lidské kůže se různí. „Dotykové alergie jsou velmi specifické, někdo na ně vůbec nereaguje a jiný se zcela osype, může být i hospitalizován a může se mu to vracet i bez následného kontaktu s rostlinou, třeba jen při oslabení organismu. Je třeba si dávat pozor na břečťan, některé bobovité keře, pryšce a rostliny z čeledi mrkvovitých. Silice přítomné v petrželi, celeru, pastináku a mnoha dalších divokých druzích mrkvovitých mohou také způsobovat alergie a popáleniny, které se projevují různými symptomy od vyrážky, přes nevolnosti až po zástavu srdce,“ nastínila Chytrá.

V malém množství lék, ve velkém zabiják

Problémy mohou způsobovat i rostliny, které jsou známé jako léčivo. Vše záleží na správném dávkování, protože ve velkém množství přichází přesně opačný efekt. „Každý určitě zná náprstník, latinsky Digitalis, který má obsahové látky používané v léčivech na srdce jako je například Digoxin. Ten užívá spousta kardiaků. Spousta bylin je v malém množství lék a ve větším množství jed. Správným použitím bylin si tedy musíme být vždy jisti,“ zdůraznila vedoucí botanické zahrady.

close Náprstník se sice hojně využívá v lékařství, zároveň je ale také jedovatý a může přivodit smrt. info Zdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, CC BY-SA 3.0 zoom_in Náprstník se sice hojně využívá v lékařství, zároveň je ale také jedovatý a může přivodit smrt

Pozor si je potřeba dávat dokonce i v případě rostlin, které lidé běžně konzumují. Jejich kombinace s některými léky však rovněž může přivodit velké potíže. „Velmi problematický je grapefruit, jehož složky nepříznivě ovlivňují množství humánních léčiv. Kdo bere jakékoli léky, měl by se o kontraindikacích s grepovou šťávou vždy poradit s lékařem. Působit tak může i pomelo,“ vysvětlila Chytrá.

Jed v obýváku

Bez rizika to není ani v případě pokojovek. „Pokud bychom se bavili o cizích druzích, které u nás běžně nerostou, ale třeba se pěstují, řadí se k nim třeba pokojové rostliny jako jsou mnohé áronovité druhy jako diefenbachie, monstery a filodendrony nebo krotony či vánoční hvězdy, které patří mezi pryšcovité. Obecně rostliny, jež po poranění roní mléko, jsou obvykle jedovaté, ať už při požití nebo i při potřísnění. Patří sem celá čeleď toješťovitých (klejicha, barvínek, oleandr, pokojová voskovka, plumérie, alamanda, stapélie), ale i některé hvězdnicovité jako je smetánka lékařská, salát či čekankové puky mohou být silně hořké,“ vyjmenovala Chytrá.