Thwaitesův ledovec, který je v případě tání schopen zvednout hladinu moře o několik metrů, eroduje podél své podvodní základny v důsledku oteplování planety. Ve studii zveřejněné v pondělí v časopise Nature Geoscience vědci zmapovali historický ústup masivu a doufají, že jim jeho dějiny napoví, jak se bude ledovec pravděpodobně chovat v budoucnosti.

Ustupuje rychleji a rychleji

V posledních dvou stoletích se v určitém okamžiku základna ledovce oddělila od mořského dna a začala postupně odtávat, nyní tak činí rychlostí přibližně dva kilometry za rok. To je mimochodem dvojnásobek rychlosti, kterou vědci pozorovali v posledních zhruba deseti letech.

„K tomuto zrychlení došlo pravděpodobně až v polovině 20. století,“ uvedl hlavní autor studie a mořský geofyzik z University of South Florida Alastair Graham.

Satelitní snímek na Antarktidu.
Kolaps spícího obra může způsobit katastrofu. Nebezpečně by zvedl hladinu moří

Podle CTV News to naznačuje, že Thwaitesův ledovec bude v blízké budoucnosti tát ještě rychleji, a to zejména v okamžiku, kdy odtaje za hřeben mořského dna, který ho pomáhá držet pod kontrolou.

„Thwaites se dnes skutečně drží doslova zuby nehty a v budoucnu bychom měli v krátkém období očekávat velké změny. Dokonce i z roku na rok, v momentě, jakmile ledovec ustoupí za mělký hřeben,“ vyjádřil se mořský geofyzik a jeden ze spoluautorů studie z British Antarctic Survey Robert Larter.

Zdroj: Youtube

Hladina moří vyšší až o pět metrů

Thwaitesův ledovec, který se nachází v západní Antarktidě, je jedním z nejširších na Zemi. Je větší než americký stát Florida. I tak ovšem tvoří pouze část západoantarktického ledového příkrovu. Ten podle NASA prozatím zadržuje takové množství ledu, které by v případě jeho roztání zvýšilo hladinu moře až o 5 metrů. V souvislosti se zrychlující se klimatickou krizí je tato oblast kvůli nebezpečnému tání a schopnosti zničit rozsáhlé pobřežní území, pečlivě sledována.

Samotný Thwaitesův ledovec znepokojuje vědce už desítky let. Již v roce 1973 si odborníci kladli otázku, zda neexistuje vysoké riziko jeho zhroucení. Téměř o deset let později zjistili, že teplé oceánské proudy by jej mohly zespodu doslova roztavit a způsobit jeho tak destabilizaci. Zvláště proto, že je ledovec usazen na mořském dně, nikoli na suché zemi.

Právě díky tomuto výzkumu začali vědci oblast kolem Thwaitesu nazývat slabým podbřiškem západoantarktického ledovce.

Ledovec pod drobnohledem

Ve tomto století začali vědci rychlý ústup Thwaitesova ledovce dokumentovat v alarmující sériii několika studií. V roce 2001 například satelitní data ukázala, že linie zazemnění ustupuje přibližně o kilometr ročně. V roce 2020 pak vědci nalezli důkazy, že přes základnu ledovce skutečně proudí teplá voda a celá masa tak taje zespodu. A v roce 2021 pak další studie odhalila, že šelfový ledovec Thwaites, který pomáhá stabilizovat celou obří masu ledovcového příkrovu a zadržuje led před volným odtokem do oceánu, by se mohl do pěti let roztříštit do oceánu.

Antarktida. Ilustrační snímek
Tisíce let ji skrýval led. Vědci pod Antarktidou našli vrstvu dávné mořské vody

„Ze satelitních dat vidíme velké trhliny, které se šíří po povrchu šelfového ledovce a v podstatě oslabují strukturu ledu. Zjednodušené řečeno je to něco jako prasklina na čelním skle auta,“ řekl v roce 2021 pro CNN oceánograf z British Antarctic Survey Peter Davis.

S jistotou se tak blíží rozpadnutí této obří masy. „Pomalu se to šíří napříč ledovým šelfem a nakonec ho to rozlomí na spoustu menších kousků,“ dodal Davis.

Ledovec A68A na snímku z roku 2017.
Zkáza ledového obra. Kdysi největší ledovec roztál, vědci se obávají následků

V pondělí zveřejněná zjištění, která naznačují, že Thwaites je schopen tát mnohem rychleji, než se donedávna myslelo, byla zdokumentována při unikátní dvacetihodinové misi v extrémních podmínkách, kdy vědci mapovali rozsáhlou podmořskou oblast „Tento výzkum byl skutečně misí, která se koná jednou za život,“ vyjádřil se autor studie Graham. Dodal ještě, že doufá, že se tým brzy vrátí a shromáždí vzorky z mořského dna, aby mohl určit, kdy došlo k předešlému obdobně rychlému ústupu. 

To by mohlo vědcům pomoci předpovědět budoucí změny ledovce soudného dne, o němž dříve předpokládali, že se mění a taje pomalu, což podle Grahama bohužel tato nejnovější studie vyvrací. „I nepatrný otřes Thwaitesu by mohl vést k velké odezvě,“ varoval Graham.

Thwaitesův ledovec, známý také jako ledovec Soudného dne, je neobvykle široký a rozsáhlý antarktický ledovec, který ústí do zálivu Pine Island Bay, části Amundsenova moře.  V roce 1967 pojmenoval Poradní výbor pro antarktické názvy ledovec po Fredriku T. Thwaitesovi (1883-1961), glaciálním geologovi, geomorfologovi a emeritním profesorovi Wisconsinské univerzity v Madisonu.