Po desetiletí byla totožnost údajného connecticutského upíra záhadou. Muž si přezdívku vysloužil na základě způsobu, jakým ho obyvatelé města Giswold pohřbili. Ostatky totiž uložili s oddělenou hlavou a zkříženými stehenními kostmi. Ve zdejší oblasti v 19. století se tak zacházelo s mrtvými podezřelými z vampyrismu.
Tou dobou v Nové Anglii panovala takzvaná Velká upírská panika. Způsobila ji epidemie tuberkulózy, kterou lidé přičítali právě působení vampýrů. Panovalo přesvědčení, že úprava kosterních ostatků zabrání nemrtvým bytostem v návratu k životu.
Mezi odborníky byly ostatky nazývány JB55. Označení dostaly podle mosazných patentů na rakvi, na kterých byly iniciály a věk zemřelého. Před čtyřmi lety vědci pomocí genealogických metod DNA muže identifikovali jako pětapadesátiletého farmáře Johna Barbera, který zemřel na tuberkulózu. Právě prokázání nemoci bylo prvním krokem ke zjištění, o koho se jednalo, a proč jej tehdejší lidé považovali za upíra.
Nyní se vědcům podařil další významný posun ve zjišťování podrobností o Johnu Barberovi. Experti vymodelovali jeho tvář pomocí forenzní rekonstrukce obličeje. Na výzkumu spolupracovaly dvě americké vědecké organizace a vědecké laboratoře na Virginia Commonwealth University.
close
info
Zdroj: se svolením Virginia Commonwealth University
zoom_in
Vědcům se podařilo vytvořit podobiznu údajného upíra z Connecticutu
Podle zveřejněné studie tým z univerzitní laboratoře použil pokročilé 3D skenery, aby počítačově zachytil rysy lebky, a poté použil fotogrammetrický software k sestavení trojrozměrného digitálního modelu. „Díky tomu jsme prozkoumali geometrické detaily a stupeň fotorealismu, což nám umožnilo demonstrovat 3D pracovní postup pro forenzní i historické případy odhadu obličeje,“ vysvětlila v prohlášení zveřejněném na internetových stránkách Virginia Commonwealth University forenzní antropoložka Terrie Simmons-Ehrhardtová.
Velká upíří panika
Období, kterému se přezdívá Velká upíří panika v Nové Anglii, trvalo téměř sto let. Během něj lidé zažívali teror a masovou hysterii způsobenou epidemií souchotin, dnes známých jako tuberkulóza (TBC). Tehdejší pověry v Americe nemoc dávaly za vinu strašidelným mýtickým bytostem.
Nemoc je vysoce infekční a mezi lidmi i zvířaty se při kontaktu přenáší vzduchem. V 19. století se věřilo, že člověk, který zemřel na souchotiny, předtím ještě vysál životy ze svých žijících příbuzných a tím onemocnění šířil. Aby se pozůstalí ochránili a odvrátili příznaky souchotin, exhumovali těla mrtvých a zkoumali, zda nemají znaky vampyrismu.
Upírské rysy určovali ještě u čerstvých mrtvol. Pokud srdce a jiné orgány stále obsahovaly stopy tekuté krve, byl zesnulý označen za upíra. Ostatky se pak v hrobě převrátily, nebo se mrtvole uřízla hlava, a pak se tělo znovu pohřbilo ve tvaru lebky a zkřížených kostí.
Nyní již lékaři vědí, že infekční onemocnění ve skutečnosti způsobují bakterie ze skupiny Mycobacterium tuberculosis. Nemoc obvykle postihuje plíce a způsobuje chronický kašel s hlenem obsahujícím krev, horečku, noční pocení a úbytek hmotnosti. Server Heritage Daily připomněl, že ve státech Connecticut, Maine, Massachusetts, New Hampshire, Rhode Island a Vermont se ohniska tuberkulózy šířila mezi rodinnými příslušníky a domácnostmi. Epidemie byla tak závažná, že si v letech 1786 až 1800 vyžádala životy asi dvou procent obyvatel regionu.
