Měsíc před volbami má hnutí ANO opět našlápnuto k vítězství. Podle volebního modelu Deníku by mu nyní dalo hlas 24,5 procenta oprávněných voličů. Jeho náskok na druhé uskupení – koalici Pirátů a Starostů – se tak zvýšil na 0,6 procentního bodu. Třetí místo si stabilně udržuje koalice Spolu tvořená ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, kterou by nyní získala 20,5 procenta hlasů.

Do sněmovny by se dostala ještě SPD (10,1 procenta hlasů) a KSČM (5,7 procenta). Zisk ČSSD (4,8 procenta) ani Přísahy (4,4 procenta) by žádný poslanecký mandát nepřinesl. Spojenectví Trikolóry, Svobodných a Soukromníků by dalo hlas 3,1 procenta voličů, Zeleným 1,2 procenta.

Pokud se bude chtít příští vláda opírat o poslaneckou většinu, budou v ní nejspíš muset být zastoupeny dva ze tří vedoucích subjektů. Nejpohodlněji by se vládlo hypotetické koalici ANO, Pirátů a STAN, neboť by dosáhla až na ústavní většinu 120 křesel. O „stojedničku“ by se ale mohl opřít i kabinet složený z ANO a Spolu nebo Spolu, Pirátů a Starostů. Naopak hnutí ANO bez současné opozice vládu nesestaví, dohoda s KSČM a SPD by mu přinesla jen 92 mandátů, jak ukazuje aktuální volební model Deníku.

Nejnovějším přírůstkem do modelu je zářijový průzkum společnosti Median, podle kterého by volby vyhrálo hnutí ANO s 27 procenty hlasů následované koalicí Spolu (21 procent) a Pirátů se Starosty (20,5 procenta). Pětiprocentní hranici by podle Medianu překročily ještě SPD (9 procent) a KSČM (6 procent).

Jak Deník model počítá

Model Deníku je inspirován takzvanými „poll of polls“ obvyklými v zahraničních médiích. Je založen na váženém průměru všech letošních průzkumů stranických preferencí zveřejněných renomovanými agenturami Ipsos, Kantar TNS, Median, STEM, Data Collect a CVVM – aktuálně jde o 27 posledních průzkumů zmíněných společností.

Unikátní debata Deníku s Andrejem Babišem, Ivanem Bartošem a Petrem Fialou.
ANKETA: Byli jsme loni nejlepší v boji proti covidu? Češi si to nemyslí

K přepočtu na mandáty Deník použil pravidla schválené novely volebního zákona, která začne platit 1. července. Počítá se stejným počtem odevzdaných hlasů jako při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.

Model bude až do říjnových voleb průběžně aktualizován podle nových průzkumů.

Metodiku volebního modelu redakce Deníku konzultovala s experty z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK.

Syndrom skrytého voliče

„U každého sociologického průzkumu platí, že by se měl ověřovat v dlouhodobém časovém rámci a v průzkumech, které probíhají nezávisle na sobě různými agenturami. Pokud jsou splněny obě tyto podmínky, je zvolená metoda velmi přínosná a dá se podle ní orientovat,“ řekl Deníku politolog z Metropolitní univerzity Praha Petr Just.

Média a interpreti předvolebních preferencí podle Petra Justa někdy dělají chybu, když na základě jednoho aktuálního průzkumu, který například KSČM přisuzuje čtyři procenta, udělají závěr, že komunisté se do sněmovny nedostanou.

„Vždy je třeba vnímat dlouhodobé trendy a nezapomínat na statistickou chybu, která činí dvě až tři procenta,“ míní Just. Žádná agentura proto nikdy neřekne, že míra pravděpodobnosti jejího výzkumu je stoprocentní.

Zahájení volební kampaně hnutí Ano 2011 na Větruši v Ústí nad Labem
Volební průzkum: Vyhrálo by ANO. Přes dvacet procent mají Spolu i Piráti se STAN

Politici mnohdy opakují, že jediným relevantním průzkumem jsou volby a na odhady proto neberou ohled a mají je za mylné vodítko.

Proč se někdy skutečně realita o dost liší od skutečnosti?

„Rád bych upozornil na tzv. syndrom skrytého voliče neboli spirálu mlčení. Někteří lidé se za svou volbu stydí a nechtějí ji zveřejňovat. Když je tazatel osloví na ulici, odpoví mu falešně. To vedlo k překvapivým výsledkům v několika zemích, kdy například zabodovala Alternativa pro Německo nebo Kotleba na Slovensku, ačkoli před volbami to tak nevypadalo. V průzkumech měl Kotleba kolem dvou procent, ale dostal osm. Agentury s tím nemohou nic dělat, protože pracují s odpověďmi, které dostanou,“ vysvětluje Just.