Tématem letošních komunálních voleb naštěstí už obchvat Frýdku-Místku nebude, dokončen je severojižní směr Ostrava – Beskydy, napojení na západ na Příbor a východní část slíbilo Ředitelství silnic a dálnic ČR zprovoznit ještě letos alespoň v jednom jízdním pruhu. Čímž by se mělo velmi ulevit Hlavní třídě, kudy jezdí na čtyřicet tisíc vozů včetně tranzitních kamionů denně.

„Vzpomínám si, jak jsem doprovázel krátce po roce 1989 družební delegaci z amerického města Amesu. Ti neřešili veřejnou dopravu vůbec, preferovali individuální automobilovou, divili se, že chceme obchvat města, abychom odstranili tranzit z centra Frýdku-Místku, nechal se slyšet historik Jaromír Polášek. Ten také Deníku poskytl archivní snímky Hlavní ulice i pohled do historie, jenž zpracoval se svou manželkou Jiřinou.

Dětské oddělení nemocnice ve Frýdku-Místku
Volby 2022 ve Frýdku-Místku: Omezení služeb na dětském oddělení nemocnice

Hlavní třída, jak historik dále upozornil, rozdělila spolu s Ostravicí Frýdek-Místek na čtyři části. „A otázkou samozřejmě zůstává, co s tímto průtahem dále. Počet aut bude dále narůstat, při nějaké větší skupinové nehodě na obchvatu proto hrozí, že se na přechodnou dobu na Hlavní třídu doprava vrátí,“ upřesnil. Referendum občanů podle něj může být lákavé pro některé politické subjekty, nicméně vyslovil mínění, že by z něj sotva vyplynulo jednoznačné optimální řešení.

„Do konce roku obnovíme odbočení doleva z Frýdlantské ulice na Příbor, zprovozníme semafory u výjezdu z bývalého autobusového nádraží a u OBI. Příští rok přibude světelná signalizace u Tesca na přechodu v Příborské ulici,“ sdělil radní Jakub Tichý hotové plány. Do roku 2025 se počítá s dalšími úpravami křižovatek, budováním nových napojení, autobusových „zálivů“, přechodů či semaforů. Za nereálné označil fámy na sociálních sítích o zúžení průtahu na dva pruhy, naopak potvrdil jeho „začleňování do organismu města“.

Primátor Frýdku-Místku Petr Korč.
Kdo chce vést obce na Frýdeckomístecku? Přinášíme kandidátky pro komunální volby

Piráti, jichž je Tichý ve městě volebním lídrem, dali Hlavní třídu do svého programu. „S přípravou na život ve městě po zprovoznění obchvatu jsme již začali. Tranzitní doprava se centrum do konce roku vyhne a této příležitosti musíme využít. Chceme, aby nadále umožnila hladký průjezd, ale zároveň netvořila nepřekonatelnou bariéru,“ uvedl. S tím, že Piráti by rádi proměnili křížový podchod pod Hlavní třídou v indoorovou sportovní arénu se skateparkem a parkourovým či basketbalovým hřištěm.

Stane se běžnou komunikací města

K lokalitě se vyjádřil též Petr Korč primátor a jednička kandidátky Naše Město Frýdek-Místek: „Stane se běžnou komunikací města. Centrum se po desítkách let zklidní a změny budou postupné tak, aby se zachovala dopravní obslužnost. Nejprve vrátíme na bývalý průtah bezpečné přechody pro chodce. Budou odstraněny bariéry kolem Hlavní tříd, napojíme některé zaslepené boční komunikace, přibude zeleň a zejména bude upravena křižovatka ulic Hlavní a 8. pěšího pluku, která nově umožní odbočení od polikliniky ve směru na Místek i Frýdek. Městská hromadná doprava tak bude schopna přejet z jedné části města do druhé nově v obou směrech v řádech minut“. Hlavní třídu po zprovoznění obchvatu nazval i „obrovskou příležitostí“ k napravení chyb, které dřívější vedení města udělalo svedením dopravy do středu města a demolicí historických budov.

„Je nutné upozornit, že tato komunikace ale není v majetku města, takže si s ní nemůže svévolně nakládat. Stačí si vzpomenout, jak komplikované svého času bylo zajistit na průtahu kosení trávy na středových ostrůvcích,“ poznamenal v dané souvislosti exprimátor Michal Pobucký, jinak j lídr současné volební koalice Přátelé FM. Právě po otevření obchvatu, jak podotkl, se ukáže nakolik naivní byly představy o proměně čtyřproudové „průtahovky“ vytvořené z Hlavní třídy. „Intenzita dopravy zase tak dramaticky neklesne, byť by už mohly projít některé dnes nemyslitelné úpravy,“ konstatoval. Stejně jako političtí oponenti zmínil zejména napojení sousedních ulic. „A mohli bychom tam vytvořit cyklopruhy zajišťující bezpečné spojení mezi Frýdkem a Místkem. K cyklistům máme určitý dluh a dříve jsme je do neúnosně přetíženého provozu neměli kde pustit,“ doplnil Pobucký.

V lesích na Morávce v Beskydech konečně začala houbařská sezona, 12. 9. 2022.
OBRAZEM: Plné košíky hřibů. Houbaři v Beskydech mají žně, podívejte se

Docela skeptický byl ke snížení intenzity dopravy na Hlavní třídě v blízké budoucnosti i Marek Sikora, jednička koalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL). „Město má několik variant řešení z Českého vysokého učení technického,“ řekl k dalšímu dění v lokalitě. Třeba je zde každopádně počítat s cyklostezkou. S podchody už prý tolik ne. „Vlídnou tvář by mohlo dostat i okolí průtahu, zde samozřejmě očekáváme rekonstrukci někdejší Moravia Banky. Dále věříme, že

soukromí investoři zrenovují chátrající Český dům i kavárnu Avion. A u kostela svatého Jana a Pavla by bylo vhodné obnovit křížovou cesty, kterou průtah z poloviny zničil,“ uzavřel Sikora.

ANKETA

Jaká je vaše představa o budoucnosti Hlavní třídy?

Jaromír Polášek, historik, odborný pracovník Muzea Beskyd:

Že by se lidé chtěli procházet, rekreovat nebo si toužili dát kávu na travnatém dělícím pásu je nepravděpodobné. Určitě by tu ale mohl být samostatný pruh pro městské autobusy i cyklisty, kterých bude přibývat. Křižovatku Hlavní třídy a ulic Ostravské a Frýdlantské se semafory by mohl nahradit kruhový objezd, bylo by vhodné rovněž obnovit přechody pro chodce mezi Malým náměstím, Palackého třídou a bývalým autobusovým nádražím, stejně tak při vyústění ulice 8. pěšího pluku. Další přechod bude nezbytný na úrovni OC Frýda a úřadů na frýdeckém břehu řeky Ostravice. Také je potřeba obnovit propojení nejstarší komunikace v našem městě – Těšínské ulice, která je dnes rozdělena na dvě samostatné části – ale pouze pro pěší a cyklisty. Těšínská musí zůstat klidovou zónou bez aut a stejně tak dolní část Masarykovy třídy. Centrum města bylo mělo sloužit k bezpečnému pohybu chodců a nikoliv pohodlných řidičů – kdy výjimkou bývá dodávka zboží do obchodů v určitých hodinách.

K TÉMATU

Pohled do historie…

…nejenom průtahu silnice I/87, jehož plány pro Místek vycházely z ateliéru Milana Hartla z Krajského projekčního ústavu v Ostravě a projekty pro Frýdek vytvářely Stavoprojekty Ostrava a Olomouc. Výstavbu samotnou prováděly Pozemní stavby Ostrava, Třinec a Olomouc, závod Vsetín. Přestavba změnila podobu Frýdku-Místku za socialismu nebývale, hůře už dopadl jenom severočeský Most. Zejména došlo právě k nevhodnému vedení průtahu mezinárodní silnice I/48 (E7, dnes E 462 - D 48) centrem dvojměstí. Změnilo se zcela městské panoráma, místo středověkých uliček i novodobých vilových čtvrtí obklopených zelení všude vyrostly zejména šesti- až až dvanáctipodlažní paneláky.

Rozhodnutí zbořit historické části Frýdku-Místku bylo schváleno na vyšší politické úrovni, nicméně odhlasovali je také městští poslanci ve volebních obdobích s předsedy národního výboru Bedřichem Zbránkem (1960-1971) a Jaroslavem Chrobokem (1971-1989).

Měření povolené padesátikilometové rychlosti v beskydské obci Bílá, 10.9. 2022.
Radarová past na řidiče v Bílé, za týden jich v ní „uvízla“ asi tisícovka

Jak to ale vypadalo dříve? Původní zástavba na Nádražní ulici v Místku (Bahnhofgasse), tedy dnešní Hlavní třídě, začala vyrůstat po vybudování nového dřevěného mostu mezi Frýdkem a Místkem v roce 1875. V proluce vedle budovy místecké radnice v roce 1900 postavili dvoupodlažní obytný dům, v jehož přízemí byla vyhlášená secesní kavárna „Café Rundt“. V době 1. republiky tu byla známá „Kavárna u Čeledů“, teprve později obdržela název „Café Avion“. Po válce zde sídlila advokátní poradna, zlatnictví a hodinářství, kavárna v suterénu a v přízemí se nabízela mj. i teplá jídla, guláše a přesnídávkové polévky. V 80. letech minulého století byl kolem objektu nevhodně veden průtah městem.

Bourání centra Místku začalo již v roce 1926 pro lepší průjezdnost velmi úzkého propojení Nádražní a Janáčkovy ulice. Nejprve bylo zbořeno tzv. Blaschkeho sklenářství (vedle pozdějšího Bílkova knihkupectví) a naproti starému okresnímu hejtmanství vinárna a kavárna u Adámkovy restaurace. Již v polovině 30. let minulého století začala v Místku výstavba obchvatu centra města, oficiálně pojmenované jako objízdná okresní silnice. Odbočovala do ulice Hřbitovní (dnes 17. listopadu) a dále pokračovala v trase dnešní ulice Beskydské. U této komunikace byl postaven patrový hostinec „Pod Puklí“ (původní název „Na dálnici“), který vyprojektoval v srpnu 1939 zednický a tesařský mistr Antonín Bezděk z Frýdku. Sotvakoho dnes napadne, že se zde v minulosti rozkládal jeden z velkých místeckých rybníků s příznačným názvem – Pukla.

V 50. letech minulého století nejprve došlo k rozšíření průjezdné šířky komunikace v rámci Příborské ulice, v důsledku čehož byla zbořena levá část ohradní zdi a menší polovina kaplí křížové cesty u farního kostela sv. Jana a Pavla. V 60. letech minulého století byla nejprve zbořena Josefská ulice a zmizela většina výstavby na staré Frýdlantské ulici. Výstavba místecké části průtahu městem probíhala v letech 1978-1983 a došlo při ní k demolici mnoha hodnotných historických staveb podél Leninovy ulice (dnešní Hlavní třídy).

Zejména tzv. Malé náměstí se změnilo k nepoznání, bylo zbořeno tzv. Otáhalovo cukrářství vedle někdejší Národní záložny místecké (Československá státní spořitelna, naposledy Moravia banka). Cukrárna Pavla Otáhala sídlila od poloviny 30. let minulého století v novostavbě na nároží Wilsonovy (dnes Hlavní) a Palackého třídy. Ta byla zbořena na konci 70. let minulého století. Došlo rovněž k odstranění monumentálních třístranných hodin na kovovém sloupu (ten skončil na Černé cestě ve Frýdku a posléze ho rozřezali na kusy před výstavbou kruhové křižovatky u Lidlu).

Nové parkoviště vznikne na sídlišti Slezská.
Ve Frýdku-Místku vznikne zelené parkoviště, nově pojme čtyřicet aut

K demolici objektů na Janáčkově a Příborské ulici došlo v letech 1977-1979, na jaře a v létě 1980 došlo k dokončení křižovatky Leninovy, Příborské, Frýdlantské a Ostravské ulice. Včetně tzv. křížového podchodu. Další vznikl mezi autobusovým nádražím a velkoprodejnou Maryčka. Zároveň probíhala výstavba komerčních objektů na ulici Ostravské a Janáčkově. Na křižovatce Janáčkova a Ostravská v Místku stojí od roku 1981 plastika „Nová doba“ od sochaře Rudolfa Svobody. Ač se jedná o alegorii, občané v ní po léta vidí realistický výjev a nazývají ji jako „Vykopnutý zákazník“. K dostavbě komerčních objektů na vyústění Tržní ulice došlo během 90. let minulého století. U Bílkova knihkupectví přibyla kašna podle návrhu malíře, grafika a umělce Jiřího Sibinského z Václavovic. Štursův „Pohřeb v Karpatech“ byl následně přestěhován do Janáčkova parku na místecké Riviéře (bývalý městský hřbitov). V roce 1981 byly ubourán zbytek tzv. Čajánkových kasáren (naposledy sklad ovoce a zeleniny). K celkové demolici objektu došlo v roce 1983.