Společenský dům PZKO tak v sobotní noci doslova praskal ve švech. Pila se především tradiční medová vařonka „miodula“, všude voněly speciality horalské kuchyně. Bálu již tradičně předchází tříhodinová přehlídka, během níž jednotlivé soubory převedly to nejlepší ze svého folkloru. Ta se letos poprvé konala v kulturním domě Trisia v Třinci a po ní se všichni přesunuli do Mostů.
„Je to spíše přátelské setkání, které vyvrcholí bálem, na němž se scházejí lidé zeširoka zdaleka. Z domácích tu jsou soubory od Brna po Ostravu, každoročně přijíždějí soubory ze Slovenska, blízko to k nám mají Poláci - již tradičně přijíždějí Zbyszek Walach z Istebné či kapela Janka Karpiela. Bez nich už by to ani nebylo ono,“ říká hlavní organizátor a bývalý dlouholetý šéf souboru Gorole Alois Martynek.
„Gorole byli vždy jedna rodina, i když nás dělily hranice,“ říká starosta Sdružení polských horalů Andrej Makowski ze Zakopaného. Kdo patří k účinkujícím a kdo k hostům, se v sále za chvíli nepoznalo. Všichni měli na sobě lidové kroje, které reprezentovaly téměř všechny oblasti. V těšínském kroji zavítala na bál starostka Třince Věra Palkovská, ve slušivém kroji byl i generální ředitel Třineckých železáren Jiří Cienciala. Oba jsou každoročně pravidelnými hosty. „K folkloru jsem měl vždycky blízko, dokonce jsem dvanáct let tančil v souboru Olza,“ prozradil na sebe Cienciala.
V burgundských krojích dokonce zavítali do Mostů i manželé Pierre a Sylvie Terrin z Paříže, kteří byli nadšeni nejen bálem, ale i zdejším lyžařským areálem. „Tak za rok zase na shledanou,“ znělo nad Mosty nad ránem, když se všichni rozcházeli. Ti nejvytrvalejší však pokračovali až do neděle.
