Není mnoho umělců, kteří dokáží své diváky přikovat k židlím a navodit atmosféru naprosté soustředěnosti a hrobového ticha s příjemnými mrazivými pocity, jež se dostavují vždy, když se člověk setká s výjimečným uměleckým zážitkem. Sylvie Krobová to umí mírou vrchovatou. Vystoupení Sylvie Krobové patří bezesporu k nejkvalitnějším zážitkům, jaké umí současná česká písničkářsko-šansonová scéna nabídnout. A také k jedinečným.

Někdy krystalicky jasný, jindy jemně nakřáplý, smutný nebo lidsky hřejivý, ale pokaždé skvělý hlas Sylvie Krobové nejde pozorně nevnímat a nebýt v tom nejlepším slova smyslu uhranutý. Zásadní dojem z jejího koncertu je pravdivost výpovědi, lidskost a vnitřní pokora písničkářky, která se v uměleckém světě sice pohybuje již řadu let, ale jako umělec solitér vydala svůj debut teprve v prosinci loňského roku. Interpretací, výpovědí a uměleckým projevem je naprosto svá a originální.

Není přímočará a kramářská, spíše niternější, o to je ovšem poslech její hudby náročnější. Když se však na Sylvii Krobovou naladíte, nebudete rozhodně litovat. Přivede vás k sobě, do klidu vlastního nitra. „Babička z otcovy strany pocházela z Ruska, žila nedaleko Moskvy. Jako devatenáctiletá jsem přijela za svým tatínkem, který tu našel práci. S babičkou jsem jako dítě strávila hodně času. Celé moje dětství jsme s tátou zpívali ruské písničky. Nejspíš proto jsou všechny moje skladby takové. Spíš se chci vyzpívat z nějaké emoce než směřovat v písničkách od začátku ke konci,“ řekla Krobová. Vstup na dnešní vystoupení je zdarma.