„K malování jsem získala pozitivní vztah asi ve třináct letech na základní škole. První obrázky byly hodně realistické. S abstraktní tvorbou jsem začala v devadesátých letech,“ zavzpomínala na své začátky Lenka Kovalová, která je absolventkou Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti.
„Malování jsme měli v rodině. Můj strýc Karel Myslikovjan ze Pstruží byl akademický malíř,“ prozradila Lenka Kovalová, která v současné době pracuje jako výtvarnice Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku.
Je členkou ostravské skupiny „IN SIGNUM“, ve které jsou kromě malířů také řezbáři, keramici a smaltéři.
Kovalová je v uměleckých kruzích velice známá a odbornou kritikou kladně hodnocena. Dva roky po sobě získala první cenu v celostátní soutěži VOX HUMANA. Díky těmto úspěchům už dvakrát vystavovala své obrazy ve Francii a v Praze. „V Le Mans jsem se byla podívat osobně, vystavovali tam i další autoři. Udělalo mi to velkou radost,“ sdělila skromně Kovalová, která má za sebou celou řadu výstav i v České republice.
Už z jejich názvů je jasné, nad čím se autorka několika stovek obrazů zamýšlí: „Hledání“, „Odkrývání tušeného“, „Světla a stíny“, „Poznávání nepoznaného“, „Mikrokosmos – Makrokosmos“, „Pohledy dovnitř“, „V hlavní roli život“, „Doteky ticha“, „Pohledy za horizont“.
Její další velkou zálibou je jóga. Před patnácti roky byla spoluzakladatelkou Školy jógy Karakal ve Frýdku-Místku. Má kvalifikaci cvičitele jógy 2. třídy, kterou získala na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze. Je garantem výuky arteterapie. Spolupracuje na zpracování školních skript a je zodpovědná za jejich výtvarnou úroveň.
„Závěrem bych chtěla říct, že právě jóga a její filozofie mou uměleckou tvorbu posunula tam, kde v současné době je,“ dodala s tím, že mezi její největší vzory patří Leonardo da Vinci, Francisco Goya, Claude Monet, Vincent van Gogh, Jan Kristofori a Jaromír Skřivánek.
