Následně všichni dorazí na rynek U Čendy, kde pochovají basu. Nebudou chybět krámky se zabijačkou, s pečivem, perníkem, medovinou a jinými dobrotami, ale i s košíky a ručními výrobky. Zatančí folklorní soubor a zahraje dechová hudba. Od 17 hodin bude v sále hostince U Čendy hrát Duo Twist.

Masopust na Lašsku žije

Zvyky v průběhu kalendářního roku se nesou v rozdílném duchu. Masopust neboli fašank je rozverný a nevázaný, provoněný koblihami, slaninou a pálenkou, nutnou pro zahřátí při celodenním obchůzce v mrazivém vzduchu. Je to čas zabijaček a lidového veselí. Masopust začíná 6. ledna svátkem Tří králů a vrcholí o masopustním pondělí a úterý čtyřicet dní před svátky velikonočními. Tehdy chodí obcemi nebo městy masopustní průvod masek, který končí veselou zábavou. Posledním dnem tohoto období je Škaredá neboli Popeleční středa, začátek půstu.

Nejstarší zmínka o masopustu slaveném v Čechách pochází z druhé poloviny 13. století. Kvůli nepravidelnému datu velikonočních svátků může připadnout na období od 1. února až do 7. března. Dříve se slavíval v pondělí a v úterý před Popeleční středou. Ve 20. století, v důsledku vymezení pracovních dnů, se masopustní obchůzky přesunuly na nejbližší předcházející sobotu a neděli.

Obchůzka

Typickou masopustní obchůzkou je nejen na Lašsku, ale i v celém Česku průvod masek. Chodí se od domu k domu, účastníci reje jsou hoštěni jídlem, pitím a obdarováváni penězi. V průvodu jde s maskami muzika, mnohdy se veze basa, tancuje se, zpívá u každého domu a čeká se, jak a čím se hospodář ukáže. Masopustní maskou byla a dosud je maska medvěda, jemuž se přisuzovaly magické vlastnosti, a to především plodnost, která mohla být přenesena na ženy i celé hospodářství. Při každé zastávce si s ním tedy hospodyně a děvčata musela zatancovat, odepřít mu tanec bylo nemyslitelné. Medvěda na provaze vodí takzvaný medvědář či Žid. Další nezbytnou postavou je biřic, žandár, který průvod vede. Ženy se i dnes rády maskují za muže a muži za ženy ti hlavně za nevěsty nebo za matky s dítětem. Většinou novějšího původu jsou naopak zvířecí masky, mezi nimiž nechybí ani velbloud, slon či opice. Běžné jsou i pohádkové postavy, masky démonické Smrtka a anděl ty patří k nejstarším typům masek.

Při pomyšlení, že již zakrátko nastane dlouhý předvelikonoční půst, si každý dopřává do sytosti bujarého veselí, zpěvu, tance a pochopitelně i jídla a pití. A tak se o masopustu většinou zabíjelo prase. Nezbytnou součástí masopustního jídelníčku jsou koblihy, na stole nesmí chybět ani boží milosti, klobásy a slanina a především pálenka. Všude se toto období uzavíralo taneční zábavou, spojenou s pochováváním basy. Po tomto aktu čas nevázaného veselí definitivně končí a nastává čas půstu. Začínají týdny předvelikonočního odříkání.

Mezi lašské vesnice, kde byla tato masopustní tradice obnovena před čtyřmi roky, patří Hodoňovice. I letos už v odpoledních hodinách začínáme masopustním průvodem vesnicí, aby se maškary ve vší veselosti přemístily na náměstí před místní hostinec U Čendy a zde ve vší slávě a počestnosti pochovaly skonalou basičku Máničku. Nechybí lidová muzika, folklor, krámky . K občerstvení a na zahřátí se nalévá teplá medovina a svařené víno.

„Na sále se zábava pomalu přehoupne v masopustní veselici s hudbou a veškerými taškařicemi, které k masopustu patří. Organizátoři, kterými jsou místní Čendaspolek a hodoňovický fojt, se tak snaží udržovat alespoň nějaké zvyky, aby mladé generaci předali to, co vždy na vesnici lidi spojovalo soudržnost, pochopení a láska k bližnímu,“ řekla za pořadatele Dajana Zápalková.