Výstava v Muzeu Beskyd Frýdek-Místek chce ukázat, jak se vánoční stromeček, který není českého původu, dostal do našich zemí, jak zde zlidověl a jak se měnila jeho výzdoba od konce 19. století až po dnešek. Ve výstavě jsou postaveny také interiérové celky, které ukazují, jak se proměňovala podoba domácností v různých historických obdobích s blížícími se Vánocemi.

Návštěvníci nejprve nahlédnou do prosté venkovské domácnosti, jak vypadala jizba raškovického chalupníka Pachlopníka na konci 19. století. Pak se návštěvník ocitne uprostřed slavnostně nazdobeného kubistického salónu na přelomu 20. a 30. let minulého století. Slavnostně prostřená tabule vybízí k usednutí a stačí jenom malý pokyn a služebná začne nosit na stůl.

Protektorátní vánoční stromeček a protilehlý obývací pokoj ve stylu 50. let minulého století dýchají atmosférou totalitních režimů, nicméně pro mnohé návštěvníky je to doba jejich dětství a mládí – dárky pod stromečkem byly poměrně skromné a jen v nemnohých domácnostech se objevila po roce 1953 první televize s rozměrově miniaturní obrazovkou.

close zoom_in

Následují interiérový celek, které přibližuje vánoční atmosféru v roce 1965, další kolem roku 1973 a zastoupena je také živá přítomnost formou bohatě nazdobeného vánočního stromku s „hromadou“ krásných dárků. A jak se stavění vánočního stromku u nás zakořenilo? Obecnějšímu rozšíření vánočního stromku v Evropě jako „pravého německého“ svátečního symbolu razila cestu již prusko-francouzská válka (1870–1871).

Na Štědrý večer této válečné zimy byly na přání aristokratických vojenských velitelů rozsvíceny vánoční stromky ve vojenských lazaretech, ubytovnách i zákopech. Záměrem bylo vyvolat pocit domova, rodiny, iluzi míru a národní hrdosti. Vítězové se starali, aby se brzy v každém německém domě rozžal vánoční stromek. Značný vliv na to měli vojáci vracející se z fronty domů. Do rolnického a dělnického prostředí v Německu tak pronikl vánoční stromek koncem 19. století.

Německým vlivem se vánoční stromek dostal i do slovanských zemí. U nás nesahá jeho tradice za hranice 19. století. Zdobení vánočního stromku v pražských měšťanských rodinách bylo rozšířeno už ve 40. letech 19. století. Zámožné rodiny začaly strojit stromeček zřejmě podle památných Vánoc v roce 1812, které slavil se svými hosty herec Nosticova divadla J. K. Liebich v zámečku na Ztracené vartě v Libni. Po večeři pozval své přátele do pokoje, kde zářil slavnostně nazdobený stromek.

Široké vrstvy městského obyvatelstva se s vánočním stromkem začaly v průběhu 19. století pomalu seznamovat vlivem dobročinných městských vánočních slavností. Šlo o různé ošacovací akce, které pořádali představitelé zámožných měšťanských vrstev. V 70. letech 19. století se toto vesměs individuální působení změnilo v širokou dobročinnou spolkovou záležitost s pestřejší vánoční nadílkou.