Louky plné travin a lučních květin začaly mizet s intenzifikací zemědělské výroby a hnojením dusíkatými hnojivy ve velkém. Pestrost a rozmanitost krajiny vystřídal pohled na nekonečné monotónní lány řepky, kukuřice a dalších plodin, pěstovaných cíleně na výnos.

Právě proto se řada měst rozhodla najít vhodné prostory, které by se mohly v květnatou louku změnit. Jedním z nich je i lázeňské město Teplice, kde se iniciativy na osázení kruhových objezdů ujala tamní botanická zahrada. Jak se do utváření městského prostoru zapojí, vysvětlil v rozhovoru pro Deník ředitel botanické zahrady Petr Šíla.

Pěstování ibišku čínského není náročné, stačí pouze dodržovat jednoduché zásady.
Pravidla pěstování ibišku čínského. Dostatek světla a pravidelná zálivka

Botanická zahrada v Teplicích zpracovala osazovací plán kruhových objezdů v lázeňském městě. Je to poprvé, co se bude botanická zahrada podílet na utváření městského prostoru mimo rámec samotné zahrady?
V loňském roce jsme instalovali do Lázeňské uličky na letní sezónu palmu. V průběhu roku jsem radě města prezentoval záměr, jak bychom mohli postupně pronikat do města. Proto se na nás vedení města s odborem životního prostředí obrátilo se zadáním koncepce osázení kruhových objezdů.

Projekt květnatých luk už si Teplice vyzkoušely. V loňském roce lidé obdivovali pestrobarevné luční kvítí na deseti místech, kde květnatá louka nahradila klasické záhony nebo trávníky. Byl pozitivní ohlas jedním z důvodů rozšíření i na kruhové objezdy?
Určitě. Za poslední roky se výzdoba Teplic postupně obměňuje a zpestřuje. Jako občan jsem za to rád. Jako ředitel botanické zahrady budu v blízké době apelovat, abychom měli městského zahradního architekta. Klidně to může být i náš zaměstnanec. Totiž, které lázeňské město má ještě vlastní botanickou zahradu? To se zkrátka musí využít.

Oživit krajinu a vrátit jí na některých vhodných pozemcích přirozený rozmanitý řád zakládáním květnatých luk se v posledních letech snaží řada měst. Inspirovalo vás některé z nich?
Snažíme se jít s dobou a především navrhovat řešení, která se budou líbit. Louka zkrátka kvete a její krása je pastva pro oči. Navíc jsou podobné louky zdrojem nektaru pro nejrůznější motýly, včely a další drobný hmyz. Mimochodem podmínky pro výsadbu na okružních křižovatkách i díky jejich rozloze nejsou ideální. Musíte zkrátka skloubit poměr ceny a výkonu.

Kolik druhů rostlin bude obsahovat směs, kterou mají být kruhové objezdy v Teplicích osázeny?
Těch druhů je opravdu hodně. Například kruhový objezd u nemocnice bude obsahovat 88 rostlinných druhů. 20% tvoří trávy, téměř 50% byliny (například jitrocel kopinatý), 29% letničky (například Aksamitník jemnolistý), zbylé 1% tvoří jeteloviny.

I přes obrovské pokroky v medicíně stále více pacientů doplňuje svou standardní léčbu bylinkami.
Z klášterních zahrad do lékárniček. Bylinkám moderní lékaři dlouho nevěřil

S kolika kruhovými objezdy se počítá a budou osázeny stejně, nebo bude každý jiný?
Koncept je zpracován na všechny kruhové objezdy ve městě. V letošním roce bude město realizovat čtyři okružní křižovatky. Navržené směny jsou různé, záleží na výběru zadavatele, tedy městu.

Kdo se o ně bude starat?
Odbor životního prostředí magistrátu města Teplice, resp. Firma Marius Pedersen, jako je tomu u jiné zeleně ve městě.

Zeleň s travinami, bylinami a polními květinami má mimo jiné udržet vlhkost ve městě a zajistit biodiverzitu. Současně vyžaduje poměrně nízké náklady na údržbu a zálivku jen v době dlouhodobého sucha. Jak často se bude muset sekat?
Veškerá péče se bude individuálně přizpůsobovat. U květnatých luk se většinou musí překlenout období dvou let. Uvidíme, jak se chytí v betonových kruhových objezdech. Výhodou ovšem je, že se nemusí vytrhávat plevel a okopávat je. Navíc luční porost zpevňuje půdu.

Zahradní chatka v královéhradecké osadě Rozkvět Míru.
Měli bychom být připraveni i na krizi, na betonu zeleninu nevypěstujeme

Květnaté louky jsou vhodné nejen pro motýly, ale jsou prospěšné všemu hmyzu a také ptákům. V čem ještě vidíte jejich výhody ve městech?
Kromě zálivky v období velkého sucha nepotřebuji v podstatě žádnou speciální péči a zkrátka dobře vypadají. Myslím, že Teplice i ostatní města jdou správným směrem, když postupně navracejí květnatou zeleň na veřejná místa a vůbec když řeší městskou zeleň komplexně. Někde to jde rychleji, někde pomaleji. V případě Teplic je právě velký potenciál v tandemu města a botanické zahrady.

Co říkáte na námitky, že se budou ve vysokém porostu přemnožovat klíšťata a v době kvetení bude vadit stále rostoucímu počtu alergiků?
Tak to by nebylo, aby se nikdo neozval (úsměv). Sám jsem alergik, ale také vím, že je to o životosprávě a případně vhodné léčbě. Proto bych se spíše zaměřil na zdravý životní styl a tyto argumenty bych se snažil maximálně brát s nadhledem a zbytečně je nedramatizoval.