Pondělní záchrana měla bohužel smutný konec. Přes téměř zázračné oživení po padesátiminutovém pobytu pod hladinou se lékařům Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě nepodařilo udržet patnáctiletého pacienta při životě. „Bohužel, poškození organismu dlouhým pobytem ve vodě bez přístupu kyslíku, bylo natolik vážné, že se mladík ještě před půlnocí zemřel," sdělil Deníku náměstek ředitele nemocnice Josef Srovnal.

Jen o den později, tedy v úterý odpoledne byli záchranáři voláni k Darkovskému moři znovu. Tentokrát se v jezeru vzniklém v rekultivovaném území topil devětatřicetiletý muž. Také tohoto tonoucího museli záchranáři oživovat.

"Muž byl u jezera společně se svým známým. Když přijeli autem ke břehu, šel muž hned do vody. Pravděpodobně z prudkého ochlazení se mu udělalo nevolno. Mezitím došel k vodě i druhý muž a když viděl, že jeho kamarád má potíže, neváhal a skočil pro něj. Po vytažení na břeh volal záchranku a poskytoval postiženému první pomoc," řekla policejní mluvčí Zlatuše Viačková. 

K místu neštěstí přiletěl i vrtulník. Pacienta však po opakované resuscitaci převezla sanitka do nemocnice v Karviné. 

"Na místo události byla vyslána sanitka se zdravotníky a z Ostravy vzlétl vrtulník s lékařem. Do příjezdu záchranářů poskytoval první pomoc, zejména nepřímou masáž srdce známý postiženého. V resuscitaci pak pokračovali zdravotníci, kterým se podařilo devětatřicetiletého muže oživit, napojit na plicní ventilaci a ve vážném stavu transportovat do nemocnice v Karviné. S pacientem jel v sanitce do nemocnice lékař z vrtulníku," řekl k zásahu mluvčí krajské záchranné služby Ladislav Lang. 

Darkovské moře ještě rekreaci neslouží

Darkovské moře vzniklo na území, které se vlivem těžby uhlí propadlo o několik metrů. Po rekultivaci tam těžební společnost vytvořila jezero, které má sloužit k rekreaci. Práce však dosud nebyly zcela ukončeny. 

"Areál Darkovského moře, kde je několik vlastníků pozemků, je stále v režimu stavby. Koupání tam tedy nemůže být povoleno ani na vlastní nebezpečí, neboť tam není povolen ani samotný vstup," potvrdil v úterý odpoledne mluvčí OKD Vladislav Sobol.

O pondělním zásahu záchranářů čtěte v článku: Na Darkovském moři v Karviné zachraňovali tonoucího chlapce

Záleží na každé vteřině, říká Robert Bocek

Jaké následky může mít dlouhá přítomnost člověka pod vodou bez dechu, jsme se zeptali primáře oddělení ARO Nemocnice s poliklinikou Havířov Roberta Bocka.

Jak dlouho může člověk přežít pod vodou?

To je individuální záležitost. Vzhledem k tomu, že v těle nejsou větší zásoby kyslíku, tak zhruba po 15 sekundách člověk upadne do bezvědomí a průměrně po 4 až 5 minutách dochází vzhledem k nedostatku kyslíku k nevratnému poškození mozku. Záleží také na teplotě vody pokud je studená, tak podchlazení organismu snižuje nároky organismu na kyslík, a proto může být resuscitace úspěšná i po delší době.

Co by měli dělat lidé, kteří vytáhnou topícího se člověka?

Měli by zavolat pomoc a pak okamžitě přejít k oživování. Tady záleží na rychlosti, s každou vteřinou totiž šance na záchranu klesá. V případě, že je člověk v bezvědomí a dýchá, tak ho uložit do zotavovací polohy. Pokud nedýchá, tak začít 5 umělými vdechy a poté přistoupit k nepřímé masáži srdce spojené s umělým dýcháním. Kombinovat 30 stlačení hrudníku, při frekvenci 100 za minutu, ku dvěma vdechům. To opakovat do příjezdu sanitky nebo úspěšné resuscitace.

Může se taková doba pod vodou projevit na zdravotním stavu člověka?

Určitě ano. Záleží na tom, jak dlouho člověk byl pod vodou bez dechu a k jak těžkému poškození mozku došlo. Mohou se objevovat poruchy hybnosti nebo psychiky, při těžším poškození může člověk upadnout do komatu nebo zemřít.

Může mít člověk i nějaké psychické následky?

To je spíše otázka na psychologa, ale určitě ano. Může mít například trvalý strach z vody. Pokud se někdo topil v dětství, tak strach může převládat až do dospělosti.

(dog)