Autoři projektu České a slovenské stavby století oslovili odborníky, mezi kterými nesměl chybět ani šumný architekt David Vávra, aby vybrali nejzajímavější stavební a architektonická díla, která vznikla v Česku a na Slovensku od doku 1918 do současnosti. Výsledkem je sto staveb nominovaných do soutěže, kterým můžete až do 15. září posílat hlasy prostřednictvím stránky stavbystoleti.cz. Protože jde o výběr toho nejlepšího, každý hlasující má

k dispozici deset hlasů, aby se ti nerozhodní vyhnuli krutému dilematu vybrat jen jednu stavbu. Lze vůbec srovnávat, zda je lepší přestavba Pražského hradu, vodní dílo Gabčíkovo, atomová elektrárna Mochovce, vysílač na Ještědu nebo dálnice D1?

Nominované stavby z našeho regionu:

Dolní oblast Vítkovic

Dolní oblast Vítkovic

→ Průmyslový okrsek Dolních Vítkovic je národní kulturní památka. Jeho revitalizace a zpřístupnění veřejnosti je v oblasti památkové péče čítankový příklad zdařilého spojení historických struktur s novodobými doplňky. Vítkovické železárny s unikátním souborem industriálních objektů jsou chlouba Ostravska. Po více než 160 letech provozu byla zastavena těžba a vyhasly vysoké pece, ale před rychlým zánikem zachránily areál status kulturní památky (2002) a iniciativa podnikatele Jana Světlíka. V roce 2008 přišly i zápis do seznamu Evropského kulturního dědictví UNESCO a konverze z průmyslových staveb na hlavní kulturní a vzdělávací středisko regionu.

Sídliště Ostrava-Poruba

Sídliště Ostrava-Poruba

→ Poněkud překvapivě o titul stavba století soutěží i stavby s ideologickým podtextem, které jsou typickým příkladem často zesměšňovaného socialistického realismu čily sorely. Když rozmach průmyslu na Ostravsku přinesl nevídaný nárůst počtu obyvatel, rozpracoval kolektiv Vladimíra Meduny západně od centra Ostravy územní plán podle zkušeností sovětských architektů. Nová Ostrava měla být samostatným městem se 150 tisíci obyvateli, ale v roce 1957 byla Poruba spojena s Ostravou a stala se pouhou čtvrtí. Monumentální stavby k „oslavě všedního dne pracujícího lidu“ potřebují triumfální vstupní slavobrány. Je zde názorný přechod od historického konceptu k panelům a prefabrikátům.

Nová radnice v Ostravě

Nová radnice v Ostravě

→ Pro novou budovu radnice byla zvažována řada lokalit, až nakonec byl vybrán prostor Nová střelnice u Ostravice. V architektonické soutěži zvítězil návrh architekta Vladimíra Fischera. Původní návrh počítal s kamennou budovou i věží, ale s ohledem na nestabilní podloží byla nakonec zvolena odlehčená ocelová konstrukce věže s měděným oplátováním. Věž vysoká 86,5 metrů z ní udělala nejvyšší radniční budovou v České republice. Interiéry jsou obloženy mramorem a mahagonem, stále zde funguje páternoster. Sochy jsou alegoriemi hornictví, vědy, obchodu a hutnictví.

Československé pohraniční opevnění

Československé pohraniční opevnění

→ Československá první republika v třicátých letech tušila blízkost války a začala budovat nejpropracovanější pohraniční opevnění v Evropě.

Objekty lehké a těžké obrany tvoří linii, která prochází řadou okresů. Z plánovaných 1276 pěchotních srubů bylo dokončeno jen 263. Systém více než 15 tisíc lehkých pevností nedostal příležitost prokázat svou funkčnost. Některé z pevností prošly ostrým bojem na sklonku války jako bašty ustupujících německých okupantů.

Vodní elektrárna Dlouhé Stráně

Vodní elektrárna Dlouhé Stráně

→ Přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně v Jeseníkách je od roku 1996 dominantou Jeseníků. Patří k největším v Evropě. V krásné přírodě může být vnímána jako bizarní obří land-art. Horní nádrž elektrárny zabrala celý vrcholek masivu Mravenečník a ekologický dopad na panenskou přírodu Jeseníků je obrovský. Přesto si turisté elektrárnu oblíbili tak, že roku 2005 byla anketou zařazena mezi sedm divů České republiky. Lokalita Dlouhé Stráně byla pro přečerpávací elektrárnu vytipována již v roce 1965, ale výstavba se rozjela až v roce 1987. Havárie ve zkušebním provozu oddálila dokončení až do roku 1996.