Adam (31) ze zrcadlovými slunečními brýlemi je svým způsobem nováčkem. Ale jen v SmVak, kde působí od července. „Začínal jsem s vyvážením chemických toalet toi-toi, potom šel na fekál k soukromníkovi a teď jsem tady. Vyučil jsem se instalatérem a i tato profese má k odpadní vodě a h…ům blízko,“ říká. Rocker a rebel Zdeněk (56) je s již devatenáctiletou praxí u zmíněné firmy v oboru znalejší. Oba jsou „čističi kanalizačního zařízení“.

S vozem CAS na podvozku MAN s jedenáctikubíkovou cisternou a sací vývěvou jedou nejprve k šenovským novostavbám. „Ta má tak osm kubíků a tady bude šest,“ odhadují fundovaně obsahy septiků domků při cestě. Ten patřící panu Vladimírovi už znají, ani nezvoní a automaticky odkrývají plastové víko na pozemku. Žumpa je plná, jak ostatně u tohoto pravidelného zákazníka předpokládají. Natáčí se rameno, vysouvá hadice, šup dovnitř a už se saje.

„Ani ne čtvrthodinka, to byla lepší štace,“ pochvalují si fekálisté po vyinkasování za službu (okolo třinácti stovek, v čemž jsou kubíky i kilometry). Nezlobí terminál elektronické evidence EET – to někdy trvá déle než samotné vyprázdnění žumpy – nemrzne, není velké vedro, a tím pádem i mocnější zápach. Z hadice nic nevytéká na pozemek u domu a nezavdává obyvateli důvod k láteření. Vracejí se na tedy středisko, kde vylévají cisternu do čističky.

Následuje šumbarské středisko pro bezdomovce od havířovských sociálních služeb. „Ber čisté rukavice a zkus natáhnout tu hadicu!“ vyzývá Zdeněk. Od cesty k žumpě je to totiž asi pětadvacet metrů a je třeba ji ručně odmotat z bubnu nad cisternou. Má průměr přes deset centimetrů a váhu slušnou. Zejména při vytahování z jímky. Ta málem taktéž přetéká a puch je znatelnější. Adam se Zdeňkem konstatují, že to „nejhustější“ bývá vždycky až u dna.

Byť mají fekální vůz jednadvacátého století, obsah na zadní části sběrné nádoby ukazuje velmi jednoduché zařízení – pohybující se ručička. Když vystoupá nejvýše, Zdeněk pískne, zastavuje chod a Adam loví hadici z jímky. Oba si pochvalují, že je z jednoho kusu a dosáhne až do vzdálenosti pětatřiceti metrů. „U starých hovnocuců se musely hadice spojovat navzájem. Takže si dovedeš představit, jak to vypadalo a kolik u toho bylo marasu,“ uvádějí.

Špinavé mají zatím rukavice (od odpadní vody) a boty (od bahna). Samozřejmě se stává, že je „potřísní“ i obsah z vyprazdňovaných žump… na opláchnutí proto vozí čistou vodu. „V zimě by si byl ale nahraný, protože by zmrzla,“ ušklíbají se. Na druhé straně, fekálie nepovažují za nejhorší materiál, s nímž přicházejí do styku. Horší jsou obsahy lapačů tuků a mastnot (lapolů) a vůbec nejodpornější prý zkvašené zbytky po destilaci kořalky v palírnách!

„Kamarádi říkají, že musím mít s tolika h…y štěstí ve sportce,“ líčí mladší z parťáků. Starší podotýká, že jejich profese se sice netěší z pochopitelných důvodů kdovíjakému respektu, ale je zapotřebí ji dělat. Hadici ani na Šumbarku neucpala plastová láhev, kámen či balónek, takže je zapotřebí vyrazit dále. Cestou se zdraví s dalším fekálem, soukromým. „My, hovnocucáři, to tak vždycky děláváme,“ dodávají šofér Adam se svým spolujezdcem Zdeňkem.

K TÉMATU

Průměr na zakázku je hodina

To říká Antonín Bonczek coby vedoucí kanalizačních sítí pro Havířovsko v Čistírně odpadních vod SmVaK u východního konce Rudné ulice v souvislosti s fekálními vozy. Vyjíždějí odtud dva – s kapacitou cisteren šesti a jedenácti kubíků – do okolí. Havířova, Šenova, Orlové, Horních Bludovic, Petřvaldu, Horní Suché. Menší s lepším sáním je využíván k vyvážení lapolů či domácích čistíren vody, větší k vyprazdňování žump či septiků. Na služby těchto cisternových vozů má SmVaK ceník stupňovaný podle nabraných kubíků i ujetých kilometrů. Méně si je objednávají lidé v sezóně dovolených, jinak mají napilno. „Restaurace požadují vývozy v době, kdy nemají hosty, školy mimo vyučování. Obojí ze zřejmých důvodů – kvůli možnému zápachu,“ vysvětluje Bonzcek.