Stonava vyhlíží dobu po uhlí a plánuje další rozvoj

Možná byste ve Stonavě nechtěli bydlet. Desítky let probíhající těžba uhlí ji značně poznamenala a velkou část ukrojila. Ani výhledy na těžní věže, které obklíčily obec ze dvou stran, nejsou panoramatem, který by člověk nutně vyhledával. Pokud ovšem nedáte jen na první dojem, zjistíte, to tato obec může být paradoxně žádaným místem k bydlení.

A těch důvodů není málo. Ano, v bezprostředním okolí obce se těží uhlí, není to jihočeská vesnice nebo zapadlá víska někde na Vysočině. Ovšem pokud jde o infrastrukturu, najdete tu v pochozí vzdálenosti téměř vše, na co si vzpomenete. Kulturní dům, park, dětská hřiště, dvě školy i školky, fotbalový areál s tréninkovým hřištěm s umělou trávou.

Mají zde dokonce sportovní halu se saunou, kavárnu, obchody s potravinami a základním zbožím. Vše ostatní koupíte v pět kilometrů vzdálené Karviné nebo na druhou stranu o něco dále v Havířově.

Hornická obec Stonava před 30 lety doslova vstala z popela. Dnes má necelých 2000 obyvatel a velmi dobrou infrastrukturu.  Budova PZKO.Hornická obec Stonava před 30 lety doslova vstala z popela. Dnes má necelých 2000 obyvatel a velmi dobrou infrastrukturu. Budova PZKO.Zdroj: Deník / Tomáš Januszek

Je tomu už více 30 let, co Tadeáš Koch po studiu nastoupil v pobočce Státního statku Karviná ve Stonavě jako reprodukční zootechnik. Rychle se učil a v roce 1992 statek zprivatizoval a vrhl se na chov prasat. Vedle toho se svou technikou pro okolní obce a okolní šachty zajišťoval zimní údržbu. Přestože prasata z Farmy Stonava šla i díky dotacím nějakou dobu dobře na odbyt, majitelé farmy vsadili na stavebnictví. Jak se stonavské firmě daří v dnešní době a třeba také o tom, jaké heslo úspěšný stonavský podnikatel vyznává, se dočtete ZDE.

Tadeáš Koch, majitel Farmy Stonava.Tadeáš Koch, majitel Farmy Stonava.Zdroj: Deník / Tomáš Januszek

Šachty braly, ale i dávaly

Díky penězům, které obec v posledních 30 letech získávala od šachet (kromě zákonných poplatků také nadstandardní „odškodné“ v řádech desítek milionů korun ročně), ve Stonavě masivně investovali: zrekonstruovali řadu obecních budov, štědře dotovali spolky i sport, obec dokonce lidem platí internetové připojení nebo snížila poplatek za komunální odpad. I díky této velkorysé obecní politice se Stonavě přezdívá Kuvajt severní Moravy.

Vedení obce už před lety vsadilo v zájmu udržení mladých rodin na zasíťované pozemky pro stavbu rodinných domů a také dostupné nové obecní byty. Pro seniory tam fungují dva obecní domy s pečovatelskou službou a nově malometrážní byty v rámci komunitního bydlení.

Generální rekonstrukci prošla budova polské školy a školky, momentálně se opravuje budova české školy na Hořanech. Zanedlouho bude zájemcům k dispozici dalších osm stavebních parcel na hranici se sousedními Albrechticemi.

„Už jen čekáme na kolaudaci kanalizace. Kromě toho počítáme s dalšími plochami pro rodinnou výstavbu naproti základní škole,“ říká dlouholetý stonavský starosta a současně senátor za ANO Ondřej Feber.

Hornická obec Stonava před 30 lety doslova vstala z popela. Dnes má necelých 2000 obyvatel a velmi dobrou infrastrukturu.  Pohled na Důl Darkov.Hornická obec Stonava před 30 lety doslova vstala z popela. Dnes má necelých 2000 obyvatel a velmi dobrou infrastrukturu. Pohled na Důl Darkov.Zdroj: Deník / Tomáš Januszek

Hornickou obec s přibližně 1 800 obyvateli čeká nová doba. Pouhelná. Po uzavření dolů ČSA a Darkov už těží jen dva závody v rámci dolu ČSM. Ale ani to nepotrvá dlouho. Stonava tak přijde o peníze, díky kterým si mohla v minulosti dovolit investice, o jakých se jiným podobně velkým obcím může jen zdát. Jak se dívá do budoucnosti její starosta Ondřej Feber? Čtěte ZDE.

Ondřej FeberOndřej FeberZdroj: Feber.cz

Lidé jsou tu spokojení

Možná i proto byste někoho, kdo si na život obci stěžuje, hledali velmi obtížně. Třeba prodavačky z koloniálu poblíž radnice říkají, že jim tady nic nechybí. „Jsem tu naprosto spokojená,“ říká paní Marie. „Bydlela jsem v Karviné v paneláku ve čtvrtém patře bez výtahu, pod střechou. Teď jsem tady v obecním a nic mi nechybí. Kdyby si tu někdo stěžoval, tak ho pošlu na měsíc do paneláku na sídliště, aby pochopil…,“ říká s úsměvem asi pětapadesátiletá žena.

Místní se trochu obávají, že v obecní kase už nebude tolik peněz jako dřív. Protože až definitivně skončí těžba, nebude obec dostávat kompenzace od šachet. Starosta Ondřej Feber si to uvědomuje.

„S tím jsme počítali a účelně jsme přeinvestovali naši infastrukturu, abychom mohli bezbolestně přejít do režimu, ve kterém působí i jiné obce,“ říká jeden z nejdéle sloužících starostů v regionu.

Paní Miladu potkávám v parčíku vedle Domu PZKO. I ona na otázku, co ji ve Stonavě schází nebo vadí, těžko hledá odpověď. V obci bydlí 50 let a nemůže si to vynachválit. „Problémem je snad životní prostředí, ale to je na Karvinsku všude.

Já bydlela na Hořanech a teď jsem se přestěhovala do menšího v novém obecním domě, který obec postavila pro seniory u sportovní haly. Jsem tu spokojená,“ říká.

Vozík s uhlím z Darkova bude ve parku

Poslední vozík s uhlím, který koncem února vyjel z podzemí Dolu Darkov, a symbolicky ukončil těžbu v této lokalitě, bude zanedlouho k vidění v parku PZKO v centru Stonavy. Obci jej věnovala těžební společnost OKD.

„Umístíme jej na důstojné místo hned vedle dvou jiných šachetních vozíků, z dříve uzavřeného Dolu 9. květen a z vozíku ke 100. výročí Kroužku krojovaných horníků,“ přiblížil starosta Stonavy Ondřej Feber.

Na území obce tak bude těžit nadále už jen poslední černouhelný důl v Česku, kromě toho budou probíhat technické práce na šachtách, kde skončila těžba. V parku PZKO se také nachází památník ve formě velké žulové slzy, která symbolizuje žal za vyhaslé životy 13 horníků, kteří zahynuli při výbuchu v Dole ČSM v prosinci 2018. 

Hornická obec Stonava před 30 lety doslova vstala z popela. Dnes má necelých 2000 obyvatel a velmi dobrou infrastrukturu. park PZKO, vozík s uhlím z Dolu 9. květen.Hornická obec Stonava před 30 lety doslova vstala z popela. Dnes má necelých 2000 obyvatel a velmi dobrou infrastrukturu. park PZKO, vozík s uhlím z Dolu 9. květen.Zdroj: Deník / Tomáš Januszek

ROZHOVOR

Jak se místní škole daří zvládat pandemii?
"Nejproblematičtější je distanční výuka pro nejmladší děti," vysvětluje ředitelka Základní školy Stonava Milada Heimerová

Ředitelka ZŠ Stonava Milada Heimerová.Ředitelka ZŠ Stonava Milada Heimerová.Zdroj: Deník / Tomáš JanuszekProblémy kvůli technice, obtížnosti on-line výuky pro nejmenší školáky, ale i ty, kteří se hlásí na střední školy. O tom všem, ale též rekonstrukci staré školní budovy, mluví v rozhovoru ředitelka Základní školy Stonava Milada Heimerová.

Jak škola zvládá současnou situaci, kdy je většina žáků na distanční výuce?
Distanční výuka je u nás vedena v platformě Teams. Máme nastavena pravidla práce, chování i pravidla hodnocení práce žáků. To vše přispělo žákům k pochopení požadavků specifické formy výuky.

Co konkrétně v této situaci nejvíc trápí učitele, a jak vše zvládají děti a jejich rodiče?
V prvé řadě nám učitelům chybí nepřítomnost žáků ve škole, osobní kontakt. Komunikace s nimi je odkázána na kvalitu přenosu a v tom je občas problém. Jedná se například o výpadky internetu, pomalý přenos, nefunkční kamery, mikrofony. Děti bývají rozptýlené domácím děním, neudrží pozornost.

Ve kterých ročnících je distanční výuka nejsložitější, podle vašich současných zkušeností?
Velmi těžké bylo vedení distanční výuky s nejmladšími žáky, protože ti se neobešli bez pomoci rodičů. Druhou skupinou jsou žáci 9. ročníku, které je třeba co nejlépe připravit na přijímací zkoušky, přechod na střední školy. Výuka on-line je v tomto případě nedostačující.

Budova školy pro první stupeň na Hořanech prochází rekonstrukcí, naštěstí v době distanční výuky… Kdy má být oprava dokončena?
Rekonstrukce budovy je rozsáhlá a měla by být ukončena v červnu. Od září již bude probíhat výuka v novém prostředí zrekonstruované budovy.

Jaká je kapacita základní školy v obci celkem a jaká je naplněnost?
Škola má v současné době 171 žáků, což je 93 procent kapacity školy.