Kliknutím zvětšíteK neštěstí došlo v sobotu 5. května chvíli před 11. hodinou. Odborníci hodnotí otřes o síle 3,42 stupně Richterovy škály jako mimořádně silný. Znatelně ho pocítili také obyvatelé na české straně, zejména Karviné, která je vzdušnou čárou od epicentra jen 10 kilometrů.
V době otřesu v dole na 9. patře v hloubce 900 metrů pracovalo zhruba 250 horníků. Jedenáct bylo přímo na pracovišti, které postihl zával, z čehož se čtyřem podařilo evakuovat vlastními silami.
Ze sedmi horníků, kteří zůstali na zavaleném pracovišti, se dva podařilo zachránit už první den odpoledne. V místní nemocnici se podrobili ošetření, jeden podstoupil operaci. Oba už jsou v domácím ošetřování.
Dva havíře záchranáři našli následně bez známek života. Jednoho při závalu přimáčkla kovová konstrukce.
Ke zbývajícím třem horníkům se záchranáři snažili dostat dvěma cestami. Postupně odstraňovali zával a natahovali několik stovek metrů vzduchovodu.
Zával důlní chodby značně poškodil. V některých místech se záchranáři museli plazit a veškeré vybavení tahat za sebou.
Polské zpravodajství a animace záchranné akce
Do záchranné akce je aktivně zapojeno zhruba 200 lidí. Přímo v podzemí se střídalo 12 sedmičlenných skupin, nyní je to až dvacet pětičlenných týmů. V práci se musejí střídat kvůli velmi náročným podmínkám, které v dole panují.
Záchranáři se potýkají s vysokými teplotami v důlním prostoru, který není dostatečně větrán a také koncentracemi metanu. Ten se v dole objevil také po dalším menším otřesu v neděli odpoledne. Koncentrace se následně snížily, ale záchranné akce to zpomalilo.
Záchranáři postupně nasadili i psa. V průběhu akce zaznamenali signál z lamp horníků, které jsou vybaveny vysílači. Do místa, kde předpokládali, že by horníci mohli být natáhli vzduchovod a ve finále tam protlačili trubku, kterou do místa spustili vysílačku, vodu a jídlo. Bohužel, bez odezvy.
V posledních dnech museli záchranáři v podzemí bojovat s vodou. Část zdevastované chodby byla po otřesu zaplavena. Nasazena byla čerpadla a právě při odčerpávání vody byla o víkendu nalezena těla dvou ze tří dosud pohřešovaných horníků. Pátrání po třetím dále pokračuje, byť šance na jeho záchranu je minimální.
Po odčerpání vody museli záchranáři nasadit kalová čerpadla. V místě se navíc opět zvýšily koncentrace metanu.
Ve středu 17. května bylo nalezeno tělo třetího, posledního horníka. Bylo zaklíněné pod zborcenou konstrukcí.
Nebezpečné podzemí
Důlní otřesy a neštěstí se nevyhýbají ani šachtám na české straně černouhelného revíru.
Podobně náročnou záchrannou akci, jakou nyní absolvují polští záchranáři, podstoupili v prosinci 2008 báňští záchranáři v podzemí Dolu ČSA v Karviné.
K neštěstí došlo na 11. patře šachty Jan Karel Dolu ČSA v Karviné. V hloubce jednoho kilometru začali ráno horníci odstraňovat popílkovou ucpávku dočasně odstaveného asi tři kilometry dlouhého překopu. Na přelomu odpolední a noční směny se tam tři vysokoškolsky kvalifikovaní pracovníci vydali na prohlídku odvětrávaných prostorů. Celou trasu mohli zvládnout asi za dvě hodiny, ale v dohodnuté době o sobě nepodali zprávu na základnu. Podle všech předpokladů se tři důlní technici dostali při průzkumu překopu něco málo za polovinu trasy, kde jeden z nich zkolaboval. Dva jeho kolegové se vypravili pro pomoc s tím, že blíž to budou mít na konec chodby v původním směru chůze. Navíc šli proti čerstvě vháněnému vzduchu. Netušili však, že větrní proud prochází přes zával, přes který se nemohou dostat. Na zpáteční cestu už bohužel neměli dostatek sil. V chodbě byla 92procentní vlhkost a teplota 37 stupňů Celsia, což také s největší pravděpodobností způsobilo celkové vyčerpání organismu a smrt.
Při záchranné akci museli záchranáři postupovat velmi opatrně. Postupně si zřizovali ochlazovací a odpočinková místa, kde se střídali. Nalezeným kolegům už ale pomoci nemohli. Za náročných podmínek byl ve vzdálenosti 1760 metrů nalezen mrtvý 32letý Andrzej B. a dále pak 44letý E. C. a 29letý M. D.
Důlní otřesy
Důlní otřesy vznikají prudkým uvolněním nahromaděného pnutí v hornině nad důlním dílem. Buď toto napětí cíleně uvolní střelmistr odpálením nálože, nebo k němu dojde samovolně vlivem těžby černého uhlí.
Seismické jevy v hlubinných dolech vznikaly, vznikají a nadále budou vznikat v důsledku uvolňování energie nakumulované v masivu v souvislosti s přeskupováním napětí, ke kterému dochází při realizaci hornické činnosti.
Více informací o důlních jevech najdete ZDE
Seismické jevy doprovázejí hornictví od jeho počátků s ohledem na značný vertikální i horizontální rozsah vydobytých partií vytvořených hornickou činností za více než stoleté období a nadále vytvářených ve stále aktivní karvinské části revíru.
Dojde-li při geomechanickém jevu k náhlému vysunutí nebo vyvržení hornin s následkem deformace důlního díla, je označen za otřes. Otřesy se vyskytují především ve slojích sedlových vrstev karvinského souvrství dobývaných ve značných hloubkách a jsou způsobeny postupným hromaděním napětí v nadložních pevných horninách a jeho náhlým uvolněním.
Vznik otřesu nelze jednoznačně předpovědět, ani není možné, se stoprocentní účinností jeho vzniku předejít. Prováděnou prevencí je však možné výrazně omezit jeho následky. S využitím prostředků protiotřesové prevence firma omezuje hromadění napětí ve sloji nebo v nadloží, postupně uvolňuje již nahromaděné napětí, případně se snaží o vyvolání otřesu v době, kdy na pracovišti a v jeho blízkosti nejsou lidé. K těmto účelům slouží zavlažování slojí a okolních hornin, odlehčovací vrty, otřasná odlehčovací trhací práce ve sloji a bezvýlomová trhací práce velkého rozsahu v nadložních horninách. Současně je také zvyšována bezpečnost zaměstnanců používáním moderní, vysoce únosné mechanizované výztuže v porubech.
33
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
