Příští generace Krnovanů zde zažijí procházky pod korunami hrušní. Vznikne větrolam, který přibrzdí vítr odnášející ornici. Pruh vegetace v zemědělské krajině bude orientační bod, který do dálky hlásá: tudy vede cesta!

Najdou zde úkryt druhy ptáků a hmyzu, které by na obdělávaném poli nepřežily. Na hrušňových větvích budou dravci číhat na hlodavce, aby efektivně regulovali jejich populaci i bez Stutoxu. Také sem budou chodit rodiny Krnovanů vzpomínat, jak koncem listopadu 2020 jako dobrovolníci tuto alej pomáhali vysázet.

Jak to všechno začalo? Velkým dotačním průšvihem.

Zpackané dotace

Krnovsko má hořkou zkušenost. Příjemci zemědělských dotací v roce 2011 masivně zakládali obrovské plochy nových sadů. Po uplynutí pětiletého dotačního období v roce 2016 své sady zase vytrhali a vykáceli. Potřebovali totiž uvolnit pozemky na čerpání nových dotací určených na jiné účely. Vše proběhlo v souladu se zákonem.

Milióny byly řádně utraceny v „ekosadech“, kde se během jejich pětileté existence nesklidilo ani jedino jablko. Včelaři se marně těšili na kvetoucí sady všude kolem Krnova. Ministerstvo zemědělství odhadlo, že „sadaři“ tímto způsobem promrhali dvacet milionů korun z evropských fondů.

Přesto tato událost měla šťastné pokračování. Na Krnovsku nadšenci začali diskutovat jak by měla občanská společnost reagovat na nesmyslné plýtvání penězi daňových poplatníků. Místo nadávání na iracionální dotace, které rozhazují diletanti z ministerstva zemědělství, se aktivisté rozhodli dát veřejnosti pozitivní příklad, jak má ekologické ovocnářství fungovat správně.

Slezské odrůdy

„Vznik spolku Slezské odrůdy, který funguje v rámci Českého svazu ochránců přírody ČSOP, byl motivován tím, že jsme jako včelaři byli nepříjemně překvapeni vytrháním "dotačních sadů“ v okolí Krnova po skončení jejich pětileté udržitelnosti. Tehdy tu událost zdokumentoval pořad České televize "Nedej se" v dílu s názvem "Jablko sváru," zavzpomínal na začátky Lukáš Matela ze spolku Slezské odrůdy.

Nejznámějším počinem spolku je založení Genofondovém sadu v Chomýži, který právě slaví první narozeniny. Je přehlídkou tradičních regionálních odrůd, které upadají v zapomnění.

Výsadbě předcházelo několik let mapování starých hrušní, jabloní a slivoní v zahradách Krnovska, Opavska a Osoblažska, pomologické přednášky, značení „ovocných stezek“ k nejzajímavějším odrůdám a aspoň základní údržba opuštěných sadů na městských pozemcích.

Hrušně: dlouhý věk i kmen

Spolek Slezské odrůdy nad krnovským letištěm koncem listopadu vysázel za pomoci dobrovolníků alej 54 hrušní. Jde o základ aleje, která by se měla dál rozšiřovat.

 „Jedná se o větrné místo a jak územní plán, tak komplexní pozemkové úpravy, počítají se zatravněným pásem na hřebeni. Město Krnov projekt podpořilo a vzalo za svůj. Vstřícný byl rovněž zemědělec, který přistoupil na zmenšení již osetého pole ve prospěch pásu s vysazenými stromy,“ doplnil Lukáš Matela ze spolku Slezské odrůdy.

Hrušně byly zapěstovány jako vysokokmenné dlouhověké stromy, jaké dnes už na zahradách většinou neuvidíte. Suchý hřeben s tenkou vrstvou ornice sice není ideální stanoviště, ale hrušně s hlubokými kořeny to zvládnou. Měly by si poradit i v případě, že klimatické změny podmínky ještě zhorší.