OBRAZEM: V Ostravě odhalili desku plukovníka Gemrota, letce noční stíhací perutě

Odhalení pamětní desky se osobně zúčastnil i syn plukovníka Fridolína Gemrota Jan.

"Byla to perfektně zorganizovaná akce, za což velmi děkuji vedení obvodu a zejména bratrům Dolejškovým, kteří zařídili vše potřebné, dokonce i přelet dvou stíhaček Gripen," řekl pro Deník Jan Gemrot.

Zároveň uvedl na pravou míru informace objevující se v souvislosti s jeho otcem (například v životopise F. Gemrota v kalendáriu města Ostravy - pozn. red.)

Historie regionu: Kanadské letce dostihla smrt u kostela v Hrabůvce

Účastník zahraničního odboje za 2. světové války Fridolín Gemrot se narodil 2. listopadu 1918 v Rychvaldu. Po 15. březnu 1939 se spolu se svým bratrem Josefem zapojili do protinacistického odboje tím, že převáděli čs. vojáky do Polska. Po odhalení gestapem oba uprchli do Francie, kde vstoupil do cizinecké legie.

V cizinecké legii

"Otec se v cizinecké legii nezapojil do žádných bojů, protože v době, kdy tam byl, se v Africe ještě nebojovalo. Začátkem září 1939 byli všichni českoslovenští vojáci z legie transportování do francouzského městečka Agde, kde se začala tvořit 1. čs. vojenská jednotka ve Francii. S tou pak v červnu 1940 zasáhl do ústupových bojů severovýchodně od Paříže," uvedl Jan Gemrot s tím, že po porážce Francie odplul jeho otec spolu s dalšími koncem června 1940 do Británie.

Bojoval s Němci, skončil v komunistickém vězení. Františku Širokému osud nepřál

"Od ledna 1942 se stal příslušníkem 68. noční stíhací perutě a jako radarový operátor, ne jako spojař. Pak bojoval až do konce války u této perutě. Spolu se svým pilotem Josefem Adamem dosáhli celkem tří sestřelů německých bombardérů a jedné letounové střely V1. Noční stíhačky Beaufighter a Mosquito, na kterých létali, byly dvoumístné stroje s osádkou pilot a radarový operátor," dodal Jan Gemrot. 

Návrat do vlasti

Po návratu do vlasti plukovníka Fridolín Gemrot sloužil nejprve u Čs. aerolinií, avšak počátkem 50. let byl z práce propuštěn a živil se jako dělník, mimo jiné v jáchymovských uranových dolech.

Vzpomínky na Velký útěk se zúčastnili i potomci sestřelených letců

V lednu 1959 se vrátil do Ostravy a až do odchodu do důchodu pracoval na dolech v Hrušově a Paskově. Byl nositelem řady čs. i britských vojenských vyznamenání. Zemřel v Ostravě 6. ledna 1990. Více o životě válečného hrdiny Fridolína Gemrota se dočtete zde.