Ornitolog zároveň ale dodal, že zatím nepřiletělo takové množství havranů jako v předchozích letech. „Máme informace, že hejna havranů zůstávají už na území Polska. To by nasvědčovalo tomu, že se chování havranů začíná měnit. Lze předpokládat, že jde o reakci na poslední zimy, které byly velmi mírné a teplé," vysvětlil místopředseda Moravského ornitologického spolku.

Havrani při své cestě ze severovýchodu musejí až na naše území uletět zhruba dva tisíce kilometrů. To, že havrani k nám přilétají většinou koncem října a počátkem listopadu, se podle Jiřího Šafránka řídí délkou světelného dne.

Ornitolog také doplnil, že také naši havrani, kteří odlétají na zimu na jih Francie, už by měli být na svých zimovištích. „Samozřejmě není vyloučeno, že se u nás setkají opozdilci, kteří ještě nestihli odletět na jih, s havrany, kteří už přiletěli ze severovýchodu. Díky kroužkování ptáků se navíc už v minulosti také prokázalo, že malá část havranů z Ruska zimuje až ve Francii. Podle zbarvení je odlišit možné není, proto se havrani kroužkují, aby se dal zjistit jejich původ," uvedl Jiří Šafránek.

Havrani u nás hnízdí na několika místech. Na Moravě a ve Slezsku je to hlavně Znojemsko, Opavsko a Ostravsko. Havrani jsou všežravci, žerou například nejen ořechy, jablka, kukuřici, ale i uhynulá zvířata nebo přejeté živočichy u silnic. Často se přiživují i na skládkách.

V hejnech s havrany polními bývají i kavky obecné. Ty jsou menší, drobnější a tmavošedé se světle šedým zabarvením po stranách na krku a šíji. Havrani jsou výrazně větší, černí s modrofialovým leskem a mají velký špičatý zobák.