Hospodaří jako naši prapředci: poctivě a ohleduplně k přírodě i zvířatům

Společnost Vítkovská zemědělská s.r.o. byla založena v únoru 1997, za účelem podnikání v zemědělství. Od roku 1999 je pak vedena v ekologickém zemědělství. Její součástí je Farma Klokočov, své aktivity provozuje i v rámci Hřebčína Františkův dvůr, letos na jaře otevřela v Ostravě-Svinově svou prodejnu U stračeny.

Co si pod pojmem ekologické zemědělství může představit člověk, který pochází z města a o zemědělství toho moc neví?

„Biozemědělství je způsob hospodaření, který bere ohled na přirozený koloběh a umožňuje tak produkovat vysoce kvalitní a hodnotné potraviny a zvířata. Naší prioritou je kvalita, nikoliv kvantita produkce, která je založena na zásadách etického přístupu vůči chovaným zvířatům, ochrany životního prostředí, šetření neobnovitelných zdrojů a ochraně zdraví populace. Dalo by se říci, že se snažíme hospodařit tak, aby naše zvířata i chod celé farmy vypadal obdobně, jak to bylo běžné dříve. To znamená, že náš dobytek není zavřený v kravínech nebo stájích, ale po většinu roku zůstává venku a spásá trávu. Máme 1300 hektarů vlastní půdy a další půdu pronajatou, takže naše farma má dostatek ploch nejen pro chov hovězího dobytka, ale i pro chov ovcí a koz. V Hřebčíně Františkův dvůr pak chováme koně, plemeno Slezských noriků," říká Lukáš Mališka.

Rukou ukazuje na malebné Oderské vrchy a je vidět, že mu zdejší krajina přirostla k srdci, i když přímo odsud nepochází: „Ta to příroda je tady opravdu krásná a v mnoha ohledech méně poznamenaná člověkem než v dalších místech republiky. Na naší farmě se zabýváme kromě živočišné i rostlinnou výrobou. Trvalé travní porosty zabezpečují ekologickou pastvu skotu po dobu šesti až sedmi měsíců a dále se využívají jako seno pro krmnou dávku v zimním období.

Stádo hovězího? Na to jsme pyšní

Farma se zaměřila na chov masných plemen zvířat, konkrétně její stádo dobytka- -skotu čítá 500 kusů plemene Limousine a charollais a 250 kusů ovcí vřesová suffok a texel.

„Stádo pečlivě budujeme, není to otázka měsíců, ale několika roků. A tak jsme časem začali přemýšlet, jak dále. Aby to naše snažení nekončilo jen tím, že dodáme maso na jatka a pak už to necháme na řezníkovi, kterého ani pořádně neznáme, a také na obchodnících. Rozhodli jsme se pustit do věcí, které s naším chovem a produkcí masa přímo souvisejí. Vybudovali jsme bourárnu masa a místnosti pro zrání masa, které jsou dnes ve fázi spuštění," vysvětluje dále Lukáš Mališka.

Kroky, které zajišťují, aby zákazník dostal maso, které pochází z kvalitního chovu, je odborně a pečlivě zpracováno a má čas dozrát ve speciálních chladicích boxech, má podle něj své opodstatnění i logiku.

„U nás to ještě běžné není, třeba ve Francii i jinde ve vyspělé Evropě je ale pravidlem, že na pulty míří maso až poté, co opravdu vyzraje. Budeme se snažit postupovat tímto směrem a pokusíme se zákazníky přesvědčit, že třeba i mezi hovězí kližkou od nás a kližkou ze supermarketů je velký chuťový rozdíl. I proto byla před dvěma měsíci otevřena v Ostravě-Svinově prodejna U stračeny. Lidé se mohou zvenku i zevnitř podívat do našich boxů a vidí na hácích kusy hovězího, které necháváme uzrát. A podle šmouh na skle výlohy je vidět, že někteří kolemjdoucí zvídaví jsou," říká s úsměvem spolumajitel Vítkovské zemědělské s.r.o.

Za zmínku také stojí Sýrárna, která je součástí Farmy Klokočov a ve které se zpracovává kravské, kozí a ovčí mléko v bio kvalitě.

Krok za krokem, promyšleně

Farma se postupem času rozrůstá. Lukáš Mališka vysvětluje, že nejde o překotný rozvoj, ale promyšlené kroky. „Nejsme překupníci ani podnikatelé, kteří by chtěli vydělat za každou cenu a co nejrychleji. Příkladem může být třeba chov koní. To je v současnosti činnost, která nám nevydělává, a i do budoucna budeme spíše rádi, když na ni nebudeme muset doplácet. Na druhé straně, historie chovu koní v Klokočově sahá až do roku 1953, kdy bylo započato budování odchovného zařízení při státním statku Vítkov. A my se na tuto činnost našich předchůdců pokoušíme navázat," objasňuje Lukáš Mališka.

A protože mi název norický koník neříká vůbec nic, přidává další zajímavé informace: „Toto typicky slezské plemeno tažného koně se začalo formovat ve druhé polovině 19. a začátkem 20. století. Byla totiž poptávka po výkonnější tažné síle především pro zemědělství. Proto byli použiti hřebci norického plemene, pocházejícího z alpských oblastí. Pojmenování norik je odvozeno od starobylého názvu těchto oblastí z doby Říše římské (provincie Noricum). Potomci těchto dovážených koní v dalších generacích už byli označováni přídomkem slezský."

Cílem společnosti Vítkovská zemědělská je vytvořit turistické centrum v areálu Františkův dvůr s rozsahem služeb umožňujícím rekreační vyžití, a to ruku v ruce s chovem slezského norického koně. Proto se postupně rozšiřují služby týkající se agroturistiky, došlo k rozsáhlým rekonstrukcím stájí, významně se zvyšuje standard ubytování, stravování, sportovního vyžití. To v současnosti zahrnuje především jízdu na koni a kočárem, ale také další sportovní aktivity jako rybaření, cyklistika, tenis a jiné. Mezi aktivity firmy patří také služby týkající se ustájení koní, jejich výcviku, případně výcviku jezdců a kočích.

„Důležitým úkolem je pro nás také přispět k tomu, aby se toto plemeno chladnokrevných koní vrátilo k práci v lesním hospodářství, k jejímž účelům byli původně chováni a šlechtěni. A to v takovém rozsahu, který zajistí nejen jejich přežití, ale i kvalitní místo na ekonomickém trhu. Začali jsme proto spolupracovat se správou vojenských lesů a pro část pracovních koní je pro letošek zajištěn dostatek práce, pro kterou byli původně určeni a v dnešní době se pro ně shání velmi obtížně.

„Takže doufáme, že těžké časy, kdy byl chov slezských noriků v Klokočově ohrožen, jsou za námi. Že díky nové, a přesto tradiční koncepci se bude tento chov opět rozvíjet a pojem „slezský norik klokočovského chovu" získá zpět svůj nezaměnitelný význam," věří Lukáš Mališka.