Na prvním stupni dostávají děti průměrně 250 korun, na druhém pak 420 korun měsíčně. Většinu utratí za sladkosti, limonády nebo občerstvení ve fastfoodech. Mnozí ale už z kapesného šetří, nejčastěji na mobil, počítač nebo videohru.

Rodiče dvanáctileté Aničky z Ostravy začali kapesné dceři dávat od jejích desátých narozenin. „Chtěli jsme, aby si zvykala, že nic není zadarmo, a když chce zajít do kina, tak musí třeba oželet návštěvu fastfoodu. Tam totiž, jak jsme zjistili, chodí se spolužáky poměrně často. Zpočátku se jí zamlouvalo, že má své peníze, ale utratila je za týden. Tak se s nimi učila a stále učí hospodařit,“ vysvětlují manželé z Ostravy.

Osmnáctiletý Roman chodí třetím rokem na gymnázium. Pravidelné kapesné dostává až po dovršení plnoletosti. Do té doby platilo, že co potřeboval, to mu koupili rodiče.

„Dříve jsme mu dávali peníze příležitostně, dostával i odměny, když jsme jej chtěli ocenit za to, že pomáhal v domácnosti. Nikdy jsme jej v oblasti finančnictví sami nevzdělávali, ale má přehled. Ví přesně, kolik peněz má naspořeno. Při nákupech hledá slevy. Když chtěl nový mobil, tak si dokázal už v šestnácti obstarat brigádu a vydělal si na něj,“ přidávají svůj postřeh rodiče studenta ostravského gymnázia.

Odborníci: Děti kapesné potřebují

Odborníci se nicméně shodují, že kapesné děti potřebují. „Je to klíčový nástroj, který děti učí finanční gramotnosti. Jen tím, že mají nějaké vlastní peníze, se mohou naučit s nimi správně hospodařit,“ vysvětluje David Hubáček, šéf finančního vzdělávání v České spořitelně.

Z průzkumu rovněž vyplynulo, že naprostá většina rodičů si uvědomuje, že odpovědnost za finanční vzdělávání dětí leží na nich. Zároveň ale většina rodičů přiznala, že očekává v tomto směru pomoc i od školy.

„Studie potvrzují, že finanční vzdělávání dětí je velice důležité. Problémy s dluhy v dospělosti jsou totiž častěji způsobeny nedostatkem finančního porozumění než nedostatkem peněz,“ upozorňuje šéf finančního vzdělávání České spořitelny.

Jak dodává, v ČR máme posledních 17 let standardy finanční gramotnosti, které vycházejí z Národní strategie pro finanční vzdělávání. „Četlo je však jen 10 procent učitelů,“ dodal David Hubáček s tím, že celá čtvrtina učitelů ani netuší, že takový vzdělávací program existuje. Pedagogové, kteří finanční gramotnost učí, čerpají podle něj informace hlavně ze života, popřípadě z internetu.

k tématu: Průzkum také ukázal, že výrazně lépe se ve světě peněz orientují školáci, kteří mají dětské konto. Mezinárodní statistiky ukazují, že žáci, kteří mají bankovní účet, prokazují o mnoho vyšší znalosti finanční gramotnosti než ti bez účtu. V ČR má účet přibližně 43 procent školáků. Na Ostravsku je to 50 procent.

Co dále vyplynulo z průzkumu?

- čím jsou rodiče starší, tím větší kapesné svému potomkovi dávají

- čím jsou rodiče vzdělanější, tím menší kapesné dávají

- naprostá většina dětí si šetří na mobil

- průměrná výše kapesného se pohybuje od 246 korun v Královéhradeckém kraji po 393 korun v Kraji Vysočina (v našem kraji to je 298 korun)