Základní kámen radhošťské kaple byl položen 11. září 1896, kapli vysvětil 11. září 1898 tehdejší olomoucký arcibiskup Theodor Kohn, jenž také daroval pro stavbu kaple část pozemků v Trojanovicích. Podle záznamů v kronikách se vysvěcení kaple zúčastnilo okolo 30 tisíc poutníků a čtyři desítky kněží.

Z dokumentu uloženého ve Státním archivu v Novém Jičíně, jehož znění zveřejnil v publikaci K trojanovským horám její autor Drahomír Strnadel, současný předseda Matice Radhošťské, je zřejmé, že ctitelé Cyrila a Metoděje chtěli na vrcholu Radhoště postavit důstojný pomník k tisíciletému výročí výstupu slovanských věrozvěstů na horu Radhošť.

Od zrození myšlenky uplynula řada let. Až v roce 1881 navrhl Hynek Fialka, člen frenštátské Občanské besedy, aby se na vrcholu Radhoště postavila kaple. Byla v románském slohu, měla délku 23 metrů a šířku 12 metrů.

Stavba kaple, která měla vyjít na 19 tisíc zlatých, neprobíhala snadno. „Dosud sebráno kolem 11.000 zl., k čemuž město Frenštát p. R. přispělo samo více než 3000 zl., nedostává se nám tedy k úplnému dokonání díla velikého plných 8000 zl. Tu nezbývá stavebnímu komitétu jiného, než vyslati do světa novou a snad poslední prosbu, by ti, kdož dalekosáhlý význam sv. věrověstů Cyrilla a Methoděje chápou a spolu důležitost svatyně Radhošťské pro celý český národ oceniti dovedou, k dokonání díla nějakým příspěvkem nápomocni býti ráčili,“ stojí v prohlášení členů tehdejšího výboru, jehož předsedou byl frenštátský továrník Emil Kostelník.

Ten se také stal prvním předsedou Matice Radhošťské, která byla ustanovená 5. ledna 1905, jejímž posláním byla a je starost o kapli na Radhošti, která se hned po svém vzniku stala symbolem Valašska i Moravskoslezských Beskyd.

Kaple Cyrila a Metoděje na území Trojanovic a Dolní Bečvy je nejvýše položenou církevní stavbou v České republice. Leží na vrcholu hory v nadmořské výšce 1129 metrů.