"Právě jsem seděla doma v pokoji u počítače. Dům se zhoupl a poodjela se mnou kolečková židle," popsala chvilkový záchvěv Jarmila Kutalová, která bydlí poblíž karvinského Prioru. 

Epicentrum bylo v těžební lokalitě Dolu Darkov. Čidla vyhodnotila epicentrum v hloubce 970 metrů pod zemí. 

"Bezprostředně po zaznamenání otřesu byla uvedena v pohotovost báňská záchranná služba. Ta vyjíždí preventivně vždy. Zásah záchranářů však nebyl nutný. Nikdo nebyl zraněn a nedošlo ani k poškození zařízení důlních pracovišť," řekl Deníku mluvčí OKD Marek Síbrt. 

Jak vznikají důlní otřesy?

Důlní otřesy přímo souvisí s hlubinnou těžbou černého uhlí. Vznikají při prudkém uvolnění napětí v poddolované hornině. Často se projevují přímo v důlních pracovištích, které jsou v šachtách na Karvinsku v hloubce kolem jednoho kilometru. V případě uvolnění napětí v menší hloubce pod povrchem zaznamenávají lidé seizmickou vlnu šířící se povrchem. Silnější otřesy způsobují škody na domech, kterým praskají zdi. Zranění však bývají pouze při zasažení důlních pracovišť.

Ve snaze minimalizovat škody na zařízení šachty a zvyšovat bezpečnost horníků investuje společnost OKD každoročně miliony korun. Peníze jsou investovány do zabezpečení každé šachty, do modernizace zařízení i vybavení samotných havířů.

Čtěte také: Citlivá čidla sledují pohyby země v hornickém regionu