Už 42 let vládne Slavkovu na Opavsku jeden muž: Vladimír Chovanec. Nejprve z pozice předsedy MNV, později starosty. V říjnových komunálních volbách se pokusí opět proniknout do místního zastupitelstva. 

Za čtyři desítky let starostování ve Slavkově zažil Vladimír Chovanec na radnici mnohé změny od legislativy, financování obcí, nárůstu administrativy až po využívání internetu a nové techniky.

„Všechno jde velmi rychle dopředu a před dvaceti lety se nám o mnohých věcech ani nezdálo. Ještě v roce 1995 jsem měl k dispozici jen služebního pionýra. A samozřejmě se změnil také Slavkov,“ konstatoval nejdéle sloužící starosta v republice, který je původní profesí stavař.

„Těší mě, že práce starosty dává smysl a někam směřuje. Cením si velmi dobré spolupráce s místními spolky a organizacemi, které se velmi aktivně podílejí na společenském životě obce. Samozřejmě nikdy nebudou všichni spokojeni a i já bych s odstupem času některé věci udělal jinak, ale vždy jsem cítil podporu velké části zastupitelů i občanů obce,“ ohlédl se ještě za svým dlouhým starostováním Vladimír Chovanec.

MATADOŘI Z DALŠÍCH OKRESŮ

Také v dalších okresech Moravskoslezského kraje najdete na kandidátkách starosty s dlouholetými zkušenostmi. Třeba na Karvinsku mezi ně patří starosta Stonavy Ondřej Feber, který stojí v čele obce od roku 1990, tedy už celých 28 let.

Šestašedesátiletý dopravní inženýr a důlní technik je politicky ostřílený matador. Po roce 1989 v obci zakládal Občanské fórum, byl členem Unie svobody. V letech 2000 až 2006 byl senátorem, za KDU-ČSL kandidoval podruhé (neúspěšně) do Senátu, poté vstoupil do SPOZ a aktuálně jde do komunálních voleb na kandidátce hnutí ANO.

„Když se ráno v pět probudím, říkám si, proč už nejsem v důchodu, ale v 10 hodin už zase jedu naplno. Faktem ale je, že mi není lhostejný osud obce, a když dostávám ve volbách spoustu preferenčních hlasů, motivuje mě to do další práce. Ale i kdybych po těchto volbách nebyl starostou, a pouze řadovým zastupitelem, zklamaný nebudu,“ řekl Deníku Ondřej Feber.

Mezi vůbec nejznámější dlouholeté starosty pak patří první muž Bohumína Petr Vícha, který stojí v čele bohumínské radnice od roku 1994. O rok později vstoupil do ČSSD, na jejíž kandidátce je jako lídr i nyní. Od roku 2006 je Petr Vícha navíc také senátorem, když na tomto postu vystřídal právě výše zmíněného Ondřeje Febera.

Na Frýdecko-Místecku pak patří mezi nejdéle sloužící starosty „Robin Hood“ z Čeladné Pavol Lukša, který vedl tuto podbeskydskou obec od roku 1994 do roku 2004. Pak si dal chvíli pauzu, když byl náměstkem hejtmana kraje, ale od roku 2006 je opět starostou Čeladné. Původně hájil barvy KDU-ČSL, pak TOP 09 a nyní je lídrem kandidátky Dobrá volba 2016.

ZE STAROSTKY POVÝŠILA NA PRIMÁTORKU

Jedna zajímavost se pak pojí s Věrou Palkovskou, která stojí od roku 2006 v čele Třince, přičemž v radě města je zde už od roku 1994. Do letoška totiž byla „pouze“ starostkou tohoto hutnického města, nyní už si ale na vizitku může psát slovo primátorka, protože byl Třinec v létě povýšen na statutární město. Udržet toto křeslo bude chtít jako jednička kandidátky Osobnosti pro Třinec.

A co rekordmani z dalších okresů? V Ostravě se mezi ně může počítat starosta obvodu Lhotka Josef Šrámek, který vede radnici v této městské části od roku 1994 a lídrem na kandidátce ODS je zde i pro letošní komunální volby.

Dlouholeté starostování má za sebou a možná i před sebou také Luděk Míček, starosta Slatiny na Novojičínsku. Ten nastoupil do čela obce po mimořádných volbách v březnu 1995 a od té doby ji vede nepřetržitě. Za Sdružení nezávislých kandidátů je Míček jedničkou i letos a zřejmě bude opět zvolen, neboť v této obci mají pouze tuto jedinou kandidátku.

V komunálních volbách jen třetina žen

Nejmladší starosta, který obhajuje, je čtyřiadvacetiletý Matěj Hlavatý z obce Tetín na Jičínsku. Na druhém konci věkového žebříčku figuruje sedmasedmdesátiletý Zdeněk Moravec z obce Čáslavsko na Pelhřimovsku.

Mezi všemi kandidáty všech profesí v komunálních volbách je pouhá třetina žen. Mezi starosty a místostarosty je situace ještě o poznání tristnější – dam je pouhá čtvrtina.

Situace se nicméně výrazně liší okres od okresu: na Domažlicku je mezi kandidujícími (místo)starosty pouze necelých šest procent žen, naopak na Rakovnicku skoro polovina.