Deník zjišťoval podrobnosti i pozadí celého příběhu, který rozhodně podle oslovených pedagogů nemá jednoznačného viníka a oběť.

Student během výuky pouštěl hudbu z reproduktoru. Ten učitel posléze vyhodil z okna (prý s konstatováním „Když to není ničí?!“). Student následně chtěl zničit pedagogovi notebook a vše vyústilo ve fyzický střet učitele a žáka. Incident se stal na podzim loňského roku.

„Sebral jsem mu notebook a chtěl ho zlomit, ale nakonec jsem to neudělal, protože jsem věděl, že sám bych z toho měl problémy. A on mě potom, protože neunesl emoce, napadl,“ popsal pro deník Blesk událost samotný středoškolák.

 „Šlo o vyprovokovanou situaci, kdy byla výuka nepřípustně rušena hlukem z reproduktoru. Jeho odstranění pedagog opakovaně avizoval a nebylo možné jeho výzvy přeslechnout. Dospělý, už dvaadvacetiletý žák, vyhodnotil situaci po likvidaci reproduktoru tak, že je nutné proti učiteli zasáhnout a zničit školní notebook. To se nakonec nestalo. Oba dospělí muži se ale slovně i fyzicky střetli. Vedení školy nemůže stranit ani jednomu ze zúčastněných, proto věc uzavřelo přijetím takových opatření, která chrání jak žáka, tak pedagogický sbor. Všichni účastníci incidentu byli s výsledky šetření seznámeni. Případ jsme v rámci naší školy interně prošetřili a přijali jsme opatření,“ uvedla k věci ředitelka školy Andrea Pytliková.

Názor bývalého kolegy

„Udělali z kolegy blbce,“ nechal se slyšet bývalý kantor původně vítkovického učiliště a dnes průmyslovky, který tu vyučoval čtyřicet let. Jmenován si být nepřál a s konfliktem mezi třídním (mj. učitelem informatiky působícím i jako předseda maturitních komisí) a studentem (s údajně nijak extra prospěchem ani docházkou) byl seznámen z druhé ruky. Pro Deník ale popsal své bohaté zkušenosti z minulosti, které nakonec shrnul slovy: „Dříve se žáci učitele báli, jeho slovo mělo respekt a měl autoritu. A teď aby se učitel bál rodičů, kteří mu mohou zavařit.“ 

Incident nazval odrazem doby, v níž jsou děti či mládež v lavicích na jedné straně sebevědomější a na druhé sprostější a drzejší. Nemluvě o neúctě ke zkušenějším a starším, klesající všeobecné vzdělanosti či přehledu. Každý má podle něj notebook, smartphone, tablet, kde si potřebné vyhledává namísto učení.

Z kantorského prostředí školy pronikly i informace o medializaci celého příběhu.

Sociální sítě

„Vše zveřejnila dáma prezentující se na sociálních sítích jako učitelka a tik-tokerka. Provozuje vlastní web, instagram a jiné profily,“ řekl Deníku další zdroj z prostředí školy. Internetové prostředí berou pedagogové za další klíčový negativní vliv při výchově studentů.

„Mnozí, zejména na instagramu nebo TikToku, přímo hledají příběhy, fotky nebo videa zapadající do jejich profilů, přinášející jim nové sledující. Je to druh sebeprezentace a mnohdy také vědomá součást podnikatelských aktivit,“ poznamenal zdroj z okolí školy.

Škola situaci řeší několik týdnů, což potvrdila i ředitelka Andrea Pytliková. Pozastavila se taky nad medializací celého případu.

„Paní Štěpánka Cimlová, učitelka soukromé školy, která měla na případ upozornit média, není učitelkou Vítkovické střední průmyslové školy. Vedení školy ji nezná. K medializaci interně řešených věcí se vedení školy zásadně neuchyluje. Tento postoj dodržujeme i nyní, chráníme tím všechny aktéry incidentu, který rozhodně nebyl černobílý,“ zdůraznila Andrea Pytliková.

Psycholog: Selhání více faktorů

Karvinský výchovný poradce, pedagog a psycholog Zbyněk Domin dospěl po zamyšlení nad případem k mínění, že faktorů ovlivňujících podobné situace bývá více.

„Dlouhodobě je v naší společnosti zanedbávána sociálně osobnostní výchova. Učíme se ledacos, ale nikoliv komunikovat, řešit konstruktivně problémy, pracovat s emocemi,“ uvedl k první příčině střetu.

Za druhou označil „profesní selhání“ kantora, jenž prostě nezvládl své emoce, i o něm ale do jisté míry hovořil jako o „oběti“. Hlavně z důvodu nedostatků v pedagogické praxi, které vnímal jako třetí příčinu – od výběru učitele (přijímací zkoušky na pedagogickou fakultu vysoké školy, role osobnostní diagnostiky…) po absence zpětné vazby ve školství (hospitace nebo školení pro sborovnu považoval za zcela nedostačující).

„Dlouhodobě školám chybí i účinné profesní nástroje právě ke zvládání problémových žáků, řekněme jakýsi pomyslný bič. On toho člověk za katedrou může velmi málo a třída si to uvědomuje,“ sdělil Domin ke čtvrté příčině.

Pátým faktorem mohla být „výkonnostní forma“ výuky – bohužel v českém školním prostředí stále převládající. „Koronavir všechny tyto problémy jen obnažil, více na ně poukázal,“ doplnil odborník, který nasbíral mimo jiné zkušenosti s výukou na střední škole, kde se celých čtrnáct let vždy s každým žákem dohodl přátelsky…

Vypjatá situace

Nedávno vzbudil obrovský ohlas seriál České televize ze školského prostředí Ochránce. V jednom z dílů je ředitel střední zahradnické školy odvolán kvůli facce, kterou vrazil drzému žákovi. Nápadně připomínal reálný incident, který řešila radnice Prahy 8 v roce 2015.

Tehdy dal ředitel základní školy facku či pohlavek žákovi. Ten po incidentu vyhledal lékařské ošetření a jeho matka následně podala stížnost k České školní inspekci, která ji označila za důvodnou. Podle učitelů to byl mimořádný úlet vyvolaný vypjatou situací  - více zde.

Jak seriál Ochránce také upozornil, v ČR je 18 tisíc dětí s poruchami chování. Některé z nich jsou opravdu nezvladatelné a narušují průběh výuky nad rámec přijatelného. Z povinné školní docházky je ale vyloučit nelze. Co tedy s nimi? - tématu se Deník podrobně věnuje zde.