Procházku obcí začínám v jejím centru, tedy u obecního úřadu, odkud se vydávám přes výletiště k víceúčelovému hřišti. Paráda! Okolo hřiště se vine běžecký ovál s částí pro sprint a skok daleký. Součástí areálu je i několik dětských prvků.

Přesunuji se k nedaleké škole, kde mě láká upravená školní zahrada s různými výukovými panely. Jen škoda, že je zamčeno. Více se ale o zahradě ještě mohu dozvědět z panelů před školou. Od školy se vydávám přes silnici, pouštím se do mírného kopečka podél značky obytná zóna. Zatím jde spíše o připravené parcely ke stavbě, v každém případě je zde zajímavým prvkem Památný strom – dub letní, jehož stáří je odhadováno na 200 let.

Jaroslav Kubálek.
Dívka se bála koček, psa i sekačky. V kunínském zahradnictví ji strachu zbavili

Vracím se do centra, okolo prodejny potravin přecházím k řece Jičínce. Za ní vidím velký dům, možná nějaký bývalý velkostatek, nedá mi to, abych nešel blíž. Z okna vykoukne žena. Od ní se dozvídám, že na udržovaný dům se občas přijedou podívat bývalí němečtí starousedlíci.

Jak vidí aktuální život v obci starostka Kunína Dagmar Novosadová čtěte zde.

Po obhlídce centra se vydávám směrem k Novému Jičínu. Na hranici Kunína a Šenova u Nového Jičína mě zaujme kámen s mramorovou deskou, na níž jsou znaky obou obcí a nápis „Vzpomínka na vstup do roku 2001“.

Přecházím přes silnici a zanedlouho jsem u plachty s nápisem Mlékárna Kunín. Nakukuji do objektu. Mlékárna v něm nesídlí už dobře patnáct let, výroba se přesunula do Ostravy-Martinova. Na budově, zřejmě bývalé ředitelské, je cedulka s nápisem Okresní myslivecký spolek Nový Jičín. Po cestě po chodníku okolo hlavní silnice do centra, a pak i dále, mě překvapuje přítomnost docela pohledných odpadkových košů. To se jen tak nevidí! Přesunuji se směrem k dolnímu konci a teprve nyní si uvědomuji, kolik je tady v Kuníně bytovek. Skoro jako v menším městě.

Kunín je veřejnosti znám zejména díky baroknímu zámku a mléku.Kunín je veřejnosti znám zejména díky baroknímu zámku a mléku.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Autem přejíždím ke kunískému hřbitovu. Říci o hřbitovu, že je pěkný, zní poněkud morbidně – tento je ale přinejmenším hodně zajímavý, už kvůli kapli Fürstenberků či hrobce Schindlerů. Od hřbitova pokračuji kolem daňčí obory, vidím obrysy hradu Starý Jičín, míjím dvě drůbežárny, u té druhé s překvapením hledím na bytový dům. Zvláštní místo, kde bych ho nečekal. Obracím a vydávám se zpět. Tentokrát k zámku, baroknímu klenotu Kunína, jenž je propojen mostem s kostelem Povýšení sv. Kříže. Procházím zámeckou zahradou až ke sportovnímu areálu.

Podobně, jako v jiných obcích, i tady mají kryté venkovní posezení, dětské prvky i workoutové hřiště. Zázemí vypadá dobře, vzhledem k pódiu v areálu je zřejmé, že se tady neodehrávají jen fotbalové zápasy. Hned vedle areálu je rybník s rybářskou chatou. Zámeckým parkem se pomalu vracím zpátky kolem altánu, míjím bustu posledního majitele zámku Victora Bauera, kuželnu. Na chvíli se navzájem pozorujeme s kosem sedícím na keři. Být lepší počasí, tak se mi odtud ani nechce – oáza klidu.

Ústředním motivem eurobankovky, kterou vydává obec Kunín, je místní zámek.
Kunín vydává svou eurobankovku. Ústředním motivem je zámek

Po chvíli přecházím přes silnici, procházím část kolem barevné školky a zastavuji se v místě bývalého pomníku, který věnovali učiteli Alois Hausotterovi jeho žáci. Napadá mě, že větší pocty se kantorovi nemůže dostat.

Na výjezdu z Kunína směrem na Bartošovice upoutává mou pozornost cihlová kaplička. Vypadá jako neužívaná, přesto není úplně zanedbaná. Stojí prostě ve špatném místě. Mým posledním cílem v Kuníně jsou povodňové domky – připomínka hrůzy, která postihla značnou část obce, včetně zámku. Ten je dnes chloubou. Už jen kvůli němu a hřbitovu se oplatí Kunín navštívit.

Kostel Povýšení svatého Kříže.Kostel Povýšení svatého Kříže.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Mlékárna přesídlila

Jedním z výrazných podniků na Novojičínsku byla také Mlékárna Kunín. Podle webových stránek podniku sahá její historie do konce 19. století, kdy v ní švýcarský výrobce Zürcher vyráběl ementál až do roku 1940. Krátce po II. Světové válce byla do provozu uvedená nová mlékárna vystavěná koncem války. V roce 1950, po znárodnění mlékárenského průmyslu dostává mlékárna název Mlékařské závody, národní podnik, Kunín. V roce 1967 už je podnik schopný zpracovat denně až 25 milionů litrů mléka. Rok 1992 přináší přeměnu podniku v akciovou společnost a v roce 2004 se Mlékárna Kunín stěhuje do Ostravy-Martinova, kde se o tři roky později stává jejím novým majitelem francouzská společnost Lactalis.

Mlékárna Kunín je v současné době v Ostravě-Martinově.Mlékárna Kunín je v současné době v Ostravě-Martinově.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Kunínská škola zapojuje do rozhodování o činnostech i žáky

V Základní škole v Kuníně se vzdělávají žáci od 1. do 9. ročníku. Součástí školy jsou mateřská škola, která má čtyři oddělení, školní družina, která má tři oddělení a dvě školní jídelny. Kapacita základní školy je 240 žáků, v letošním školním roce se zde vzdělává 230 žáků. V mateřské škole je 86 dětí.

Ředitelka kunínské školy Ivana Machýčková uvedla, že žáci základní školy i děti mateřské školy mají k dispozici moderně zařízené budovy, krásné okolí na školních zahradách a také spoustu pomůcek ke svému rozvoji. „K dispozici mají děti nově zrekonstruovanou tělocvičnu, která slouží také ke konání kulturních akcí a pěkné školní hřiště s umělým povrchem a umělým oválem. Okolí všech budov je vkusně upraveno, školní zahrada v základní škole je po rekonstrukci a zahrada mateřské školy je v procesu rekonstrukce,“ upřesnila Ivana Machýčková.

Od nového školního roku mají žáci školy k dispozici moderní počítačovou učebnu s jazykovou učebnou, ve škole je rovněž 3D tiskárna. „Odborné učebny jsou všechny s promítací technikou, interaktivními tabulemi a spoustou pomůcek manipulačních i digitálních, které jsme získali z různých projektů,“ doplnila ředitelka školy s tím, že v základní škole se bude o prázdninách rekonstruovat učebna pracovní výchovy, na které 1,5 milionu přispěje ministerstvo pro místní rozvoj.

Pedagogové školy zapojují školu do různých projektů – Ekoškola ZŠ, Ekoškola MŠ, Čtenářská škola, Cesta, Šablony, E-twinning, Sportuj ve škole. „Žáci jsou úspěšní v olympiádách a vědomostních i sportovních soutěžích, kterých se škola často účastní. Ve škole se podílí také na spolurozhodování o činnostech školy – ve škole působí Ekotým a školní parlament. Pro žáky organizujeme plavecký kurz, lyžařský kurz a školu v přírodě, rovněž organizujeme návštěvu kina a divadla v Novém Jičíně, různé exkurze a školní výlety. Děti mají možnost navštěvovat po vyučování různé kroužky, v nichž se mohou rozvíjet. Působí zde také odloučené pracoviště ZUŠ Studénka - hra na kytaru, na klavír a výtvarný obor,“ vypočetla Ivana Machýčková.

Z chátrajícího bývalého kina v Kuníně má vzniknout multifunkční kulturní sál.
Z bývalého kina v Kuníně vznikne multifunkční sál

Škola aktivně spolupracuje s rodiči i spolky v obci. „Epidemiologická situace mnoho věcí zastavila, některé však fungují i ve virtuálním světě. S dětmi i rodiči komunikujeme přes platformu Škola onLine a MS teams. Ale stejně se všichni těšíme, že se zase setkáme, že budeme míst společné prožitky a zážitky, že zase budeme na vlastní oči sledovat, jak se z těch malých dětiček ve škole stávají pod našima rukama šikovní žáci a jak nám ukápne slzička, když je od nás budeme vyprovázet v deváté třídě na další vzdělávací dráhu. Moc nám to všem chybí,“ uzavřela Ivana Machýčková.

Na hřbitově v Kuníně je v hrobce rodů Schindlerů pochovaná také hraběnka Marie Walburga, která založila školu, do níž chodil František Palacký.Na hřbitově v Kuníně je v hrobce rodů Schindlerů pochovaná také hraběnka Marie Walburga, která založila školu, do níž chodil František Palacký.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Významný hřbitov

Hřbitov v Kuníně patří k významným vesnickým hřbitovům v oblasti, která se kdysi nazývala Kravařsko. Jeho nejvýznamnější částí je empírová hrobka rodů Schindlerů, v níž jsou mimo jiné uloženy ostatky hraběnky Marie Walburgy, majitelky zámku Kunín. Ta zřídila na zámku školu, kterou navštěvoval také František Palacký. Další vzácnou památkou je cihlová kaple rodu Fürstenberků. Na hřbitově je také kámen, na němž je umístěná kovová kniha s historií hřbitova. Více podrobností o kunínském hřbitově je možno zjistit také na webových stránkách, které jsou mu přímo věnované.

Zajímavost

Obec Kunín se v roce 2014 přihlásila do soutěže Vesnice roku Moravskoslezského kraje a získala Bílou stuhu za zapojování dětí a mládeže do života v obci. V roce následujícím obec zvítězila v krajském kole soutěže a získala Zlatou stuhu a také Diplom za moderní knihovnické a informační služby. Obecní knihovna byla na základě úspěchu obce nominována do celostátní soutěže knihoven. V kategorii základní knihovna se umístila na 3. místě. V roce 2019 obec Kunín obdržela cenu odborného kolegia Opera Historica 2019 za péči o kulturní dědictví ČR za obnovu zámku. Zdroj: www.kunin.cz

Kunín je veřejnosti znám zejména díky baroknímu zámku a mléku.Kunín je veřejnosti znám zejména díky baroknímu zámku a mléku.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Z historie Kunína

Ačkoliv nejstarší písemná zmínka o Kunínu, tehdy ještě jako obci Kunvald, pochází z roku 1382, obec Kunewald (Kunvald) byla založena jako lesní lánová vesnice už koncem 13. století. K roku 1370 se vztahovaly oslavy 600 let založení obce, která dnes čítá 1875 obyvatel.

Ve 13. a 14. století náležely pozemky, na nichž se dnešní obec rozkládá, ke kunvaldskému zboží, které bylo v držení pánů ze Žerotína a z Kravař.

Kunín.Kunín.Zdroj: archiv obcePo vyčlenění Kunvaldu jako samostatného statku z fulneckého panství v roce 1584 byli vlastníky Estera a Jan Cetrysové z Kynšperka. Za jejich vlastnictví byl v Kunvaldu založen pivovar a od roku 1592 je statek uváděn jako malé panství. V roce 1653 panství za 65 000 zlatých zakoupil hrabě Gabriel Serényi a po smrti jeho syna Františka Serényie přešlo vdovou na rod Thun-Hohenstein.

Mezi lety 1724 až 1781 docházelo k úprku poddaných z kunvaldského panství do hornolužického Ochranova. Právě v roce 1781 převzala panství coby dědictví Marie Walburga Harachová, hraběnka Truchsess Zeill-Waldburgová, zakladatelka zdejší školy s pokrokovými výukovými metodami, jež byla nazývána první dámou evropského osvícenství. Byla nejvýznačnější majitelkou barokního zámku, jenž se stavěl mezi lety 1726 až 1734.

K významným osobnostem tehdejšího Kunvaldu patřili také Jan Ámos Komenský, který za svého působení ve Fulneku (1618 až 1621) udržoval duchovní styky se stoupenci jednoty bratrské v Kunvaldě, nebo třeba František Palacký. Ten zde od roku 1807 do roku 1809 studoval ve výchovném ústavu a pak Kunvald ještě několikrát navštívil.

V roce 1938 bylo většinově německojazyčné město připojeno do Třetí říše v rámci sudetské župy, 5. května 1945 byla obec osvobozena Rudou armádou a následně došlo k vysídlení původních obyvatel německé národnosti a změně názvu obce na Kunín.

Na hřbitově v Kuníně je v hrobce rodů Schindlerů pochovaná také hraběnka Marie Walburga, která založila školu, do níž chodil František Palacký.Na hřbitově v Kuníně je v hrobce rodů Schindlerů pochovaná také hraběnka Marie Walburga, která založila školu, do níž chodil František Palacký.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

V roce 1951 zde bylo založeno JZD a o deset let později otevřeno širokoúhlé kino. Nově postavené základní školy se obec dočkala 13. září 1970. Od 1. ledna 1975 do 23. listopadu 1990 byl Kunín součástí města Nový Jičín.

Slavní rodáci

Jiří Barwig (1707-1758 ) bratrský misionář a cestovatel

Bedřich Böhnisch (1710-1763 ) kazatel, misionář a cestovatel po Grónsku

Anna Caritas Nitschmannová (1714-1760), misionářka Moravské církve, básnířka a druhá manželka Mikuláše Ludvíka hraběte Zinzendorfa

Kunín je veřejnosti znám zejména díky baroknímu zámku a mléku.Kunín je veřejnosti znám zejména díky baroknímu zámku a mléku.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Tip na výlet

Barokní skvost Moravy nedaleko kostela Povýšení svatého Kříže

Zámek Kunín náleží k nejcennější barokním stavbám na území severní Moravy a Slezska. Postavil jej známý rakouský architekt Johann Lucas von Hildebrandt na přání hrabat z Harrachu, kteří si koupili starou kamennou tvrz a nechali ji jím přestavět do současné podoby dvoupatrového barokního zámku. Zdevastovaný zámek byl od roku 1999 ve vlastnictví Obce Kunín. Prošel rozsáhlou rekonstrukcí a postupně se do něj vracejí původní zámecké sbírky. Zámeckou expozici provozuje Muzeum Novojičínska. V šestnácti historických pokojích čekají na návštěvníky původní zámecké sbírky a vybavení. Prohlídku završí návštěva zámecké půdy s unikátním barokním komínovým systémem. K zámku přiléhá volně přístupný udržovaný zámecký park. Součástí parku je zámecká kuželna, obnovená podle původního vzhledu. Návštěvníci si mohou vyzkoušet hru tradičních kuželek.