„Já jsem se na Valašsku narodila, žiji tady celý život a Pustevny jsou má srdeční záležitost,“ svěřovala se Deníku pracovnice Národního muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, která je kurátorkou památkové péče právě na tomto vyhlášeném turistickém vrcholu Beskyd. O oživení Libušína, jak uvedla, se staral veliký pracovní tým zahrnující experty z muzea i úřadů. Padlo rozhodnutí, že se Libuší vybuduje v celé kráse z roku 1925, kdy byl tento komplex celý dokončen.

První objekt na Pustevnách nicméně vyrostl už v roce 1891 a při průzkumu požářiště se povedlo objevit původní trámy s řečeným letopočtem. „Byly pod sádrokartonovým stropem, tak neshořely,“ popisovala Deníku Holišová s tím, že následně památkáři získali kartuši ze dřeva se znakem turistického spolku odpovídající volné ploše na jednom trámy. Oba byly každopádně použity při rekonstrukci a dnes jsou ve vestibulu s toaletami mezi restaurací a jídelnou.

Nejprve vědecké výzkumy 

„V počátcích bylo zapotřebí celý vyhořelý objekt zakrýt, aby se v něm mohly uskutečnit vědecké výzkumy,“ pokračovala Holišová. A toto bádání – konkrétně při výkopech pod kuchyňským křídlem – vyneslo poklad v podobě malého keramického střepu sotva do dlaně. Byl z kamen v jídelně, které restaurátor mohl díky tomu a taktéž barevné předloze a květinovému vzoru z archivů postavit v podobě z počátku vybudování Libušína.

Pracovní tým čerpal rovněž z podkladů Slovenského národního archivu v Bratislavě, kde se nachází fond po architektu Dušanu Samo Jurkovičovi – autorovi projektu Libušína. „A to z fotografií z celého průběhu stavby i z výkresů včetně barevného řešení a projektové dokumentace z minulých dob,“ vysvětlovala Holišová.

Upozornila mimo jiné na příborník v restauraci, který před devíti lety taky lehl popelem. „Měli jsme podklady, podle nichž jsme ho mohli dát do podoby odpovídající originálu. A stálo to tisíc hodin práce!“ doplnila.