16 stromů vysázených ve dvojicích už přerůstá obytný blok. Už před časem město provedlo záchranné kroky, aby stromy přežily. Nyní se řeší chodníky v jejich okolí. Vysokým stromům totiž kořeny mohutní natolik, že zvedají dlažbu. Pro chodce se chodníky staly nebezpečné.

Kořeny ojedinělého stromořadí čínských metasekvojí v centru Havířova poškozuje chodník.

Architekti přišli s řešením, podle kterého budou odstraněny velké čtvercové květinové bloky. Mezi travnatou plochou a metasekvojemi vznikne široké pěší korzo a podél prodejen bude zachován jen užší chodník se zastřešením.

Vizualizace budoucí podoby korza podél stromořadí čínských metasekvojí mezi Labužníkem a kinem Centrum v Havířově.

„Čínských metasekvojí si velice vážíme. Jedná se o ojedinělé a nejstarší stromořadí tohoto druhu v Česku i na Slovensku. Do Havířova byly přivezeny jako semenáčky v roce 1967, kdy byly také vysazeny. Bylo to jen krátce po jejich objevení v roce 1942 v Číně,“ vysvětlil Boris Břenek z odboru komunálních služeb havířovského magistrátu.

Město zvažuje, že stromořadí metasekvojí přihlásí do soutěže Strom roku. Metasekvojí roste v Havířově více, cenné je však ucelené stromořadí v centru. 

Co říká o metasekvojích Wikipedie:
První sběr vzorků tohoto stromu uskutečnil 21. července 1943 ve vesnici Mou-tao v dnešní provincii Chu-pej, tehdy však oblast správně spadala pod provincii S’-čchuan, čínský botanik Čan Wang z Národního úřadu pro výzkum lesů, jenž sídlil v tehdejším hlavním městě neokupované Číny – Čchung-čchingu. Čan Wang byl na výskyt neznámého obrovského stromu upozorněn v jedné místní zemědělské škole. Botanik předběžně tento strom identifikoval nesprávně jako běžný opadavý jehličnan Glyptostrobus pensilis. V létě 1945 získal od něho herbářovou položku profesor dendrologie Čeng Wan-ťün z Národní ústřední univerzity, který tuto identifikaci zpochybnil a domníval se, že by mohlo jít o nový druh, nebo dokonce o nový rod, ne-li dokonce čeleď jehličnanů. Protože na důkaz toho dostupný materiál nestačil, vyslal na místo nálezu jednoho svého žáka jménem Süe Ťi-žu k novému sběru v únoru a v květnu 1946. Vzorky potvrdily, že se jedná o nový druh nového rodu, který Čeng Wan-ťün předběžně pojmenoval Chieniodendron sinense. Protože však neměl dostatečný srovnávací materiál, zaslal vzorky do Pekingu do Fanova biologického ústavu, kde je prozkoumal jeho ředitel Chu Sien-su, který potvrdil, že se skutečně jedná o dosud neznámý rod, ale navrhl pro něj jméno Pingia grandis. V průběhu léta 1946 o objevu informoval Elmera Drew Merilla z Harvardovy univerzity. Teprve potom ho napadlo, porovnat vzorky i se zkamenělinami a nakonec zjistil, že jsou velmi podobné s fosilními druhy rodu Metasequoia. První zmínku o objevu živoucí metasekvoje v literatuře publikoval Chu v prosinci 1946, ale bez návrhu jména. V korespondenci s americkými kolegy ji Číňané jmenovali Metasequoia viva a pod tímto jménem ji také publikovali 31. května 1947, ale bez latinského popisu, takže toto jméno je neplatné nomen nudum. O rok později, v létě 1947, se do oblasti vypravila nová výprava s finanční pomocí od amerických kolegů (ti zaslali celkem 275 USD), která dorazila do Mou-tao 12. září a koncem září, na základě informací od místních obyvatel, nalezla původní oblast výskytu těchto metasekvojí v „Údolí metasekvojí“ (Šuej-ša-pcha). Výprava se vrátila s řadou nových vzorků a zejména s asi 2 kg semen, z nichž část putovala koncem roku do USA. Definitivní popis nového druhu „živé fosilie“ Čeng a Chu 15. května 1948 společně platně publikovali pod definitivním jménem Metasequoia glyptostroboides. V témže roce založili čínští vědci společnost, která se měla starat o zachování tohoto vzácného reliktu. 
První semena byla do Evropy odeslána z Číny 17. ledna 1948. V roce 1949 získala semena též botanická zahrada u zámku v Průhonicích, z nichž byl vypěstován i tamní exemplář metasekvoje, nejstarší v ČR. V roce 1949 byla jedna rostlina vysázena také v parku v Žehušicích.

Připomeňte si dřívější návrh na dostavbu centra Havířova: