Hudebník, textař, spisovatel, humorista, scenárista, vynálezce… A také malíř. Ivan Mládek. Ostravskému publiku se představí 8. prosince na Vánočním koncertě Banjo Bandu, který se koná od 19 hodin v kině Vesmír. A co víc. S jeho obrazy se můžete rovněž od 8. prosince setkat v ostravském Industrial Cafe and Gallery.

Prozraďte, jak jste se dostal k malování? Kreslil jste odmala? Kdo objevil váš talent?

Táta, ač právník, tak se celý život věnoval kreslení a malování. Nevím, jestli ve mně objevil talent, asi spíš ne, to by mě do malování víc tlačil. Učil mě sice kreslit, tahal mě po výstavách, ale když viděl, jak je mi milejší muzika, tak to vzdal.

Pamatujete si na svůj první obraz, kterým jste se pochlubil?

Nechlubím se moc s obrazy současnými, natož tím prvním. Spíš si jen občas u přátel ověřuji, jak nový obraz působí, nikdy si s ním sám nejsem jistý. Až s odstupem doby, když už zapomenu na místa, u kterých nemám čisté svědomí, si dovolím sám obraz posoudit. Prostě některé jsou na chlubení a některé ne ale někdy se setkávám s nečekanými reakcemi. Už se mi napřiklad jednou stalo, že byl na výstavě ve Švýcarsku proti mé vůli pověšen obraz, který jsem chtěl zničit a nakonec to byla jediná věc, kterou jsem tam celkem dobře prodal.

Malujete oleje ve svém originálním „antiperspektivním“ stylu. Co si má pod tím člověk představit?

Co je vepředu, je malé, a co je vzadu, to je velké nemám tím na mysli prsa a zadek. A koleje se dozadu nesbíhají, ale rozbíhají.

Jaromír Nohavica
Jarek Nohavica hvězdou Štěrkovny Open Music

Jak vaše dílo vzniká? Zraje nápad delší dobu, nebo se postavíte k plátnu a necháte se unášet okamžikem?

Unášet okamžikem se neumím. Nezačnu natírat, dokud nemám o obrazu jasno.

Co ztvárňujete nejraději?

Nahé ženy. Ale chci, aby si na mých obrazech byly všechny rovny a aby žádná nebyla hezčí nebo ošklivější než ta druhá. A tak nemají ani obličeje, ani nohy, ani ruce.

Je něco, co byste nikdy nenamaloval? Ať už z principu nebo prostě, že si na to netroufáte?

Když je lukrativní zakázka, jsem schopný se pustit do všeho. Ještě nedávno jsem odsuzoval malíře, kteří se pouští do kubismu a vždycky jim z toho vyleze něco podobného, co už někdy namaloval Picasso. Ale nedávno si jeden můj přítel přál, abych jemu a jeho přítelkyni namaloval kubistické portréty a aby jim to bylo podobné! Nesnadný úkol, ale docela mě ten nápad zaujal a pustil jsem se do toho. A přiznám se, že mi ta práce docela bavila.

Jste ale znám především jako humorista a hudebník. Prozraďte, jak jste se vlastně dostal k hraní na banjo, přece jen „táhnou“ jiné nástroje… Čím vás banjo okouzlilo?

Jeho zvuk mě okouzlil. A líbí se mi dodneška, přestože do banja mlátím skoro šedesát let. Je s podivem, že ještě nejsem úplně hluchý.

V roce 1968 jste odjel na půl roku do Francie, kde jste hrál v pařížských ruských klubech jako sólový hráč na balalajku… Další zajímavý nástroj… Zajímavá doba. Zavzpomínejte prosím…

Ruská muzika se mi vždycky líbila, takže mě výměna banja za balalajku moc nebolela. Francouzi mají rádi originály, a tak protože jsem měl blíže k Rusovi než k černochovi, jazz jsem pustil z hlavy a dal jsem se na častušky a dumky, které Francie miluje. Ale nejvíc jsem tam hrál pro potomky ruské šlechty, bývalých bělogvardějců a ruské elity, které jejich bolševická revoluce vyhnala ze země. Jsou to skvělí lidé, ruský výkvět, který Rusku asi pořád dost chybí.

Banjo, balalajka… Hrajete také na mandolínu. A co víc, jste autorem patentu na Guitariano první sériově vyráběný keyboard pro kytaristy. Kdy a za jakých okolností vznikl nápad na tento keyboard?

Asi před dvaceti lety mě napadlo, že kytaristé dosud nemají keyboard. Tak jsem ho vymyslel.

Představujete jej i na svých koncertech? Kde mají možnost lidé se s ním setkat?

Už na něj nehraju, chtěl jsem jen ukázat, že se na něj dá hrát. Chci se ale na stará kolena zdokonalovat hlavně ve hře na banjo a dvěma pánům sloužit nelze.

Vizualizace nového obchodního centra Outlet Arena Moravia.
Dálniční napojení nebude. Vizualizace outletového centra v Ostravě je zavádějící

Koncertujete již několik desítek let. Kde vás to baví nejvíce v klubech, na koncertech pod širým nebem, soukromých akcích?

Je nám úplně jedno, kde hrajeme a všude hrajeme naplno a s vervou. A pořád se kvůli muzice hádáme jako zamlada.

Jožin z bažin, Zmalovaná, Prachovské skály… Kterou píseň musíte na svých představeních vždycky zahrát, která k vám neodmyslitelně patří?

Ty, co jste vyjmenovala, musím hrát na každém představení, jinak by hodně diváků mělo pocit, že jsme je ošidili.

Na který koncert z poslední doby vzpomínáte nejvíce a proč?

Mé silvestrovské vystoupení pod širým nebem v Bratislavě. Bylo asi dvacet stupňů pod nulou, na pódiu bylo asi pět teplometů, ale na mě žádný nešel. Na to vystoupení nikdy nezapomenu.

Blíží se Vánoce… Jak se Ivan Mládek chystá na vánoční svátky?

Už jsem začal psát psaníčko Ježíškovi.

Jaké bude vaše letošní novoroční předsevzetí?

Chci se příští rok přežírat jen obden, chci omezit pití piva a chci minimálně jednou za měsíc jít na procházku.

Věříte na zázraky?

Ano, když mi bylo deset, zjevil se mi v Babicích u Říčan Jidáš.

Koho obdivujete?

Mého trumpetistu a kytaristu Marka.

Co byste rád udělal, ale neustále to odkládáte na neurčito?

Pořádek v knihovně.

Jaký dárek vám udělal největší radost?

Ohříváček na pivo. Nemám rád, když je přechlazené.

Rozsvícení vánočního stromu na Masarykově náměstí v centru Ostravy.
VIDEO: Rozsvícení vánočního stromu v Ostravě přihlížely davy lidí

Existuje něco z dětství, co byste si chtěl přenést do současnosti, ale už to jednoduše nejde?

Rodiče.

Jaké jsou vaše dobré vlastnosti? A které špatné?

Kašlu na peníze. Jsem čím dál víc vzteklý. Mám strach, že ze vzteku někoho zabiju.

Každý potřebuje občas „vypnout“. Jak si nejlépe odpočinete?

Brnkám si před chatou na kytaru.

Jaký jste řidič?

Neznám řidiče, který by si nemyslel, že je nejlepší.

Umíte vařit?

Jen čaj z bojleru.

Co a koho byste si vzal na pustý ostrov?

Miloše Zemana.

Je nějaké heslo, rčení, moudro, kterým se celý život řídíte?

Lepší špatná kapela než dobré zaměstnání.

Co vás v poslední době trápí?

Levá kyčel.

Ivan MládekNarodil se v roce 1942 v Praze ve znamení Vodnáře. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou. Nikdy v oboru nepracoval a svůj vztah k ekonomii označil za odměřený. Jako dítě se toužil stát autobusákem. Rozhodně nechtěl být zpěvákem. Neobejde se bez piva, dovolenou tráví doma. Nikdy nebyl u kartářky. Nevěří astrologům. V životě se řídí instinktem, umí dělat kompromisy. Rád by se naučil anglicky. Diváci a posluchači znají především jeho Banjo Band, televizní pořady Čundrcoutry show, Country estráda či Cyranův ostrov. Napsal více než šest set písniček, natočil 13 LP, 35 CD, vyšlo mu 13 humoristických knížek a 14 posterů jeho „antiperspektivních“ olejů. A se svým Banjo Bandem odehrál tisíce představení. Manželka Eva je v domácnosti, syn Štěpán je advokát, společnost mu často dělají i vnučky devítiletá Ela a jedenáctiletá Emilie. Bydlí v Dobřichovicích u Prahy.

Mistři světa z přívozského ghetta (zleva) Zdeněk Baláž, Denis Dubnický, Radek Baláž, Jan Koky.
Tanečníci z ostravského ghetta jsou mistry světa!
Minikino v Ostravě
Ostravská filmová seznamka pro seniory: zájem je velký