Kliknutím zvětšíteV současné době vyvíjejí těžařské firmy stále větší tlak na zahájení těžby uhlí v Beskydech a hlavně na Frenštátsku. Navzdory odporu tamních obyvatel. Ostraváci jsou proto rádi, že v jejich městě devastující těžba uhlí skončila.
Jenže se mýlí. Historický střed Ostravy totiž stojí na mohutném ochranném pilíři, který zabraňuje větším škodám, jež by mohly vzniknout v důsledku poddolování. Podle starších studií se zde ovšem nalézá více než padesát milionů tun kvalitního koksovatelného uhlí.
Bezstarostná těžba
V počátcích těžby uhlí na Ostravsku si majitelé nových dolů nedělali starosti s důsledky poddolování. Rubali uhlí jednoduše nejvýhodnějším směrem, bez ohledu na cokoliv. Když se ale v roce 1859 objevily škody na Quasigrochově mlýnu a na budově městské palírny alkoholu, ostravští radní se začali bránit. Stížnosti byly směřovány na Rothschildovy doly. Existují o tom komisionální zápisy. Okresní hejtmanství ve Frýdku proto rozhodlo o vytvoření ochranného pilíře pod městem. Jenže poškozených domů přibývalo. Ochranný pilíř města začíná od břehu Ostravice mezi Novou radnicí a Černou loukou, pokračuje k ulici Poděbradově a Českobratrské směrem ke třídě 28. října. Na východě se táhne okraj pilíře podél někdejší Žofínské hutě a na západě se táhne jeho hranice od Dolu Jindřich ke Komenského sadům.
Ochranný pilíř nutností
Podle nařízení horního revírního úřadu v Olomouci nesměly být pod ostravským náměstím (dnes Masarykovo) žádné sloje. Ty v sousedství musely mít plnou zakládku. K dalšímu územnímu rozšíření ochranného pilíře došlo po dohodě mezi starostou Ostravy, ředitelstvím Rothschildových kamenouhelných dolů a Horním inspektorátem Ferdinandovy severní dráhy v roce 1905. Ústřední část ochranného pilíře tvoří historické jádro města mezi Ostravicí a nádražím Ostrava-střed, mezi někdejší jámou Karolina a Rybnickou ulicí (dnes Českobratrskou), s koridory, na nichž jsou drážní těleso směřující k hlavnímu nádraží v Ostravě-Přívoze a Nádražní ulice.
Jezero v centru města
Po druhé světové válce představovala celková plocha chráněného pilířového obvodu 119,5 hektaru. V roce 1964 se znovu začali odborníci zabývat možností těžby pod Ostravou. Nakonec se mělo ukrojit jen něco asi 18 milionů tun čisté těžby, tedy zhruba třetina dobyvatelného množství.
Hlavní obavu z odtěžování pílíře pod městem však vzbuzovala řeka Ostravice. Výpočty ukázaly, že by vznikla poklesová kotlina o ploše 4,5 hektaru, a to mezi Velkou ulicí, katedrálou Božského Spasitele, hotelem Imperial a rohem Jiráskova náměstí. Jestliže by dno Ostravice pod Sýkorovým mostem zůstalo na dnešních 205 metrech nad mořem, byl by pokleslý střed města níž. V případě mohutné povodně by celá oblast vytvořila souvislé jezero. Nový kostel by byl zatopen možná i do výše dvou metrů. Další varianta plánovačů dokládala, že by k povodni nedošlo, protože by se o 3,5 metru snížila také úroveň hladiny v Ostravici. Zátopám by zabránilo i prohloubení koryta řeky. K tomu ještě zbývá dodat, že problémem ochranného pilíře pod Ostravou se z historického hlediska podrobně a odborně zabýval největší znalec této problematiky Romuald Drlík.
Těžaři jednou přijdou
V poslední třetině minulého století došlo na území Ostravy k uzavření všech dolů a k ukončení těžby uhlí především v důsledku nerentability. Nicméně padesát milionů tun koksovatelného uhlí pod městem nebude jen tak lehce odepsáno, zvláště poté, co budou vyčerpány jeho zásoby na jiných místech. Již dnes uvažují experti o způsobu zakládky odtěžených prostor tak, aby pokles půdy byl prakticky neznatelný. To platí nejen o ostravském ochranném pilíři, ale také o zásobách uhlí v Beskydech. Jde totiž o obrovské bohatství.
Související články:
Fenomén zvaný brenpartyja. I před sto lety v Ostravě zabíjel pančovaný alkohol
36
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
