Jak uvádějí historické prameny, nárok na území si tehdy dělaly obě strany a napětí vyvrcholilo právě v lednu daného roku. V Polsku byly vyhlášeny volby a v rozporu s tehdejšími dohodami se měly konat i na Poláky ovládaném území Těšínska, kde byly rovněž zahájeny odvody do polské armády.

Československo se po marném protestu rozhodlo vojensky zasáhnout, vedením akce byl pověřen podplukovník Šnejdárek. Jeho síly byly tvořeny legionáři z Francie, doplněné armádními složkami a praporem dobroovlníků z Bohumína a z Orlové.

Převoz československých vojáků padlých během bojů o Těšínsko do Orlové v roce 1922.

Převoz československých vojáků padlých během bojů o Těšínsko do Orlové v roce 1922.

Akt smíření

Více jak pět desítek českých obětí bojů, které trvaly do 30. ledna 1919, dnes připomíná památník na orlovském hřbitově, kde se v pátek konal i vzpomínkový akt. „Nepřepisujme už dějiny a tento akt berme zároveň i jako akt smíření. Udělejme za minulostí tlustou čáru a podejme si ruce," řekl v pátek za pořadatele vzpomínkové akce podplukovník v záloze Jiří Bílský, který je víceprezidentem České a slovenské obce dělostřelecké.

Pomník byl odhalen v roce 1928, v roce 1938 byl během polské okupace českého území poničen. Nyní mimo jiné existují i snahy o úplnou obnovu památečního místa, které se po 2. světové válce podařilo obnovit jen z části.

Čtěte více o konfliktu:
Uplynulo 90 let od Sedmidenní války o Slezsko, kdy si mladé Československo musel