Zlepšení hned tak nenastane ani po několika deštivých dnech.

„Pro doplnění půdní vláhy a hladin podzemních vod by byly nejvhodnější déletrvající dešťové srážky a posléze i tvorba a postupné odtávání sněhové pokrývky. Zatímco u půd by se tento efekt projevil prakticky v horizontu dní až týdnů, u podzemních vod s daleko výraznějším zpožděním, tedy v řádu měsíců," vysvětlil vedoucí oddělení hydrologie ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jan Unucka a podotkl, že situaci by neprospěla ani tuhá zima.

„Stav by mohly zkomplikovat výraznější mrazíky a zámrzy půdy, protože by se voda opět nevsakovala a odtékala by po povrchu terénu," řekl.


*Pro zvětšení obrázku na něj klikněte

Aktuální průtoky v řekách jsou stále nízké. „Pohybují se v rozmezí 330- až 364denní vody (statistické číslo, které vypovídá, že takový průtok bývá v uvedeném případě 364 dnů v roce. Čím vyšší číslo je, tím méně vody v řece teče pozn. red.)," uvedl ředitel Povodí Odry Čestmír Vlček, podle kterého proto stále trvají úsporná opatření u průmyslových odběratelů. „Severomoravské vodovody a kanalizace, ArcelorMittal i Biocel Paskov stále odebírají vodu v úsporném režimu a každý měsíc jednáme o případných dalších opatřeních," popsal Čestmír Vlček.

Letošní úroda je kvůli rekordnímu suchu mizivá.

„Panovalo skutečně největší sucho za poslední roky. Celková úroda je zhruba o deset procent nižší. Zaznamenáváme tedy i velký propad v tržbách. Navíc plody nejsou kvůli suchu ani tak kvalitní, takže velký podíl jablek jde na zpracování místo na stoly. Ceny ovoce se kvůli neúrodě mohou zvýšit," přiblížil předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.

Ceny zeleniny zvýší

Pokud chcete letos na podzim nakládat zelí, budete mít nejspíš velký problém jej sehnat. Kvůli suchu se ho letos urodilo rekordně málo.

„U nás se ztráty na výnosu hlávkového zelí pohybují od 80 do 90 procent oproti běžným rokům. Rostliny hlávkového zelí sice sucho přežily, ale na většině porostů se vytvořily hlavičky zelí jen o velikosti tenisového míčku. Hlávkové zelí pro krouhání proto v letošním roce vůbec neprodáváme. V omezené míře prodáváme krouhané zelí. Zájem stálých odběratelů o Otické kysané zelí jsme schopni pokrýt jen zhruba z deseti procent," popsal situaci předseda představenstva Zemědelského podniku Otice Petr Ševčík a vysvětlil, proč ceny zelí i ostatní zeleniny jsou a budou vyšší.

„Úroda hlávkového zelí je určitě nejhorší za celou historii pěstování této zeleniny v Oticích. Sucho, které postihlo náš region, bylo od roku 1947 nevídané," doplnil Petr Ševčík.

Dlouhodobé tropy a výrazné sucho měly za následek i vyhynutí velké části lesních školek. „Místy ztráty dosahují až 50 procent. Týkají se výhradně mladých stromků, které ještě neměly pořádně vyvinutý kořenový systém," uvedl Martin Mati ze společnosti Ostravské městské lesy a zeleň. Tyto ztráty mladé generace dřevin mohou mít neblahý dopad i na cenu vánočních stromků, to ale až v horizontu příštích let.

„Hodně také bude záležet na počasí v dalších letech, ale velice hrubý odhad nyní je, že v horizontu let by cena vánočních stromků mohla vzrůst asi o deset procent," dodal Martin Mati s tím, že pro letošní Vánoce navýšení ceny stromků v plánu není. „Ceny smrčků tak budou opět začínat na 250 korunách. Borovice a populární jedličky budou pochopitelně dražší," dodal Martin Mati. Na trh stromky půjdou již tradičně tři týdny před Vánocemi.

Aby ryby neuhynuly

S velkými vedry a srážkovým deficitem se v létě museli vypořádat také chovatelé ryb.

„Měli jsme velké problémy. V nejparnějších dnech, kdy teploty v noci nešly pod 24 stupňů, nám ryby nežraly," uvedl jednatel firmy Chov ryb Jistebník Antonín Madzia a popsal další úskalí.

„Ve vysokých teplotách se ve vodě také špatně rozpouštěl kyslík, proto jsme ho museli do rybníků vhánět mechanicky, aby nám ryby neuhynuly," popsal Antonín Madzia, podle kterého byly krizové i nulové přítoky z řek.

I přes tyto problémy by ale lidé na vánočních stolech neměli pocítit žádnou změnu. „Letos se pohybujeme na úrovni průměrného výlovu, takže pro moravskoslezský region budeme mít před Vánocemi dostatečné množství kaprů i jiných ryb," dodal Antonín Madzia.

Jejich cena zůstane stejná, konkrétně v případě živého kapra půjde o 75 korun za kilogram.

Už mnoho let si provozovatelé lyžařských středisek v případech, kdy příroda sama dostatečně nenasněží, pomáhají takzvanými sněžnými děly, které rozprašují malé krystalky ledu.

„Vodu k tomu bereme z malé vodní hráze, v níž ale musíme zachovávat měrný průtok, aby místní potok úplně nevyschl. Pokud nebude dostatek vody, nemůžeme zasněžovat. Takovou krizovou situaci jsme už zažili v roce 2010 a doufáme, že se ani letos nebude opakovat," vysvětlil provozovatel Ski areálu Řeka v Beskydech Jan Cienciala.

Klára Kohutová, Petr Jiříček