Do starého sadu občas zavane odér z blízké čističky odpadních vod. Přestárlé jabloně mají větve obsypané plody, a pod stromy se válí spousta padanek. Zdejší jablka jsou drobnější a mají řadu kazů, ale úroda je fantastická. Každý se tu může přesvědčit, že staré jabloně vydatně rodí i při minimální údržbě a bez chemického ošetření. Když Krnované kdysi dávno sad sázeli, měli jiné potřeby než my. Kromě perfektních jablek zužitkovali i nestandardní a podřadné jakosti. Třeba na krmení dobytka, na kompoty a štrůdly, na sušení, moštování či na pálenku.

„Letos jsme se dostali k posekání trávy až na podzim, ale podívejte se, že i bez údržby sad přinesl rekordní úrodu. Skončilo to dlouhé sucho, takže slušnou úrodu a vysoký obsah šťávy při moštování letos hlásí všichni zahrádkáři na Krnovsku. Tady chceme veřejnosti názorně ukázat, jak plodí staré stromy a staré odrůdy i bez chemického ošetření,“ představil specifika starého krnovského městského sadu Lukáš Matela ze spolku Slezské odrůdy.

Každý si může nasbírat

Teď, když je pokosená tráva, se každý může přijít podívat jak dozrávají staré odrůdy. Neoplocený sad je snadno dostupný. Spartany chutnají sladce jak z babiččiny zahrádky, zato strýmky mají hnusnou barvu i chuť. U této odrůdy se s tím počítá. Její jablka primárně sloužila ke krmení dobytka.

Strýmka má obrovské výnosy a univerzální odolnost vůči chorobám i škůdcům. Jablka jsou neuvěřitelné trvanlivá, takže dřív se strýmky skladovaly venku na hromadách jak písek. V sousedství spartanu a strýmky můžeme otestovat třeba Bernské růžové, Croncelské, Starkinson, Malinové hornokrajské i další staré odrůdy.

„Na počátku byla představa volně přístupného městského sadu, který je ukázkou starých regionálních odrůd a současně funguje jako hodnotným ekosystémem. Spolupracujeme nejen se sadaři, ale i s ornitology,“ vysvětlil Lukáš Matela.

Odumírající strom? Nevadí

Jede pravidelně založený sad. Kromě jabloní jsou zde zastoupeny i hrušně, slivoně, třešeň a ořešáky. Kromě perspektivních stromů, které lze zmladit řezem, jsou zde ponechány i stromy přestárlé a dožívající. „Z některých zbylo jen torzo. Ty žádné plody nepřinesou, ale odumírající dřevo je biotop pro organismy, které do extenzivních sadů patří. Proto s jejich odstraňováním nespěcháme. Nejdůležitější je tu likvidace náletových dřevin, protože ovocné stromy jsou extrémně světlomilné. Jen dobře osluněný ovocný strom přináší kvalitní úrodu,“ uzavřel Lukáš Matela.

Spolek s pomocí dobrovolníků udržuje městský sad u čističky, který vysázeli naši předci, ale současně v Chomýži vysázel nový genofondový sad, aby rozmanitost tradičních regionálních odrůd uchoval pro naše potomky.