„Na medicíně nás všechny připravovali na to, jak lidem zachraňovat jejich zdraví či životy, ale až na pár výjimek se nikde na fakultách neučí, jak postupovat, když možnosti a způsoby pro záchranu nejsou,“ uvádí primářka kopřivnické léčebny dlouhodobě nemocných Dagmar Palasová.
Ta působí také v Mobilním hospici Ondrášek (MHO) a je garantkou jeho programu vzdělávání kolegů v nástavbovém oboru paliativní medicína. „Před několika lety se o to zajímali jen dva tři čeští lékaři ročně. Nyní je to deset patnáct. Chtějí se postarat i o tu část svých pacientů v pokročilých stadiích život ohrožujících chorob,“ popisuje Palasová.
Nejdůležitější je podle ní zvládat symptomy takových pacientů především zbavovat je bolesti a utrpení. Ale i úzkosti či depresí.
„Reagujeme nejen na fyzický, ale i psychický, sociální a spirituální stav, a směrem k příbuzným vedeme takovou komunikaci, aby byli srozuměni s tím, co a proč děláme,“ vysvětluje Palasová.
Podle projektové koordinátorky MHO Nadi Satolové nastoupí první lékařka na výuku paliativní medicíny v září. „Bude vyjíždět s našimi lékaři a doprovázet je na každém kroku,“ pokračuje Satolová s tím, že podle akreditace udělené Ministerstvem zdravotnictví ČR musí příprava k příslušné atestaci trvat nejméně dvanáct měsíců.
Ondrášek v programu spolupracuje s Masarykovým onkologickým ústavem v Brně, Institutem postgraduálního vzdělávání v Praze či fakultními nemocnicemi v Ostravě i Olomouci. V moravskoslezském regionu je jediným zařízením s touto platnou akreditací. „Znamená to, že jsme splnili požadavky na personální i materiální vybavení a fungujeme na takové úrovni, abychom dovedli školit další lékaře… a ti se u nás měli co naučit,“ říká Satolová.
Pro mobilní hospic podle ní znamená udělení akreditace fakt, že provádí svou činnost dobře, a že i medicínská veřejnost uznává jeho odbornost. Ondrášek se stará o nevyléčitelně nemocné od roku 2004, v poslední době přibírá k dospělým i dětské pacienty. Vloni se věnoval celkem 143 dospělým v průměrném věku 66 let, zdravotní sestřičky MHO u nich strávily celkem 1907 hodin. Dětí ošetřoval za stejné období třiadvacet. Šest jich bohužel zemřelo, ale čtyřem dalším se stav zlepšil tak, že další péče MHO přestala být zapotřebí.