Nejen vozíčkáři se tak mohou dopředu podívat, kde na ně na území slezské metropole číhají nástrahy, které budovy, chodníky, parkoviště i zastávky městské hromadné dopravy jsou nebo nejsou bezbariérové.

Denně se s těmito záležitostmi potýká například také Opavan František Šenk, který je vinou úrazu z mládí upoután na invalidní vozík. Je tedy podle něj město k handicapovaným občanům vstřícné? „Musím říci, že jsem mapu ještě nepoužil, a to z jednoho důvodu. Opavu znám totiž dokonale, bezbariérově ji prožívám už mnoho let. Co se aktuální situace týká, začíná se to lepšit, i když pořád je ještě na čem pracovat. Když se například staví nebo opravují objekty, vždycky se pak do nich podívám a testuji, jak jsou přístupné, učinil jsem tak v případě Slezského zemského muzea, Kulturního domu Na Rybníčku, či nové Bredy. Zde je například problém dostat se k lékárně v přízemí,“ říká František Šenk, který se pak o své poznatky pravidelně dělí se čtenáři magazínu Vozka, který pojednává právě o životě na vozíku.

Slavil úspěch

Na projektu Opava bez bariér spolupracuje město s jeho autorem Pavlem Carbolem, mimo jiné také vozíčkářem. Zaznamenávání do mapy se děje postupně, už nyní se však lidé dozví třeba o přístupnosti zastávek, některých přechodů, Hlásky, divadla, Obecního domu i míst veřejné správy, plánuje se mapování dalších přechodů, chodníků a stezek. Projekt se dostal mezi pět finalistů Ceny Mosty 2018, kterou vyhlašuje Národní rada osob se zdravotním postižením. Ačkoli hlavní cenu sice nezískal, dočkal se uznání. „Tento velmi přínosný projekt je teprve v začátcích, ale do budoucna jej určitě chceme dále rozvíjet a vylepšovat,“ uvedl náměstek opavského primátora Igor Hendrych.