Kliknutím zvětšíteNa údržbu a opravy každoročně poskytuje Moravskoslezský kraj jejich vlastníkům, což jsou většinou obce, neinvestiční dotace.
„Ministerstvo obrany pověřilo Moravskoslezský kraj, aby realizoval pilotní projekt v rámci celé České republiky. Od roku 2011, kdy byl tento projekt nazvaný Zachování a obnova historických tradic v Moravskoslezském kraji spuštěn, kraj do údržby válečných hrobů vložil 1,55 milionu korun," uvedl náměstek moravskoslezského hejtmana Josef Babka.
O individuální dotaci na zabezpečení péče o válečné hroby v roce 2015 požádalo 27 subjektů. Členové pracovní skupiny, ustanovené krajskou radou, vybrali šestnáct subjektů (15 obcí a jeden Farní sbor Slezské církve evangelické a. v. v Gutech), kterým vyhověli.
Nejnaléhavější
„Pracovní skupina vybrala ty nejnaléhavější, kdy rekonstrukci či opravu válečných hrobů kvůli špatnému technickému stavu a vzhledu není možné dál odkládat," vysvětlil náměstek Babka s tím, že na jeden válečný hrob nebo pietní místo kraj může poskytnout maximálně čtyřicet tisíc korun.
Opravy pomníků jsou jednou ze součástí plánovaných oslav 70. výročí konce druhé světové války a osvobození Československa, připomenutím největší vojenské operace tohoto konfliktu na našem území Ostravsko-opavské operace , které Moravskoslezský kraj ve spolupráci s městem Ostravou, Armádou České republiky a dalšími partnery připravuje.
Válečné události v kraji připomínají památníky
Mají nejrůznější podobu a připomínají mnohé milníky války od odporu vojáků v Čajánkových kasárnách po osvobození.
Tank s číslem 051
Tank s číslem 051 památník 1. československé tankové brigády.
Účast příslušníků První československé samostatné tankové brigády v SSSR při osvobození Ostravy připomíná památník ve Slezské Ostravě s československým tankem čísla 051, který jako první osvobozoval město.
Památník byl slavnostně odhalen 30. dubna 1948 u vchodu do Komenského sadů. V souvislosti s výstavbou nového mostu přes Ostravici a nové komunikace do Michálkovic pak byl 25. dubna 1980 přemístěn na Zámostí ve Slezské Ostravě.
Výtvarné architektonické řešení památníku je dílem autorského kolektivu akademického sochaře Augustina Handzela a architekta Evžena Friedla.
Je vytvořen ze slezské žuly o velikosti 15 krát 13 krát 6 metrů. Na dvoustupňovém vydlážděném prostranství stojí zkosený kvádr, na kterém je umístěn tank 051.
V loňském roce byla provedena oprava památníku, vyčištění, oprava přístupového schodiště a okolního prostranství.
Památník byl zapsán do státního seznamu kulturních památek v roce 1958.
Osoblažský památník
Osoblažský památník osvobození Rudou armádou
Osoblaha si právě připomíná nejen sedmdesát let od příchodu Rudé armády, ale také čtyřicet let od položení základního kamene velkolepého památníku této události. Jeho výtvarné pojetí odpovídá tomu, že vznikl v období normalizace. Památník z roku 1975, postavený podle návrhu Brázdila a Adamce, se skládá z několika prvků rozmístěných na rozlehlé vydlážděné ploše před paneláky.
Tři abstraktně pojaté sochy mají symbolizovat dlaně, ze kterých vzlétá holubice, postavu ženy a stisk rukou na znamení družby. Sochu doplňuje skutečné protiletadlové dělo. Základní kámen památníku doplňuje deska s reliéfem známého pražského sousoší „Sbratření", které je nejznámějším symbolem Svazu československo-sovětského přátelství.
Obelisk v Novém Jičíně
Obelisk, jenž stojí nedaleko hlavního vchodu hřbitova v Novém Jičíně, slouží jako pietní místo, které je zasvěceno obětem obou světových válek.
Obelisk, jenž stojí nedaleko hlavního vchodu hřbitova v Novém Jičíně, slouží jako pietní místo, které je zasvěceno obětem obou světových válek. Je nepřehlédnutelně umístěn na hlavní cestě napříč hřbitovem.
Byli jediní, kteří se postavili okupantům
Datum 14. březen 1939 je nesmazatelně vepsáno do historie Frýdku-Místku. Tento den se posádka zdejších Čajánkových kasáren jako jediná v republice postavila se zbraní v ruce okupantům. Po půlhodinovém boji začaly vojákům docházet náboje. Nakonec se od kanceláře velitele praporu podplukovníka Štěpiny ozvalo troubení „Zastavte palbu!". U udržovaného památníku v místecké ulici 8. pěšího pluku si každoročně 14. března připomínají výročí tohoto hrdinného odporu.
Památník v ulici 8. pěšího pluku ve Frýdku-Místku.
Hrabyňský památník spadá pod muzeum
Příznivci dějin druhé světové války si na své přijdou v hrabyňském Národním památníku II. světové války, který po roce 1989 přešel pod správu Slezského zemského muzea společně s Areálem československého opevnění v Hlučíně-Darkovičkách. Celkový vzhled památníku snad ani není nutno přibližovat. Kdo už někdy vážil cestu mezi Opavou a Ostravou, nemohl si nevšimnout rozlehlého areálu. V těsné blízkosti se nachází také vystavená bojová technika.
Národní památník II. světové války se nachází na půl cesty mezi Opavou a Ostravou v Hrabyni.
Uvnitř se pak můžete podívat na jedinečné expozice. Ať už se jedná o Města v troskách, která mimo jiné líčí bombardování Ostravy, anebo Oběti a vrazi, jež návštěvníky seznamuje s jedním z nejhorších koncentračních táborů Mathausem, kde byli vězni mučeni v nesnesitelných podmínkách. Zemřelo zde 122 tisíc lidí. Z Hrabyně to není daleko do Darkoviček, kde byl mezi lety 1935 až 1938 vybudován pevnostní areál. Tvoří ho celkem tři pěchotní sruby a jeden tzv. lehký objekt.
Vzpomínají i na polské spoluobčany
Pomníky v Karviné jsou věnovány také obětem z řad místní polské menšiny. Jeden z nich se nachází přímo vedle klubovny PZKO ve Starém Ráji. Pod nápisem Obětem nacismu 1939-1945 v polském jazyce je uvedeno 32 obětí z řad místních občanů. Obětem takzvaného Polenlágru je věnován pomník na hřbitově v části Mizerov. Polenláger se nacházel poblíž nynějšího obchodního domu Kaufland v Karviné. Jak uvádí internetový portál Spolku pro pietní vojenská místa, ze kterého čerpáme i tyto informace, Polenlágry byly také v Dolním Benešově, Skrochovicích, Petrovicích a v Bohumíně.
V našem kraji jsou stovky válečných hrobů
Pomník v Komenského sadech v Ostravě byl odhalen v roce 1946.
Centrální sloup s pěticípou hvězdou, dvě ramena obložená žulovými deskami s nápisy a dva dlouhé figurální bronzové reliéfy tvoří památník u hlavní brány Komenského sadů v Ostravě. Byl odhalen v roce 1946 u příležitosti prvního výročí osvobození Ostravy a navrhl jej architekt Josef Jírovec a výtvarnou výzdobu navrhli sochaři Konrád Babraj a Karel Vávra.
Je zde uloženo více než 650 uren s popelem vojáků Rudé armády a občanů Ostravy, kteří padli při osvobozování města. Za pomníkem se nachází 13 desek se jmény vojáků Rudé armády, pod nimi ale urny nenajdeme. Největší památník padlým za druhé světové války v Ostravě byl roku 1988 prohlášen národní kulturní památkou.
Nejvíce válečných hrobů a pietních míst je v katastru Frýdku
Na území Frýdku-Místku se nachází celkem 23 válečných hrobů a pietních míst. Deset se jich nachází v katastru Frýdku, čtyři jsou v Místku a pět v Chlebovicích, pietní místa a válečné hroby jsou dále v Lískovci, ve Skalici a v katastrálním území Panské Nové Dvory. V loňském roce byla běžná údržba zaměřena na údržbu a úpravu samotných válečných hrobů a úpravu okolí, náklady podle magistrátu přesáhly 49 tisíc korun.
„Dále byly vynaloženy mimořádné náklady na opravu válečných hrobů, a to ve výši 66 878 korun," uvedla mluvčí magistrátu Jana Matějíková. Dodala, že letos město přispěje k důstojnému uctění památky obětí 2. světové války. Například na frýdeckém hřbitově bude opraven „Památník padlým příslušníkům Rudé armády při osvobození Frýdku" věnovaný 1 043 obětem padlých důstojníků a vojínů Rudé armády, jejichž ostatky jsou uloženy ve velkém společném hrobě přímo na frýdeckém hřbitově.
Památník padlých v Odrách.Pomník připomíná téměř dvacet sovětských obětí války
Psal se 5. květen 2002, když do společného hrobu u Památníku padlých v Odrách uložili společně Nikolaj Vasiljev, rada z ruského velvyslanectví, a Pavel Matůšů, starosta Oder, ostatky neznámého ruského vojína. Ty nalezli členové historického klubu Tomáš Petrusek a Pavel Lapčík, oba z Oder, 28. května 2001.
„Zajímáme se o věci z druhé světové války. Šli jsme s minohledačkou a narazili jsme na polní lopatku," přiblížil tehdy objev na jižním svahu Pohoře, místní části Oder, Tomáš Petrusek.
Dvojice pak nalezla ještě sovětskou přilbu, vidličku, lžičku a jídelní šálek, obuv, zbraň Mosin nagan 7,62 a náboje. Neznámý voják byl zatím posledním, jehož ostatky spočinuly pod pomníkem, kde je od listopadu 1945 pochováno osmnáct rudoarmějců, kteří padli v bojích, zemřeli v oderské nemocnici po zranění či byli zastřeleni na útěku z německého zajetí.
Na svém posledním jednání letos v lednu zastupitelé schválili revitalizaci tohoto pietního místa za zhruba půl milionu korun. Na památníku se objeví destičky se jmény padlých vojáků, u nichž byla zjištěna identita, na podstavci pomníku přibude pěticípá hvězda.
Sovětští zajatci mají společný hrob
Obce na Karvinsku si připomínají dny osvobození v rozmezí 1. až 3. května. Na místních hřbitovech je také několik válečných hrobů a památníků jak sovětským vojákům, tak civilním obětem války z řad místního obyvatelstva. Na starém karvinském hřbitově (Karviná-Doly) je například opravený společný hrob sovětských zajatců.
Nad jmény 73 zastřelených sovětských zajatců, kteří v době 2. světové války 1939 až 1945 museli pracovat za velmi těžkých podmínek na okolních šachtách a různých jiných těžkých pracích, je nápis tohoto znění. Zde odpočívají naši osvoboditele, kteří položili životy na oltář vlasti. Několik památníků na květnové události v roce 1945 najdeme i v Dolní Lutyni. V den osvobození padl v obci sovětský voják Viktor Amelin a v roce 1949 byl v obci odhalen pomník na paměť rudoarmějců. V podstavci je umístěna dělová nábojnice s pamětní listinou.
Vojenské hřbitovy v Hlučíně
Dvě pohřebiště vojáků padlých v druhé světové válce se nacházejí v Hlučíně. Hřbitov vojáků Rudé armády leží nedaleko místa, kde jsou pohřbeni němečtí vojáci. Hřbitov, na kterém odpočívají ruští vojáci, se částečně rozprostírá i na pozemcích bývalého židovského hřbitova. Na hřbitově vojáků Rudé armády je přes tři tisíce hrobů, na německém pohřebišti je padlých vojáků zhruba sto dvacet. Oba vojenské hřbitovy vznikly krátce po skončení druhé světové války.
Společně odpočívají v Bruntále
Bruntál V roce 1946 byla provedena exhumace těl sovětských vojáků, padlých za druhé světové války v tehdejších okresech Bruntál, Krnov, Rýmařov a Moravský Beroun. Ve všech těchto lokalitách byly rozptýleny jejich hroby. Těla putovala do společného hrobu na bruntálském hřbitově, který tam je dodnes.
Mezi válečnými mrtvými bylo také sedmnáct vojáků, nalezených při likvidaci minového pole nedaleko Krnova, u státní hranice s Polskem. Přímo v Bruntále zemřelo v době od 10. do 22. května 1945 na zranění z bojů sedmadvacet důstojníků a vojáků. Poválečný předseda Místního národního výboru v Bruntále Ladislav Hladký slíbil zástupcům Rudé armády, že město Bruntál převezme památník do své péče. „Poslední ostatky vojáků z druhé světové války byly nalezeny u Slezských Rudoltic v roce 1968, a také ty byly převezeny na bruntálský hřbitov," řekl bruntálský historik Josef Cepek.
Zpravodajové Deníku
33
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
