Kliknutím zvětšíte„Jízdy z historickými autobusy jsou dobrovolné a šoféři na ně stojí fronty. Je nás moc, které to láká. Rádi to děláme klidně zadarmo,“ konstatuje sedmadvacetiletý řidič DPO. V této profesi je sedmým rokem a nejčastěji se střídá na celodenních směnách na lince č. 39 – s tátou, taky Mirkem, veteránem s pětadvaceti lety za volantem autobusu ostravské městské hromadné dopravy.
Mirek Burek mladší začíná ještě na hranatých Karosách 900, dále jezdívá s Renault CityBusy, nakonec fasuje nejmodernější Solaris Rubino čtvrté generace. „Historické vozy, to je ovšem něco jiného. Mám k nim velký respekt, jejich ovládání je náročnější, netroufám si s nimi jezdit, jako s novými,“ vysvětluje. Upozorňuje na chybějící klimatizaci, horší zatáčení, vypadávání posilovače řízení…
Na typ Škoda RTO 706 podle svých slov vůbec nemá. „Schopnosti ani kartu na tachograf, který tam je. K jízdě s přívěsem navíc šofér potřebuje v řidičáku éčko, a to mi chybí,“ přiznává. Na červencové vyjížďky pro veřejnost mu tedy v garážích přidělují dvounápravový městský autobus Karosa ŠM 11. Řečený „ešemka“. Vůz číslo 5842 slouží na linkách v Ostravě od září 1981 do června 1990.
„Jezdíval a provoz skončil dříve, než jsem se narodil. Pro fanouška autobusů, jakým jsem já, to hodně znamená,“ poznamenává Mirek s tím, že šestým rokem též patří ke kroužku milovníků historických vozů DPO. A právě díky kamarádovi Alešovi má možnost šoférovat staré autobusy… o něž vedou kolegové doslova boj. Do pořadníku dostávají, pokud někdo z kroužku srdcařů nemůže jezdit.
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
