V čele ostravské zoo působí letos už desátým rokem. Její součástí se stal před téměř čtvrt stoletím. Podle ředitele Zoo Ostrava Petra Čolase zahrada nyní prochází tím nejúspěšnějším obdobím.

„Máme za sebou kus práce a nyní sklízíme její plody. Málokterá zahrada v Česku má tak bohatou nejen faunu, ale i botanickou sbírku," říká ředitel Petr Čolas.

V rozhovoru, který poskytl Deníku, se mimo jiné rozpovídal o posledním ostravském slůněti, velkých stavbách, které letos svým fungováním obohatí zoo, a o plánech do budoucna.

Pracovníci zoo se budou poprvé od sedmdesátých let stěhovat do nového komplexu. Už víte přesné datum, kdy se otevře nový vstupní areál?

Vstupní objekt je už zkolaudovaný a pod patronací statutárního města. Magistrát města Ostravy vypsal veřejnou zakázku, která se týká kompletního vybavení interiéru celého objektu. Počítali jsme s tím, že si část deset až dvacet let starého nábytku, který máme v současném zázemí, sestěhujeme do nové budovy, ale magistrát nám vyšel maximálně vstříc a budeme nejen v novém ale i s moderním a reprezentativním vybavením. Zkrátka nepříjdou ani návštěvníci, pro které zde budou vybudovány nové lavičky, toalety pro veřejnost, společenský sál pro přednášky a zooshop. V tuto chvíli však nedokážeme ještě říct, kdy se přestěhujeme.

Zoo Ostrava.

Ředitelem ostravské zoologické zahrady jste už delší dobu. Když se podíváte v čase zpět a porovnáte předešlá období s tím současným, prožívá teď zahrada své dobré, nebo špatné časy?

V zahradě působím čtyřiadvacet let. Jednoznačně prožíváme nyní tu nejlepší etapu za celou dlouhou historii. Je to dáno celou řadou faktorů, jedním z nich je například to, že se povedlo nalézt společnou řeč s vedením města, které vnímá naši organizaci velice kladně. Stejně tak i veřejnost. Lidé se za svoji zoologickou nestydí, a to je velmi důležité. S finanční pomocí magistrátu se za poslední dobu vybudovala v zoo hromada věcí. Stále je však co zlepšovat. Nyní sklízíme plody té dlouholeté předešlé práce. Málokterá zoologická zahrada v Česku má například tak krásnou botanickou úpravu. Máme největší kolekci rododendronů ve střední Evropě.

Hodně probíraným tématem je čtyřměsíční slůně. Je něco, co v médiích nezaznělo, ale chtěl byste, aby to lidé věděli?

Obecně mohu říct, že tady bude vždy určitá skupina zvířat, která u lidí vyvolává silné emoce. Když se těmto emocím moc popustí uzda, nepracuje se s fakty, ale jen s pocity, tak úspěch, kterého ve věci dosáhneme, nebude nikdy dlouhodobý. Ke slůněti mohu říct, že jeho stav je trvalý a k žádným dalším změnám nedochází. Zvíře úspěšně přibírá na váze, roste a vyvíjí se. Žádné abnormality u něj nepozorujeme, ale tohle všechno vůbec nic neznamená. Netvrdím, že v přírodě nemůže dojít k nějaké výjimce, možná to mládě bude první na světě, které překoná všechna rizika, ale zároveň nemůžeme přehlížet všechny zkušenosti a fakta o odchovaných slůňatech v celém světě. Přehnané medializaci slůněte a neustálému probírání tohoto tématu se bráním také proto, že zahrada nechce vydělávat na tom, že se k nám lidé pohrnou podívat jenom kvůli slůněti. Přišlo by mi laciné a pokrytecké jít touto cestou. To nejsmysluplnější, co jsme mohli udělat, bylo vyhlásit sbírku na průzkum sloních nemocí.

Sloni v ostravské zoo.

Kolik peněz se už sešlo ve veřejné sbírce na podporu výzkumu sloních nemocí? Budou zprovozněny dárcovské multimediální zprávy?

Doposud se vybrala částka v řádu desetitisíců. Neočekávám, že se sejdou milony, ale počítám, že se povede vybrat určitě pár set tisíc korun. Zatím jsme žádné peníze Leibnizovu institutu pro výzkum zvířat v Berlíně nepřeváděli. Shromaždují se na speciálním účtu, který byl pro tento účel zřízen. Teprve až se sejde nějaká významnější částka, peníze půjdou na účet magistrátu a zastupitelstvo města rozhodne o převodu. Dárcovské multimediální zprávy ještě zprovozněny nejsou kvůli desítkám formulářů, které se musí vyplnit a schválit. Usilovně ale na tom pracujeme. Holt žijeme ve složité administrativní době. Doufám, že větší obnosy přinesou do sbírky spíše mincotoče ve sloninci než tyto SMS.

Safari afrických sudokopytníků by mělo být brzy otevřeno. I kolaudace pavilonu Evoluce se pomalu blíží. Jsou v realizaci staveb nějaké změny?

Pavilon evoluce. Ilustrační foto.

Vše je přichystáno tak, aby od prvního prázdninového dne začal zkušební provoz safari. Každý zkušební provoz sebou ale nese rizika, že vše nebude klapat tak, jak má. Několik příštích týdnů a měsíců teprve ukáže, co všechno musíme ještě vylepšit. Není možné zajistit, aby všechno stoprocentně fungovalo.

Co se týká pavilonu Evoluce, rada města schválila veřejnou zakázku na dodávku umělé vegetace. Věřím, že na podzim budeme moci stěhovat první zvířata. V pavilonu Evoluce pak najdou své útočiště mimo jiné šimpanzi a vzácní kočkodani Dianini. Většina lidí ani neví, jak vypadají, ale jsou to moji oblíbenci. V ostravské zoo máme největší tlupu zástupců tohoto druhu na světě.

Usilujete v budoucnu o umístění tučňáků? Má ostravská zoologická zahrada ještě nějaké další plány?

Ano, ale není v našich silách přivézt do Ostravy například tučňáky císařské, kteří žijí na pólu. Málokdo ale ví, že přímo na rovníku žijí také tučňáci. Pohybují se v prostředí, kde je přes den kolem pětatřiceti stupňů Celsia, ale voda má díky tamějším mořským proudům jen dvanáct stupňů. A právě o těchto uvažujeme. Nebude jim totiž vadit naše klima. Budeme ale muset do jejich budoucí ubikace použít solární panely, které jim v teplých dnech ochladí vodu tím nejlevnějším možným způsobem na teplotu, na kterou jsou zvyklí.