„Stával na křižovatce ulic Těšínská a Na Baranovci pod slezskoostravskou radnicí, kde je dnes kruhový objezd,“ uvádí Eva Mertová, geoložka z Ostravského muzea. Jeho pracovníci narážejí na zprávy o památníčku náhodou při přípravě výstavy o vulkanické historii Moravy a Slezska (stále přístupné až do 3. března).

Česká geologická služba v Praze poskytuje jediné vodítko - starý snímek skulptury. Na největším balvanu stojí psáno: Čedič z lomu Hanuše Wilczka ve Slezské Ostravě, pevnost 3269 kg/cm². A více se zjistit nedaří. „Památníček zmizel snad s rozšiřováním Těšínské ulice. Mohli by nám pomoci pamětníci,“ pokračuje Mertová.

Ta připomíná, že Ostrava nemá jen minulost havířskou, ale taktéž lomařskou. I to je činnost „prováděná hornickým způsobem“ a obě profese také uctívají za svou patronku sv. Barboru. „Čedič dobývali v oblasti Jaklovce od předminulého století asi až do třicátých let minulého století. Sloužil ke zpevňování tehdejších cest,“ vysvětluje.

Po kamenících a dělnících původem z Itálie a Maďarska zůstává v dnešní době i pojmenování slavného stadionu ostravského Baníku Bazaly. „Označovali totiž čedič právě německým výrazem basal. Jejich osadě se tak začalo říkat Na Bazalech,“ upřesňuje geoložka s tím, že největší z balvanů v okolí měl třímetrový průměr.

Čedič/bazal je podle ní pozůstatkem erupční činnosti v třetihorách, při níž vznikaly známé sopky na Bruntálsku Velký i Malý Roudný, Uhlířský vrch, Venušina sopka. „Setkávali se s ním taktéž ostravští havíři v podobě takzvaných tonsteinů ve slojích či brouscích mimo uhelné vrstvy. Něco z toho je vidět na Landeku,“ podotýká.

Například i současná restaurace Stará Kuželna (nacházející se na dohled od místa výskytu nezvěstného památníčku) stojí v bývalém lomu. „Čedičové balvany jsou součástí krajiny na Slezské. A někde tady by se mohl nacházet i památník,“ dodává Mertová.