VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ostravský speleolog: V Beskydech může najít jeskyni v podstatě každý

/TÉMA DENÍKU/ Jedinou veřejně přístupnou břidlicovou štolu v Česku brzy slavnostně otevřou členové Spolku Zálužné. Svět může za kouzly podzemí jezdit k nám, tvrdí jeskyňář Jan Lenart.

8.5.2018
SDÍLEJ:

Geomorfolog a jeskyňář Jan Lenart.Foto: Archiv

Do Raabovy štoly historického břidlicového dolu z 19. století vstoupí v sobotu 19. května i další návštěvníci. Poznají tak historii místa, které dříve sloužilo k těžbě pokrývačských břidlic v Nízkém Jeseníku.

„Návštěvníci se mohou z komentáře průvodce dozvědět informace o způsobech těžby břidlice a ve štole mohou vidět typické prvky břidlicového podzemí jednotlivá patra dolu, zakládky, komín, slednou štolu a dobývací komoru. Seznámí se s technologií těžby břidlice v hlubinných dolech na konci 19. století,“ řekl místopředseda Spolku Zálužné Petr Zahnaš. Členové tohoto spolku také zajišťují prohlídky štoly pro veřejnost.

Raabova štola na Vítkovsku spadá pod projekt Krajina břidlice, který se snaží zastřešit bohatství břidlicových dolů v oblasti Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů.

BEZ NADŠENCŮ TO PŮJDE TĚŽKO

Právě nadšence pokládá ředitel Moravian-Silesian Tourismu David Karčmář za zásadní hybnou sílu při snahách o turistické využití podzemního dědictví.

„Pokud bude mít jejich projekt hlavu i patu a kraj ho shledá zajímavým a přínosným pro cestovních ruch, tak by byl sám proti sobě, kdyby nechtěl tyto aktivity podpořit,“ řekl David Karčmář.

Zastáncem využití podzemí v cestovním ruchu je i geomorfolog z Ostravské univerzity Jan Lenart, který ale vidí rezervy v ochraně podzemního dědictví. „Kdejaká tvrz a pozůstatek hradeb se chrání, ale doly ne, i když by z hlediska technologických postupů mohly být klidně technickými památkami. Většinou se chrání jen díky tomu, že v nich zimuje nějaký chráněný druh. Až v poslední době se o dolech začíná uvažovat jako o historickém dědictví,“ tvrdí Lenart.

Některá důlní díla potkalo zasypání odbornou firmou, a jejich historická hodnota se tak ztratila. Někdy se ale zasypávání chopili i obyvatelé a z dolu si udělali skládku.

„Na Vítkovsku dříve některé šachty zasypali třeba materiálem ze zbouraných budov, takže tam dneska jsou vylité oleje. Je to prakticky skládka. Látky se možná dostávají do pitné vody a do studní tamních obyvatel,“ upozorňuje Jan Lenart.


*Pro zvětšení na zajímavosti klikněte

Svět může za kouzly podzemí jezdit k nám, tvrdí jeskyňář Jan Lenart

Ilustrační foto.Jakožto geomorfolog se zabývá procesy na zemském povrchu, coby jeskyňář Jan Lenart objevuje v Beskydech tak trochu jiný svět, který nám všem leží pod nohama. „Vylezete z jeskyní, ujdete dvacet metrů a jste na stezce, kde je milion borůvkářů,“ říká Lenart. A právě to mu na skrytém podzemním světě připadá tak skvělé.

Před čtyřmi lety jste s kolegy našel v Beskydech jeskyni Mraznica. Jak hledáte jeskyně?
V místě skalnatého sesuvu dokážete v létě odhadnout, že by tam jeskyně mohly být. V zimě potom z jeskyně stoupá teplý vzduch, který se v ní přes léto nahromadil. Dostane se i přes suť, která vstup do ní třeba zakrývá, a rozpouští sníh. Někdy můžete vidět, jak vychází ven v podobě páry. Místo si poznačíte a další léto tam zkusíte kopat. V Beskydech může najít jeskyni v podstatě každý.

Jak zjišťujete, že je sestup do jeskyně bezpečný?
Díváme se, jestli je jeskyně stabilní a zda stěny i strop tvoří pevná hornina. Když je kolem nás spousta suti, která se na dotyk hýbe, neměl by v člověku převážit objevitelský instinkt. Musíme rozeznat nebezpečí stejně jako lyžaři na lavinovém svahu. Existuje poučka: Neboj se říci „ne“. Není ostuda se vrátit.

Stal se vám už někdy vážnější úraz?
V Ondrášových dírách na Lysé hoře jsem uklouzl, spadl několik metrů dolů a podřel si záda. Znám ale historku o jeskyňáři, který šel sám v devadesátých letech v zimě na kontrolu netopýří populace. Došly mu zdroje světla, a ačkoliv byl už deset metrů pod vchodem do jeskyně, nedokázal najít cestu ven. Lidé ho na druhý den začali hledat a někdo se dovtípil, kam šel, protože se o tom náhodou zmínil. Našli ho podchlazeného ležet v jeskyni. Takže vždycky chodit ve dvou…

A před odchodem nejlépe někomu zavolat, že vcházíte do jeskyně a že se za určitou dobu ozvete. Ve tmě nemá smysl se pohybovat, protože můžete jednoduše spadnout do nějaké propasti. Jediná možnost je tak zůstat na místě a čekat. Do jeskyní ale chodí většinou vycvičení jeskyňáři a klidní lidé, takže nejsme zbrklí. V jeskyních člověk většinou vyhledává klid, je tam absolutní ticho.

Jaký jste měl pocit z absolutního ticha?
Je to tísnivý pocit. Slyšíte, jak vám hučí tělo, jak v něm proudí tekutiny, takové šumění. Můj mozek se vyděsil a na sekundu mě napadlo, že jsem třeba ohluchl. Ze strachu jsem se radši pohnul, abych nějaký zvuk udělal. Byl to zvláštní okamžik, který jsem zatím zažil jenom jednou v nejhlubší větvi Ondrášových děr asi čtyřicet metrů pod zemí.

JAN LENART - narodil se v roce 1985 v Ostravě, kde vystudoval environmentální geografii a ochranu a tvorbu krajiny.

Jako člen České speleologické společnosti zkoumá jeskyně, doly a další podzemní prostory.

Zároveň působí na Ostravské univerzitě, kde provádí výzkum a také přednáší.

Jaké vybavení si berete na výpravy do podzemí?
Máme jeskyňářský overal, pod ním ještě zateplovací vrstvu, dále přilbu, čelovku, záložní baterii, rukavice a obyčejné gumáky. Ty jsou nejlepší, protože mají dobrou protiskluzovou podrážku. Poté míváme s sebou i lana, speleoalpinistické vybavení a pomůcky pro lezení na lanech. A někdo si vezme třeba i kořalku na zahřátí. (směje se)

Kořalku?
Je to první pomoc, když potřebujete člověka trochu zahřát. Neopíjíme se, ale často dole nacházíme pozůstatky po někom jiném. Někdo tam třeba nechá vypitou flašku fernetu, a je tedy šance, že tam dotyční třeba i přespali. To já ale nechápu, protože prostředí dole je nepřátelské a jsem tam ostražitý.

Jak na vás pobyt v jeskyni působí?
Jeskyně mě psychicky vyčerpává, protože se neustále soustředím je tam tma, vlhko, vždy můžu někam špatně šlápnout. Většina lidí si první návštěvu jeskyně chválí jako parádní zážitek. Když ale odpoledne dorazí domů, jdou vyčerpaní spát, ačkoliv se toho fyzicky moc nedělo.

Co vás na objevování jeskyní tolik láká?
Láká mě jejich nepřístupnost a to, že můžu pořád něco objevovat i v jinak prozkoumané zemi. Jeskyně jsou pro mě také prostředkem výzkumu. Baví mě mapování a celkově pobyt v přírodě, zajímají mě sesuvy. Každý jeskyňář má ale jiný pohled na věc.

Kam do podzemí v zahraničí byste se chtěl ještě podívat?
Mám tipy na návštěvu důlních děl na Balkáně, kde jsou všechna opuštěná, zachovalá a nikdo se nesnaží je likvidovat jako u nás. Jsou tam prý třeba krápníky tvořené skapávající ropou. Ale spíše bych řekl, že svět může za kouzly podzemí jezdit k nám.

Hledal jste jeskyně i v Norsku. V čem to pro vás bylo jiné?
V pustině za hranicí polárního kruhu jsme mapovali krasové jeskyně vytvořené ledovcovou vodou, která do jeskyní vtékala otevřenými vchody i v podobě řek. Ale pravidelně by mě výpravy do pustiny nebavily chybělo by mi objevování něčeho v již zdokumentovaném světě. Tady vylezete z jeskyní, ujdete dvacet metrů a jste na stezce, kde je milion borůvkářů, houbařů a lidí s mobily v rukou, i když kousek od nich leží úplně neznámý svět.

Připravila Markéta Sulková


 

Autor: Redakce

8.5.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Gastronomie - Gastronomie Cukrář, moučníkář 17 700 Kč

Šéfcukráři ŠÉFCUKRÁŘ/-KA. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 17700 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Aktualizace 23. 5. 2018, 27. 4. 2018, 16. 3. 2018, 5. 2. 2018, 15. 1. 2018, Požadujeme - vyučení v oboru cukrář/-ka, praxe v cukrářské výrobě, zájem o cukrářský obor podmínkou, potravinářský průkaz, cit pro detail, manuální zručnost, schopnost vedení týmu., Náplň práce - výroba dortů a dezertů, evidence spotřeby surovin dle stanovených receptur, vedení týmu, péče o tým a plánování směn, zajištění hladkého průběhu výroby. , Životopis zaslat na e-mailovou adresu: info@cakeartrinec.cz, Pracoviště: Třinec. Pracoviště: Cake art s.r.o. - pracoviště, Výstavní, č.p. 1086, 739 61 Třinec 1. Informace: Roman Staszko, .

Gastronomie - Gastronomie Pomocníci v kuchyni 13 400 Kč

Pomocníci v kuchyni POMOCNÍK-CE V KUCHYNI. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 13400 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: C04 z:23/5/2018 , Pouze ranní směny, pondělí až pátek. Podrobnější informace týkající se konkrétní práce ve stravovacím provoze budou sděleny přímo zájemcům., Kontakt telefonicky 06.00-14.00 hod, e-mailem viz výše.. Pracoviště: Scolarest - zařízení školního strav. s.r.o. - fno, Nám. T. G. Masaryka, č.p. 1260, 739 11 Frýdlant nad Ostravicí. Informace: Alena Černiáková, +420 731 438 493.

Gastronomie - Gastronomie Kuchař/pizzař 18 000 Kč

Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři KUCHAŘ/KA. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 18000 kč, mzda max. 30000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: C04 z:17/1/2018 a:23/5/2018, Pracovní doba krátký/dlouhý týden. Práce vhodná i pro absolventy - zaučíme., Požadujeme:, - flexibilitu, samostatnost, pečlivost, důslednost, smysl pro pořádek a čistotu, Nabízíme:, - stravování, možnost ubytování na směnách, po zaučení pracovní poměr na dobu neurčitou, Dopravní dostupnost:, - hotel se nachází přímo na náměstí u zastávky autobusu, vlak 5 min chůze, Kontakt telefonicky, e-mailem viz výše.. Pracoviště: Prosper hotelové služby s.r.o. - hotel prosper čeladná, 739 12 Čeladná. Informace: Tomáš Krejčí, +420 736 411 307.

Výroba - Výroba Seřizovači 24 000 Kč

Seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) OBRÁBĚČ KOVŮ. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 24000 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: C04 a:23/5/2018, Náplň práce: obrábění kovů na klasickém soustruhu a horizontce dle výkresové dokumentace pro stálého zahraničního partnera., Možnost práce v HPP plném i na DPP., Kontakt telefonicky (6-14:00 hod.), e-mailem, osobně (po-pá 6-14:00 hod.) uveden viz výše.. Pracoviště: Dlobis, s.r.o. - metylovice (směr pržno), 739 49 Metylovice. Informace: Libor Dlouhý, +420 608 404 019.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tabule informuje řidiče o volných parkovacích místech.

Třinec testuje inovativní parkovací systém

Zeleň v obcích. Ilustrační foto.
28

Nejzelenější města Česka? Lesů a luk si užijí především obyvatelé v příhraničí

Přepisování dějin a honičky na Pardubicku a Porta v novém hávu: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve dnech 22. až 23. května 2018.

Konečně! Stavba obchvatu začíná, zatím ale jen část

Desetitisíce vozidel denně projíždějí přes Frýdek-Místek. V roce 2022 by si ale měli obyvatelé města konečně oddychnout. Dopravně přetíženému centru uleví obchvat města, který se v pondělí slavnostně začal stavět.

Oceláře letos čeká Spengler Cup

Nejstarší jednorázový hokejový turnaj světa - Spengler Cup - bude mít letos českou stopu. Na 92. ročník prestižního turnaje v Davosu se totiž letos vydají také třinečtí Oceláři!

Letečtí záchranáři zasahovali u zraněného cyklisty

Vážné zranění utrpěl cyklista, který se v úterý zranil při vyjížďce v Beskydech. Letěl pro něj záchranářský vrtulník.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT