VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ostravský speleolog: V Beskydech může najít jeskyni v podstatě každý

/TÉMA DENÍKU/ Jedinou veřejně přístupnou břidlicovou štolu v Česku brzy slavnostně otevřou členové Spolku Zálužné. Svět může za kouzly podzemí jezdit k nám, tvrdí jeskyňář Jan Lenart.

8.5.2018
SDÍLEJ:

Geomorfolog a jeskyňář Jan Lenart.Foto: Archiv

Do Raabovy štoly historického břidlicového dolu z 19. století vstoupí v sobotu 19. května i další návštěvníci. Poznají tak historii místa, které dříve sloužilo k těžbě pokrývačských břidlic v Nízkém Jeseníku.

„Návštěvníci se mohou z komentáře průvodce dozvědět informace o způsobech těžby břidlice a ve štole mohou vidět typické prvky břidlicového podzemí jednotlivá patra dolu, zakládky, komín, slednou štolu a dobývací komoru. Seznámí se s technologií těžby břidlice v hlubinných dolech na konci 19. století,“ řekl místopředseda Spolku Zálužné Petr Zahnaš. Členové tohoto spolku také zajišťují prohlídky štoly pro veřejnost.

Raabova štola na Vítkovsku spadá pod projekt Krajina břidlice, který se snaží zastřešit bohatství břidlicových dolů v oblasti Nízkého Jeseníku a Oderských vrchů.

BEZ NADŠENCŮ TO PŮJDE TĚŽKO

Právě nadšence pokládá ředitel Moravian-Silesian Tourismu David Karčmář za zásadní hybnou sílu při snahách o turistické využití podzemního dědictví.

„Pokud bude mít jejich projekt hlavu i patu a kraj ho shledá zajímavým a přínosným pro cestovních ruch, tak by byl sám proti sobě, kdyby nechtěl tyto aktivity podpořit,“ řekl David Karčmář.

Zastáncem využití podzemí v cestovním ruchu je i geomorfolog z Ostravské univerzity Jan Lenart, který ale vidí rezervy v ochraně podzemního dědictví. „Kdejaká tvrz a pozůstatek hradeb se chrání, ale doly ne, i když by z hlediska technologických postupů mohly být klidně technickými památkami. Většinou se chrání jen díky tomu, že v nich zimuje nějaký chráněný druh. Až v poslední době se o dolech začíná uvažovat jako o historickém dědictví,“ tvrdí Lenart.

Některá důlní díla potkalo zasypání odbornou firmou, a jejich historická hodnota se tak ztratila. Někdy se ale zasypávání chopili i obyvatelé a z dolu si udělali skládku.

„Na Vítkovsku dříve některé šachty zasypali třeba materiálem ze zbouraných budov, takže tam dneska jsou vylité oleje. Je to prakticky skládka. Látky se možná dostávají do pitné vody a do studní tamních obyvatel,“ upozorňuje Jan Lenart.


*Pro zvětšení na zajímavosti klikněte

Svět může za kouzly podzemí jezdit k nám, tvrdí jeskyňář Jan Lenart

Ilustrační foto.Jakožto geomorfolog se zabývá procesy na zemském povrchu, coby jeskyňář Jan Lenart objevuje v Beskydech tak trochu jiný svět, který nám všem leží pod nohama. „Vylezete z jeskyní, ujdete dvacet metrů a jste na stezce, kde je milion borůvkářů,“ říká Lenart. A právě to mu na skrytém podzemním světě připadá tak skvělé.

Před čtyřmi lety jste s kolegy našel v Beskydech jeskyni Mraznica. Jak hledáte jeskyně?
V místě skalnatého sesuvu dokážete v létě odhadnout, že by tam jeskyně mohly být. V zimě potom z jeskyně stoupá teplý vzduch, který se v ní přes léto nahromadil. Dostane se i přes suť, která vstup do ní třeba zakrývá, a rozpouští sníh. Někdy můžete vidět, jak vychází ven v podobě páry. Místo si poznačíte a další léto tam zkusíte kopat. V Beskydech může najít jeskyni v podstatě každý.

Jak zjišťujete, že je sestup do jeskyně bezpečný?
Díváme se, jestli je jeskyně stabilní a zda stěny i strop tvoří pevná hornina. Když je kolem nás spousta suti, která se na dotyk hýbe, neměl by v člověku převážit objevitelský instinkt. Musíme rozeznat nebezpečí stejně jako lyžaři na lavinovém svahu. Existuje poučka: Neboj se říci „ne“. Není ostuda se vrátit.

Stal se vám už někdy vážnější úraz?
V Ondrášových dírách na Lysé hoře jsem uklouzl, spadl několik metrů dolů a podřel si záda. Znám ale historku o jeskyňáři, který šel sám v devadesátých letech v zimě na kontrolu netopýří populace. Došly mu zdroje světla, a ačkoliv byl už deset metrů pod vchodem do jeskyně, nedokázal najít cestu ven. Lidé ho na druhý den začali hledat a někdo se dovtípil, kam šel, protože se o tom náhodou zmínil. Našli ho podchlazeného ležet v jeskyni. Takže vždycky chodit ve dvou…

A před odchodem nejlépe někomu zavolat, že vcházíte do jeskyně a že se za určitou dobu ozvete. Ve tmě nemá smysl se pohybovat, protože můžete jednoduše spadnout do nějaké propasti. Jediná možnost je tak zůstat na místě a čekat. Do jeskyní ale chodí většinou vycvičení jeskyňáři a klidní lidé, takže nejsme zbrklí. V jeskyních člověk většinou vyhledává klid, je tam absolutní ticho.

Jaký jste měl pocit z absolutního ticha?
Je to tísnivý pocit. Slyšíte, jak vám hučí tělo, jak v něm proudí tekutiny, takové šumění. Můj mozek se vyděsil a na sekundu mě napadlo, že jsem třeba ohluchl. Ze strachu jsem se radši pohnul, abych nějaký zvuk udělal. Byl to zvláštní okamžik, který jsem zatím zažil jenom jednou v nejhlubší větvi Ondrášových děr asi čtyřicet metrů pod zemí.

JAN LENART - narodil se v roce 1985 v Ostravě, kde vystudoval environmentální geografii a ochranu a tvorbu krajiny.

Jako člen České speleologické společnosti zkoumá jeskyně, doly a další podzemní prostory.

Zároveň působí na Ostravské univerzitě, kde provádí výzkum a také přednáší.

Jaké vybavení si berete na výpravy do podzemí?
Máme jeskyňářský overal, pod ním ještě zateplovací vrstvu, dále přilbu, čelovku, záložní baterii, rukavice a obyčejné gumáky. Ty jsou nejlepší, protože mají dobrou protiskluzovou podrážku. Poté míváme s sebou i lana, speleoalpinistické vybavení a pomůcky pro lezení na lanech. A někdo si vezme třeba i kořalku na zahřátí. (směje se)

Kořalku?
Je to první pomoc, když potřebujete člověka trochu zahřát. Neopíjíme se, ale často dole nacházíme pozůstatky po někom jiném. Někdo tam třeba nechá vypitou flašku fernetu, a je tedy šance, že tam dotyční třeba i přespali. To já ale nechápu, protože prostředí dole je nepřátelské a jsem tam ostražitý.

Jak na vás pobyt v jeskyni působí?
Jeskyně mě psychicky vyčerpává, protože se neustále soustředím je tam tma, vlhko, vždy můžu někam špatně šlápnout. Většina lidí si první návštěvu jeskyně chválí jako parádní zážitek. Když ale odpoledne dorazí domů, jdou vyčerpaní spát, ačkoliv se toho fyzicky moc nedělo.

Co vás na objevování jeskyní tolik láká?
Láká mě jejich nepřístupnost a to, že můžu pořád něco objevovat i v jinak prozkoumané zemi. Jeskyně jsou pro mě také prostředkem výzkumu. Baví mě mapování a celkově pobyt v přírodě, zajímají mě sesuvy. Každý jeskyňář má ale jiný pohled na věc.

Kam do podzemí v zahraničí byste se chtěl ještě podívat?
Mám tipy na návštěvu důlních děl na Balkáně, kde jsou všechna opuštěná, zachovalá a nikdo se nesnaží je likvidovat jako u nás. Jsou tam prý třeba krápníky tvořené skapávající ropou. Ale spíše bych řekl, že svět může za kouzly podzemí jezdit k nám.

Hledal jste jeskyně i v Norsku. V čem to pro vás bylo jiné?
V pustině za hranicí polárního kruhu jsme mapovali krasové jeskyně vytvořené ledovcovou vodou, která do jeskyní vtékala otevřenými vchody i v podobě řek. Ale pravidelně by mě výpravy do pustiny nebavily chybělo by mi objevování něčeho v již zdokumentovaném světě. Tady vylezete z jeskyní, ujdete dvacet metrů a jste na stezce, kde je milion borůvkářů, houbařů a lidí s mobily v rukou, i když kousek od nich leží úplně neznámý svět.

Připravila Markéta Sulková


 

Autor: Redakce

8.5.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Doprava a logistika - Doprava a logistika Vedoucí skladu 18 000 Kč

Úředníci ve skladech SUPERVIZOR. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč, mzda max. 22000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: A11 z:10/7/2018 a:16/8/2018, Místo výkonu práce na dvou pracovištích:, - ve Frýdku-Místku, částečně v Ostravě. , Náplň práce:, - práce ve skladu s automobilovými díly. , Požadujeme:, - anglický jazyk na komunikativní úrovni podmínkou, - uživatelskou znalost práce na PC- především MS Excel, - znalost IS SAP výhodou, , - odpovědnost, pečlivost, rozhodnost, organizační a komunikační dovednosti, schopnost řešit problémy. , Výhodou:, - praxe v řízení VZV a v automobilovém průmyslu. , Zaměstnanecké výhody:, - bonusy za docházku 800 Kč, stravenky, příspěvky na dovolenou a vánoce., Životopisy zasílejte v českém i anglickém jazyce. , Kontakt uveden viz výše. , Osobní kontakt možný na adrese Staroměstská 1077, Frýdek-Místek v čase 8.00 - 14.00 hod.. Pracoviště: L&y vision trading company s.r.o., prac. frýdek-místek a ostrava, Beskydská, č.p. 1488, 738 01 Frýdek-Místek 1. Informace: Lucie Holubová, +420 558 431 735(po-pá8-14.00hod.).

Výroba - Výroba Technici elektronici přístrojů, strojů a 28 000 Kč

Technici projektanti, konstruktéři v ostatních průmyslových oborech PROJEKTANT/KA ŘÍDÍCÍCH SYSTÉMŮ. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 28000 kč, mzda max. 32000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: A11 z:14/3/2018 a:15/8/2018, Požadujeme:, - znalost projektování a programování řídících systémů technologických procesů na úrovni Simatic S7, - kvalifikaci dle vyhlášky 50/1978, §6,10, - znalost anglického jazyka (alespoň intermediate), - ŘP skup. B; samostatnost, důslednost, flexibilitu, zkušenost s konstrukcí a projektováním ŘS min. 3 roky, velmi dobré komunikační schopnosti., Nabízíme:, - stravenky, mobilní telefon, mimořádné odměny., Kontakt telefonicky emailem viz výše.. Pracoviště: Its benda s.r.o. pracoviště frýdek, Křižíkova, č.p. 1377, 738 01 Frýdek-Místek 1. Informace: Petr Bačák, +420 724 127 497.

Technika a elektrotechnika - Technika a elektrotechnika Elektrotechnik 20 000 Kč

Technici v oblasti telekomunikací a radiokomunikací TECHNIK INTERNETOVÉHO PŘIPOJENÍ. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: A11 z:5/6/2018 a:16/8/2018, Požadujeme, - SOU, nebo SŠ, - ŘP sk. B, - znalost problematiky internetových přípojek výhodou, - samostatnost, manuální zručnost, pečlivost, Pracovní doba PO-PÁ 8-16 hod., Životopisy zasílejte na e-mail prace@mcnet.cz .. Pracoviště: Mcnet, s.r.o. [255], J. Opletala, č.p. 924, 738 01 Frýdek-Místek 1. Informace: Stanislav Mikula, .

Kultura a sport - Kultura a sport Sportovní trenéři a instruktoři 12 500 Kč

Sportovní trenéři a instruktoři (kromě na školách) FITNESS INSTRUKTOR/KA. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 12500 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: A16 z:4/12/2017 a:16/8/2018, Pracovní doba pondělí až pátek od 7.30 hod do 20.00 hod, sobota + neděle 8.00-12.00 hod., Fitness instruktor/ka ve fittnes studiu Contours ve Frýdku-Místku., Náplň práce:, - fitness poradenství v dámském fitness centru., Požadujeme:, - trenérská licence není podmínkou pro přijetí, nutno si však dodělat během zaměstnání, - zájem o fitness sport, pro aktivně sportující lidi, dobrá komunikativnost., Nabízíme:, - bonusy, provize, - možnost pracovní poměr plný, anebo zkrácený., Kontakt e-mailem viz výše. Více informací naleznete na www.contours.cz/frydekmistek .. Pracoviště: Kamil pompa pracoviště frýdek-místek, Pionýrů, č.p. 839, 738 01 Frýdek-Místek 1. Informace: Kamil Pompa, +420 775 349 269.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Třetiligoví fotbalisté Frýdku-Místku (v modrém) si díky zlepšenému výkonu po změně stran připsali do tabulky další tři body. Ve Stovkách zdolali nováčka MSFL z Vrchoviny 4:1.
21

Valcíři již vévodí třetí lize

Oceláři přehráli tým KHL ze Soči.
13

OBRAZEM: Oceláři mají skalp Soči

Muže v Šenově vážně zranila vrtule rogala

Pětapadesátiletý muž utrpěl v sobotu v Šenově velmi vážné poranění. Způsobila mu jej vrtule motorového rogala.

Během pár minut srazily vlaky v kraji dva muže. Jeden na místě zemřel

V rozmezí pouhých tří minut vyjížděli záchranáři v Moravskoslezském kraji v sobotu 18. srpna ke dvěma případům sražených osob vlakem. K první události došlo dvanáct minut před desátou hodinou večer ve Frýdku-Místku, ke druhé o chvíli později ve Studénce.

Srpen 1968 na severní Moravě a ve Slezsku: demonstrace, zaťaté pěsti a nadávky

FOTOGALERIE DOBOVÝCH SNÍMKŮ/ Od vojenské invaze armád Varšavské smlouvy v srpnu 1968 uplynulo padesát let. Český pohled na tento zásah je jednoduchý: Sověti nechtěli, abychom vytvořili svobodnou a demokratickou společnost.

S ubrusem na koštěti šli horníci vyjednávat s vojáky, vzpomíná muž z Havířova

V noci na 21. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy hranice Československa. Státy sovětského bloku tak „bratrskou pomocí“ zabránily uvolňování poměrů v zemi, po pražském jaru přijely tanky a nastoupila normalizace. Deník skrze vzpomínky pamětníků připomíná výročí 50 let od invaze.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT