Schránka se vzkazem našich předků byla v útrobách památníku nalezena na jaře, když se s rekonstrukcí začínalo.

„Ve chvíli, kdy jsme se dozvěděli, že v památníku byla nalezena schránka z roku 1928, jsme se okamžitě shodli na tom, že zubem času poznamenanou schránku nahradíme novou. To se nám teď povedlo, za což jsme moc rádi, protože to považujeme za významnou událost ve dvaadevadesátileté historii památníku. Za město Orlová jsme do schránky vložili jak dobové dokumenty či jejich kopie, tak dokumenty a předměty ze současné doby,“ prozradil starosta Orlové Miroslav Chlubna.

Dále šlo o stavebně-historický průzkum, ručně psanou zprávu o současném stavu památníku, desku z korozivzdorné oceli s vygravírovaným textem, kopii brožury „Těšínským hrdinům!“, která byla nalezena v původní schránce, pamětní plaketu a odznáček města Orlové.

Obsah nové schránky před pár dny naplnili zástupci města Orlové, Muzea Těšínska, ministerstva obrany, které rekonstrukci financuje a dále zástupci České obce legionářské a též České a slovenské obce dělostřelecké.

Ředitel muzea Těšínska Zbyšek Ondřeka na pondělním setkání u památníku připomněl, že v hrobech, které jsou součástí památníku, je pohřbeno 55 obětí polsko-československého sporu o Těšínsko z let 1918 až 1920.

„Ne všichni jsou vojáci, kteří padli v tzv. sedmidenní válce na Těšínsku. S vojáky je tu pohřbeno i osm civilních obětí z tzv. plebiscitního období z roku 1920. Jsou to čeští vlastenci – horníci, učitelé a jiní,“ připomněl Ondřeka.

Ten do schránky vložil svou publikaci „Padli jsme, aby národ žil“, pohlednici vydanou k 100. výročí rozdělení Těšínska a průvodce Příběhem Těšínského Slezska, jak zní název stálé expozice v Historické budově Muzea Těšínska.

Historička Lenka Nováková přidala výtisk časopisu Těšínsko, v němž se podrobně věnuje památníku bojů o Těšínsko v Orlové. Ten na místě, kdy byly pohřbeny oběti česko-polského konfliktu v lednu 1919, vznikl ještě tentýž rok.

„Byl provizorní, dřevěný. Posléze si dal Spolek pro poctu padlých za úkol postavit nový důstojný kamenný pomník. Ten byl postaven v roce 1928 se sousoším z dílny sochaře Václava Žaluda. V roce 1938 byl pomník poničen, zejména sousoší a nápisy,“ přiblížila historii pomníku Lenka Nováková.

Podobu pomníku, jakou jsme znali až do letošního ledna, získal pomník po 2. světové válce. První část rekonstrukce pomníku, kde je ve válečném hrobě pohřben i Jan Čapek, sokol a duchovní otec československé legie v Itálii, který tam padl v boji s rakouskými vojáky, se chýlí ke konci. Druhá část, při níž se na původním místo vrátí také sousoší se slezskou orlicí, by měla být hotová do konce září příštího roku.

K TÉMATU

Doslov Zbyška Ondřeky, ředitele Muzea Těšínska:

Oběti nejen mezi vojáky, ale i mezi civilisty ve sporu o území Těšínského Slezska, který se odehrál před 100 lety, bychom našli nejen na české, přesněji československé, ale i na polské straně. Přál bych si opravdu upřímně, aby po více než sto letech dokázali Češi a Poláci na Těšínsku zařadit události tehdejšího územního sporu, jakkoliv byly dramatické, tam, kam patří. Ne do současnosti, ale do historie.
Do historie, kterou jsme nepsali my ani naši rodiče, historie z níž se můžeme poučit, ale nemůžeme ji měnit. Važme si toho, že dnes už Čechy, Slováky a Poláky dávno státní hranice nerozdělují, ale spíše spojují. Spojují nás i společné evropské civilizační hodnoty, které v dnešní době plné změn sdílíme. Můžeme to i ukázat. Dovedu si například představit společnou česko-polskou bohoslužbu, důstojnou společnou pietní akci za všechny oběti těšínského sporu, který se odehrál krátce po vzniku ČSR. Třeba i s vojenskými poctami. Ale pietu, která se nebude konat jen u památníku v Orlové, ale zároveň i nedaleko odsud, na hřbitově ve Stonavě, kde jsou pochováni někteří z tehdy padlých polských vojáků. Také jejich oběti bychom měli dokázat vnímat tak, jako vnímáme ty české – také oni přece byli vlastenci, vojáky, kteří tehdy bránili svou vlast, zkusme to pochopit.
Možná už k tomu nazrál čas. Od rozdělení Těšínska nás přece dělí celé století…

Zbyšek Ondřeka, ředitel Muzea Těšínska