V souvislosti s touto událostí se nabízí tři základní otázky. Došlo k destrukci bobřích hrází samovolně nebo ji způsobil člověk? Například v Plzeňském kraji letos policie vyšetřovala několik pokusů o ilegální ničení bobřích hrází. Mohlo protržení hrází v Lužné způsobit majetkové škody? Pokusí se bobří své dílo obnovit na stejném místě?

DESTRUKCE BEZ SVĚDKŮ

V těžko dostupném terénu sice nikdo neviděl destrukci bobří kaskády na vlastní oči, ale indicie naznačují, že šlo o přirozenou událost způsobenou povodní.

Kolem řeky se vyvrátilo několik podmáčených stromů, které mohly narušit hráze a současně přerušit odlehčovací boční obtok. Zatímco horní hráz byla protržená uprostřed, kolem střední hráze si řeka Lužná navíc vymlela nové koryto, což dokazuje sílu povodně. Nedokončenou dolní hráz voda odnesla úplně celou.

Bobří hráz byla po zámku a úzkokolejce Osoblažce třetí nejznámější atrakcí Slezských Rudoltic. Místní jsou na pracovité bobry hrdí. Lužná pod Rudolticemi protéká neobydlenou krajinou, a po pár kilometrech se vlévá do mnohem větší řeky Osoblahy, takže bobří stavby nikoho neohrožují.

VĚTŠÍ POVODEŇ BOBŘI NEZAŽILI

Ve Slezských Rudolticích koncem minulého týdne zaznamenali opravdu mimořádný průtok. Lužná dosáhla až na spodní hrany mostů, ale neexistuje důvod likvidovat bobří hráze kilometr pod obcí.

„Předpokládám, že k protržení bobřích hrází došlo samovolně. Nikdo nám takový zákrok nehlásil, a nejsou tam vidět stopy po technice. Bobři u nás staví hráze teprve pár let, takže takové rekordní průtoky nepamatují. Možná povodeň přišla v okamžiku, když to své dílo ještě neměli dokončené,“ uvedl k události starosta Slezských Rudoltic Mojmír Pargač.

„Bobři asi umí stavět hráze dimenzované jen na menší povodně. Když řeka překročí určitý průtok, voda si najde cestu. Řeky při povodni občas přesunou koryto o pár metrů, to je přirozený jev,“ přiklání se Partgač k verzi přirozené destrukce.

RIZIKA BÝVAJÍ ZVELIČOVÁNA

„Rizika spojená s případným protržením bobřích hrází jsou většinou zveličována. Jednotlivá bobří hráz zřídka převyšuje 1,5 metru a díky své konstrukci s vysokým zastoupením větví, klacků a dalších rostlinných částí v podstatě vylučuje vytvoření rázové povodňové vlny,“ uvádí autoři Průvodce soužitím s bobry, který vydala Česká zemědělská univerzita ČZU v Praze. Představuje principy, jak minimalizovat konflikty v soužití člověka a bobra.

Bobří hráze v Lužné měly výšku něco přes metr. „Nebyla nám hlášena žádná vlna, která by mohla souviset s protržením hrází, takže předpokládám, takže destrukce probíhala pozvolna. Možná se to odehrálo v několika fázích. Za povodní nikdo bobry nehlídal, protože naši hasiči měli plné ruce práce jinde. Věděli, že hráze nikoho neohrožují,“ doplnil Pargač.

OBNOVÍ HRÁZE? TĚŽKO ŘÍCT

Zda bobři kaskádu obnoví, zoologové nedokážou předpovědět. Jde o neobvyklou událost, kterou zatím není s čím srovnávat. Bobr byl součástí naší přírody jen do 18. století, kdy byl vyhuben, takže jsme na jeho zvyklosti už zapomněli. Pokusy s vysazením bobrů do přírody (tzv. reintrodukce) probíhaly u nás i v Polsku.

První bobři se v povodí Odry objevily v roce 2012. Kaskáda budovaná od roku 2017 u Slezských Rudoltic byla první, kterou zde postavili. Ve velkých řekách bobři nemají důvod stavět hráze, když je zde dostatek vody, potravy i úkrytů. Jak si bobři vyhodnotí nové zkušenosti z povodní, a zda obnoví hráze ve Slezských Rudolticích, bude i pro zoology nový poznatek a důležitá zkušenost.