Prezident to řekl po dnešním jednání s premiérem Jiřím Rusnokem a zástupci zainteresovaných stran. Předseda představenstva OKD Ján Fabián, který se schůzky účastnil, na tiskové konferenci Zemana a Rusnoka nevystoupil. Mluvčí OKD Marek Síbrt řekl, že prezidentovo vyjádření na tiskové konferenci nebude firma komentovat. „Na dnešní schůzce, kterou organizoval pan premiér, jsme popsali situaci v naší společnosti a její restrukturalizaci. Zároveň jsme si vyslechli názory ostatních účastníků," uvedl mluvčí OKD. Firma podle něj očekává, že partnerem pro další jednání bude premiér a příslušní resortní ministři.

„Slova pana prezidenta z tiskové konference nám dovolte nekomentovat," dodal Síbrt. Mluvčí společnosti RPG Byty Petr Handl řekl, že firma dnešní jednání u prezidenta ani jeho vyjádření na tiskové konferenci vůbec nebude komentovat. „Společnost RPG Byty nebyla účastníkem toho jednání, takže nám to nepřísluší komentovat," řekl Handl.

Karbon Invest nedodržela dohodu

RPG Byty získala byty od své mateřské firmy spoluvlastněné miliardářem Zdeňkem Bakalou RPG Industries, která je koupila v roce 2004 od společnosti Karbon Invest spolu s OKD. V privatizační smlouvě se společnost Karbon Invest zavázala, že v případě převodu byty nabídne přednostně dosavadním nájemníkům za netržních podmínek, což neučinila.

RPG Byty patří do investiční skupiny BXR, v níž má Bakala poloviční podíl. BXR vlastní také zhruba dvě třetiny akcií těžební firmy New World Resources (NWR), která je stoprocentním vlastníkem OKD.

„Navrhl jsem proto při dnešním jednání, aby společnost, která získala poněkud podivným způsobem tento bytový fond, odstoupila tento bytový fond například Moravskoslezskému kraji a aby z výnosů tohoto bytového fondu byl do roku 2016 financován onen zmíněný útlumový program," řekl na tiskové konferenci Zeman.

Nereálný scénář

Podle serveru Aktuálně.cz ale Zemanem navržený scénář není reálný. Firma RPG Byty totiž podle privatizační smlouvy nesmí bytový fond prodat, aniž by dříve nabídla byty k prodeji nájemníkům za zvýhodněnou cenu. Firma navíc ručí svým bytovým fondem za desetimiliardovou půjčku, kterou si u investorů vzala letos na jaře.

Obavy z toho, že byty kvůli ručení není možné prodávat, vyjádřil v České televizi i předseda hornických odborů Jan Sábel. Převedení bytů na kraj nevidí jako příliš pravděpodobné. „Asi pan Bakala to nebude chtít, protože to je 20 až 30 miliard. Takže to jsou spíš naše přání a jednání o tom, jak dál se bude vyvíjet vůbec těžba na dole Paskov," řekl.

Zeman také prohlásil, že příští týden navštíví Moravskoslezský kraj, kde se mimo jiné setká i s hornickými odboráři. Uvedl rovněž, že je ochoten setkat se s Bakalou, podle prezidenta by ale na takovém jednání musely zaznít konkrétní plány, jak situaci v Moravskoslezském kraji řešit.

Zahraniční investor?

Premiér Rusnok prezidenta informoval o záměru vlády najít v zahraničí strategického investora, který by pomohl vyřešit problém nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji. Kvůli hledání partnera se prý za hranice státu vypraví ministr průmyslu Jiří Cienciala. „Jednáme s několika potenciálními investory, nebudu je specifikovat," řekl Rusnok na tiskové konferenci.

„Je to nadějné a věříme, že se nám podaří z některých těchto akcí dosáhnout reálného výsledku," dodal.Vláda podle Rusnoka pracuje i na dalších opatřeních, která by posílila Moravskoslezský kraj, premiér se zmínil o zvýšených investicích do sanací ekologických škod a zvyšování kapacit v oblasti rekvalifikací.

Rusnok také řekl, že nový investor v Moravskoslezsdkém kraji nemusí nutně zaměstnat propuštěné horníky. „Jde o to, aby obecně rostla nabídka pracovních příležitostí v Moravskoslezském kraji," řekl premiér. Zeman nicméně prohlásil, že výrobní sortiment zvažovaného investora je takový, že by umožnil snadnou rekvalifikaci horníků propuštěných z Paskova.

NWR minulý týden oznámila, že hodlá ke konci roku 2014 uzavřít důl Paskov, kde pracují asi 3000 lidí. Náklady na těžbu uhlí na dole převyšují tržní ceny suroviny. K delšímu provozování dolu je společnost ochotná pouze v případě, že se stát nebo kraj bude na takzvané sociální těžbě finančně podílet. Roční provozní ztráta Paskova je podle NWR 1,5 miliardy korun.